Jan Kazimír II. Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Kazimír II.

Jan Kazimír II. Vasa (22. března 1609, Krakov, Polsko16. prosince 1672) byl polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 16481660.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, raná část života[editovat | editovat zdroj]

Jan Kazimír se narodil jako druhý syn ze sedmi potomků polského krále Zikmunda III. a jeho druhé manželky Konstancie Habsburské, jeho starší bratr z tohoto manželství však zemřel již v batolecím věku.

V pořadí nástupnictví byl až druhý po svém bratrovi, Vladislavovi IV. Jan byl vynikající vojevůdce, což prokázal ve válce o Smolensk, kde Poláci bojovali proti Rusku. V době svého pobytu ve Francii byl v letech 1638-1640 vězněn na rozkaz kardinála Richelieua jako španělský špeh, osvobozen byl po zásahu polského poselstva, které kvůli tomu přijelo do Paříže. V roce 1646 sám obdržel kardinálskou hodnost, ačkoli neměl kněžské svěcení.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Králem se stal po smrti svého nevlastního bratra Vladislava. Jeho vláda, byla provázena četnými válkami, zejména s Krymem, Osmanskou říší, Ruskem a Švédskem. Za jeho vlády také vypuklo povstání kozáckého atamana Bohdana Chmelnického. Roku 1651 polská armáda zvítězila nad Kozáky a Tatary v bitvě u Berestečka. Roku 1660 byl přinucen vzdát se titulu krále Švédska.

Vladislav IV., jeho druhá manželka Cecílie Renata a nevlastní bratr Jan Kazimír II.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

30. května roku 1649 se oženil s vdovou po svém bratrovi Ludovikou Marií Gonzaga. Ta neměla s Vladislavem žádných dětí a potomka neporodila ani Janu Kazimírovi.

Abdikace a smrt[editovat | editovat zdroj]

16. září roku 1668 Jan abdikoval a 30. dubna následujícího roku i se svou chotí odjel do Francie, kde se stal 76. opatem kláštera v Saint-Germain-des-Prés. Zemřel roku 1672.

Při odjezdu z Polska protiprávně sebral část korunního pokladu, m. j. relikviář svatého stromu, který se používal při korunovaci polských králů počínaje Vladislavem II. Jagellonským (relikvie se nachází v pokladu pařížské katedrály Notre-Dame). Poklady vyvezené posledním Vasou z Polska se nikdy nevrátily zpět, před smrtí je král odkázal své švagrové Anně Gonzaga (sestře své manželky, polské královny Mariie Gonzaga), ta je následně roku 1684 odkázala zmíněnému benediktinskému opatství v Saint-Germain-des-Prés na předměstí Paříže.

Jan II. Kazimír Vasa vedl zde značně světský způsob života, stav se v té době otcem nemanželské dcery Kateřiny (její osud po otcově smrti není znám).

Zemřel čtyři roky po abdikaci, 16. prosince roku 1672. Pravděpodobnou příčinou smrti byla ataka mozkové mrtvice, jež ho stihla poté, co se dověděl o pádu Kamence Podolského do osmanského područí. 31. ledna roku 1676 byl pochován ve wawelské katedrále v Krakově, jeho srdce však je uloženo kostele v Saint-Germain-des-Prés v Paříži.

Po jeho abdikaci sejm 19. července roku 1669 zvolil polským králem Michała Korybuta Wiśniowieckého, který panoval do roku 1673.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vladislav IV. Vasa
Znak z doby nástupu Polský král
1648 - 1668
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Michał Korybut Wiśniowiecki