Prezident Polska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prezident Polské republiky
Proporzec Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej.svg
Vlajka prezidenta Polské republiky
Bronisław Komorowski
Úřadující
Bronisław Komorowski

od 6. srpna 2010
Sídlo Prezidentský palác
Nominuje Prezidentské volby
Funkční období 5 let, 2 po sobě jdoucí období
První ve funkci Gabriel Narutowicz
od 11. prosince 1922
Zánik 21. srpna 2014
Webová stránka www.prezydent.pl

Prezident Polska je hlavou Polské republiky. Jeho pravomoce a úlohu definuje Ústava Polské republiky. Podle ní je prezident hlavou polského státu, nejvyšším reprezentantem Polska a garantem kontinuity vlády. Za tímto účelem vlastní rozsáhlé pravomoci, které jsou mnohem rozsáhlejší, než u jeho spíše ceremoniálně definovaných kolegů z ostatních států střední Evropy, jako je Česká republika, Rakousko nebo Německo.

Pravomoce prezidenta Polské republiky[editovat | editovat zdroj]

Prezident je formální hlavou výkonné moci, reprezentuje polské zájmy na mezinárodní scéně a je zodpovědný za bezpečnost státu. Vyhlašuje volby do Sejmu i Senátu a za mimořádných okolností může obě komory rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Může též vyhlásit celonárodní referendum o významných otázkách. Má volnou ruku ve výběru premiéra (zpravidla ji však nevyužívá) a může předkládat návrhy nebo dotazy k Ústavnímu soudu. Má právo vetovat zákony, jeho veto však může být přehlasováno 3/5 většinou přítomných poslanců Sejmu, je-li přítomna alespoň polovina celého sboru.

Volba prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Podle Ústavy je prezident v Polsku volen přímo občany Polské republiky staršími 18 let. Kandidátem na prezidenta se může stát kterýkoliv občan Polska, který má právo volit do parlamentu a je starší 35 let. Podmínkou k tomu, aby byl občan zúčastnil boje o prezidentský post, je předložení seznamu alespoň 10.000 podpisů na podporu jeho kandidatury. Vítězem voleb se stává ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo z kandidátů není zvolen v prvním kole, proběhne do 14 dnů kolo druhé, v němž se utkají 1. a 2. nejúspěšnější kandidát. Vítězem se ak stane ten kandidát, kdo v druhém kole dosáhne nadpoloviční většiny hlasů.

Úřad prozatímního prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Není-li funkce prezidenta Polska obsazena např. po rezignaci, odvolání, v důsledku zdravotní nezpůsobilosti, smrti, zastává úřad prozatímního prezidenta maršálek Sejmu, a to až do zvolení nového prezidenta ve volbách konaných nejdéle do dvou měsíců od jejich vyhlášení. Ty musí prozatímní prezident vyhlásit do dvou týdnů od příchodu do funkce.[1] Pokud je neschopen výkonu úřadu, pak tento přechází na předsedu Senátu.

Prezidenti Polska[editovat | editovat zdroj]

Polská republika (1918–1939)[editovat | editovat zdroj]

Též Druhá Polská republika

Polská vláda v exilu (1939–1990)[editovat | editovat zdroj]

Polská republika (1944–1952)[editovat | editovat zdroj]

Komunisté po druhé světové válce zprvu ponechali v platnosti některé předválečné zákony i funkci prezidenta, v roce 1952 ji však zrušili a změnili jméno země.

  • Bolesław Bierut (19441947, Prezident Zemské národní rady – Prezydent Krajowej Rady Narodowej; 19471952, prezident Polské republiky – Prezydent RP).

Polská lidová republika (1952–1989)[editovat | editovat zdroj]

Rada státu teoreticky byla kolektivní hlavou státu; nejdůležitější osobou však byl generální tajemník (v polském prostředí zvaný „první tajemník“) ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany.

Předseda státní rady (Przewodniczący Rady Państwa):

První tajemník Polské sjednocené strany pracujících (Pierwszy Sekretarz KC PZPR):

Prezident Polské lidové republiky:

Polská republika (od roku 1990)[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Co dál? Šokované Polsko musí volit prezidenta do 74 dnů, M. Novák, Aktuálně.cz