Ústava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústava je nejvyšší (jedná se o právní normu s nejvyšší právní silou) a základní zákon státu (nebo jejich soubor). Ostatní zákony a podzákonné předpisy s ní musí být v souladu.
Obsah |
[editovat] Typy ústavy
[editovat] Dle možností ústavu změnit
- flexibilní - ústavu lze měnit prostým zákonem
- rigidní - změna ústavy je obtížnější než u jiných právních norem. Nejčastěji je pro odsouhlasení její změny potřeba větší množství hlasů členů zákonodárného sboru, než pro přijetí běžného zákona. Je také možné stanovit, že ústava smí být změněna např. jen jednou za pevně daný počet let, nebo že po změně ústavy dojde k rozpuštění zákonodárného sboru, vypsání nových voleb a změna je platná teprve tehdy, když ji nový zákonodárný sbor schválí. Také je možné vázat platnost změny ústavy na referendum.
[editovat] Dle formy
- psaná - v zemích kontinentální Evropy je takřka samozřejmostí
- nepsaná - vyskytuje se například ve Velké Británii
[editovat] Další typy
- revoluční - vyhlášená revolucí (za tu se dá považovat například Prozatímní ústava z roku 1918)
- fiktivní - formálně existující, ovšem nedodržovaná (např. Československá ústava z roku 1948)
- naplněná
- nominální - některé její části nejsou z nějakého důvodu realizovány.
[editovat] Malá ústava
Malou ústavou se rozumí ústavní zákon omezující se na vytyčení základních principů fungování jednotlivých mocenských institucí a vymezení vztahu mezi nimi.[1]
[editovat] Oktrojovaná ústava
Oktrojovaná ústava je jakákoliv ústava vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu zastupitelského orgánu. V dějinách Česka se tak tradičně označuje Stadionova ústava (březnová oktrojovaná ústava, 1849), v dějinách rakouské monarchie se tak označuje i Pillersdorfova ústava (dubnová oktrojovaná ústava, 1848).
[editovat] Obsah
Moderní ústavy obsahují zpravidla dvě hlavní části. Jedna část se týká zejména rozdělení a výkonu státní moci ve státě a druhá část stanoví postavení člověka vůči státu (což jsou zejména ústavou daná práva a povinnosti).
- katalog základních lidských, občanských a hospodářských, sociálních a kulturních práv
- politický systém státu (demokratický režim, totalitní režim …)
- ne/dělbu státní moci (jednotná, zákonodárná, výkonná, soudní)
- státní občanství, státní území, státní symboly
- hlavní město
- státní zřízení (republika, monarchie)
- forma vlády (parlamentní, prezidentská, poloprezidentská, absolutní)
- forma státu (federace, konfederace, jednotný stát…)
Na dodržování ústavy a případné rozpory s ostatními zákony obvykle v demokratických právních státech dohlíží Ústavní soud (výjimkou jsou státy anglosaského práva, kde tato pravomoc připadá obecným soudům).
[editovat] Seznam ústav
- Ústavy v dějinách Českých zemí
- Rakousko-Uhersko
- Dubnová ústava
- Březnová ústava
- Únorová ústava
- Prosincová ústava
- Československo
- Prozatímní ústava 1918
- Ústava 1920
- Ústava 1948 - „Ústava 9. května“
- Ústava 1960
- Ústavní zákon o československé federaci z roku 1968 (jednalo se o radikální změnu předchozí ústavy)
- Česká republika
- Ústava České republiky z roku 1993
- Rakousko-Uhersko
- Ústava Spojených států amerických
- Korsická ústava
- Výmarská ústava
- Ústava Spolkové republiky Německo (základní zákon)
- Ústava Německé říše
- Ústavy Svazu sovětských socialistických republik
- Ústava 1918
- Ústava 1924
- Ústava 1934
- Ústava 1977
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ KUBÁT, Michal. Demokracie v Polsku. Praha : Slon, 2005. ISBN 80-86429-46-6. s. 39. (česky)
[editovat] Související články
- Smlouva o Ústavě pro Evropu
- Ústavní zákon
- Ústavní pořádek
- Ústavní vývoj v Česku
- Ústavní instituce
- Ústavní činitel
- Listina základních práv a svobod
[editovat] Externí odkazy