Válka o polské následnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Válka o polské následnictví
Konflikt:
Francouzští jezdečtí granátníci Ludvíka XV.
Francouzští jezdečtí granátníci Ludvíka XV.
Trvání: 5. říjen 1733 - 1735
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo:
Casus belli: Soupeření o polskou korunu, snahy zvětšit francouzské území
Výsledek:
Změny území:
Strany
Koalice Koalice
Velitelé
Koalice Koalice
Síla
Ztráty


Válka o polské následnictví (polsky Wojna o sukcesję polską – válka která se odehrála v Evropě v letech 1733-1735 mezi koalicemi Francie, Španělska a Bavorska na jedné, a Habsburské monarchie, Ruska, Pruska a Dánska na druhé straně. Důvodem války bylo soupeření o polskou korunu Stanislava Leszczyńského s Augustem III. Saským, a také snahy Francie o získání nových území na úkor Říše (Lotrinsko) a území v Itálii.

Po smrti Augusta II. Silného byl Stanisław Leszczyński zvolen 12. září 1733 králem polským z rozhodnutí většiny szlachty. Rusko a Habsburská monarchie se rozhodly násilím do čela Rzeczypospolite dosadit svého kandidáta v osobě kurfiřta saského Bedřicha Augusta III. Ozbrojená sasko-ruská intervence a budoucí ve světle práva nelegální volba nástupnice Augusta III. 5. října 1733, byly pro Francii důvodem k vyhlášení války. 10. října 1733 Ludvík XV. vyhlásil válku Rakousku.