Vladislav III. Varnenčik
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| bratr | |
Vladislav III. Jagellonský (31. října 1424–10. listopadu 1444), nejstarší syn Vladislava II. Jagella a Sofie Holszanské, byl od roku 1434 polským a od roku 1440 také uherským králem.[1] Zahynul nebo se ztratil v bitvě u Varny, proto je nazýván Varnenčik.
Polským králem byl Vladislav zvolen po smrti svého otce již jako desetiletý chlapec, proto za něj fakticky vládl krakovský biskup Zbigniew Oleśnicki. Roku 1440 byl zvolen sněmem v Uhrách za uherského krále, ale nedosáhl tu všeobecného uznání. Roku 1443 zahájil společně s Janem Hunyadym zpočátku úspěšné křížové tažení proti osmanským Turkům a dobyl Niš a Sofii. Uzavřel s Turky příměří, které však porušil na naléhání papežského legáta Giuliana Cesariniho. Další vojenské akce skončily katastrofální porážkou křižáků u Varny v roce 1444. Král pravděpodobně v bitvě padl. Existují dohady, že byl odvlečen do otroctví a po mnoha letech se objevil na Pyrenejském poloostrově.[zdroj?]
Vladislav III. nebyl ženatý, neměl proto legitimní potomky. Jeho nástupcem v Polsku a v Litvě se stal mladší bratr Kazimír.
 |
Související články obsahuje Portál Polsko |
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
| Předchůdce: Vladislav II. Jagello |
 |
Polský král 1434–1444 |
|
Nástupce: Kazimír IV. Jagellonský |
| Předchůdce: Alžběta Lucemburská |
 |
Uherský král 1440–1444 |
|
Nástupce: Ladislav Pohrobek |
