Ústavní soud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ústavní soud je soudním orgánem v zemích, které mají koncentrované ústavní soudnictví.

Je oddělen od soustavy obecných soudů a jeho hlavním úkolem je přezkum souladu zákonů s ústavou.

Ústavní soud byl poprvé v dějinách zakotven v roce 1920 v ústavách Československa a Rakouska. Jeho zřízení bylo ovlivněno právní filozofií Hanse Kelsena a jeho žáků.

Mezi země se samostatným ústavním soudem patří:

Albánie Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Česká republika Egypt Ekvádor Francie Gruzie Guatemala

Chile Chorvatsko Indonésie Itálie Jihoafrická republika Kazachstán Kolumbie Kongo Jižní Korea Kosovo Kyrgyzstán Litva Lotyšsko

Madagaskar Maďarsko Makedonie Mali Moldavsko Mongolsko Myanmar Německo Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko

Řecko Slovensko Slovinsko Srbsko Středoafrická republika Španělsko Tádžikistán Thajsko Turecko Uganda Ukrajina Uzbekistán

[editovat] Citát

• „Ústava, která nezavedla Ústavní soud ke zrušení neústavních aktů, je světlem, které nesvítí.“ (H. Kelsen)^[1]

[editovat] Reference

1. ↑ Ústavní soud: Historie ústavního soudnictví [online]. Ústavní soud České republiky, [cit. 2008-10-17]. Dostupné online.

• V tomto článku je použit překlad textu z článku List of constitutional courts na anglické Wikipedii.

Tento článek o právu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.