Bohdan Chmelnický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chmelnického pomník v Kyjevě

Bohdan Zenobius Michajlovič Chmelnický (ukrajinsky Богдан Хмельницький, Bohdan Chmeľnyćkyj, polsky Bohdan Zenobi Chmielnicki, rusky Зино́вий Богда́н Миха́йлович Хмельни́цкий, Zinovij Bogdan Michajlovič Chmeľnickij; asi 15956. srpna 1657) byl kozácký hejtman, zakladatel prvního státu kozáků.

Bohdan Chmelnický byl vůdcem kozácké vzpoury proti polsko-litevské nadvládě na Ukrajině a bránil Ukrajinu proti Tatarům a dalším kmenům které ji napadaly. Od r. 1648 byl jejím hejtmanem, razil vlastní mince a prosazoval protipolskou diplomacii. Když byla proti kozákům vyslána polská korunní vojska, Chmelnický je s pomocí tatarského prince Tuhaj Beje porazil. Když se však do čela polských vojsk postavil kníže Jeremiáš Wisniowiecki, kozáci byli rozdrceni a Chmelnický byl nucen hledat ochranu u ruského cara Alexeje Michajloviče, díky čemuž vypukly rusko-polské boje s nejednoznačným výsledkem (spíše výhra Ruska). Chmelnický byl bezesporu velký válečník a politik, jako člověk byl však velmi krutý, mstivý a oportunistický. Zvlášť neblaze se zapsal do historie jako iniciátor velmi brutálních pogromů na Židy, při nichž byly povražděny desetitisíce osob. [1] Roku 1654 byla Ukrajina začleněna do moskevského státu, kozáci ztratili samostatnost a po ukončení bojů byla Ukrajina rozdělena mezi Rusko a Polsko-litevský stát. Hranicí se stala přibližně řeka Dněpr, která tak rozdělila Ukrajinu na tzv. „Levobřežní“ a „Pravobřežní“.

Roku 1943 byl městu Perejaslav na počest Chmelnického a připojení většiny Ukrajiny k Rusku přidán přídomek Chmelnyckyj, roku 1954 pak bylo oblastní město Proskuriv přejmenováno na Chmelnyckyj.

Historický význam[editovat | editovat zdroj]

Chmelnického roli v osudech celé východní Evropy nelze žádným způsobem přecenit. Právě na tomto území způsobil značnou změnu v rovnováze sil a určil další dějinné směřování celé Ukrajiny. Chmelnický byl už svými současníky vnímán velmi nestejně, což je postoj, který mezi historiky přetrvává i dodnes.

Ukrajinský pohled[editovat | editovat zdroj]

Z ukrajinského pohledu Chmelnický představuje národního hrdinu, někteří jej vnímají dokonce jako otce ukrajinské vlasti. Město a oblast v Ukrajině mají jméno po Chmelnickém, jeho obličej je vytištěn na ukrajinské bankovce s hodnotou 5 ukrajinských hřiven a jemu zasvěcený monument představuje jeden z hlavních bodů ukrajinského hlavního města Kyjev. V Ukrajině se také udílí tzv. Řád Bohdana Chmelnického, který patří mezi nejvyšší ukrajinská státní vyznamenání.

I přes toto veskrze positivní vnímání Chmelnického odkazu se v Ukrajině najdou jeho odpůrci a kritici. Nejčastěji kritizovaným krokem Chmelnického bylo jeho uzavření spojenectví s Ruskem, které bylo některými Ukrajinci vnímáno jako pohroma pro budoucnost země. Tento pohled na věc byl především zastupován prominentním ukrajinským básníkem Tarasem Ševčenkem, který patřil mezi nejhlasitější kritiky Chmelnického osoby. Chmelnického reputace byla na ukrajinském území dále poškozena jeho spojenectvím s krymskými Tatary, které Tatarům umožnilo zotročit značný počet ukrajinských venkovanů. I přes tato fakta je Chmelnický v Ukrajině častěji vnímán positivně než negativně a i jeho kritici uznávají, že uzavření spojenectví s Ruskem bylo nutností a logickým pokusem o přežití v těžkých časech.

Polský pohled[editovat | editovat zdroj]

Naproti tomu je Poláky Chmelnický vnímán spíše negativně. Jeho rebelie z roku 1648 představovala konec zlatého věku Rzeczypospolité a začátek jejího úpadku. I když rebelii tento útvar přežil, stejně jako období potopy (na polském území se jednalo převážně o vpády švédského krále), za sto let už neexistoval a jeho zbytky byly rozděleny mezi Rusko, Prusko a Rakousko během Dělení Polska. Našli se mnozí, kteří Chmelnického přímo vinili za úpadek Rzeczypospolité, ale v opozici proti tomuto názoru stál názor mnohem komplexnější, totiž že chyby Rzeczypospolité vedly k povstání, které Chmelnický vedl. Někteří polští historici (např. Ludwik Kubala) Chmelnického srovnávají s osobou Olivera Cromwella. Kozáckou vzpouru z pohledu Poláků ztvárnil Henryk Sienkiewicz v díle Ohněm a mečem, kde líčí Chmelnického ve vyloženě temných barvách.

Ruský pohled[editovat | editovat zdroj]

Rusové při hodnocení Chmelnického historické stopy zase podtrhují to, že Chmelnický se spojil s moskevským carem Alexejem Michajlovičem za účelem znovu sjednotit Ukrajinu a Rusko. Tento pohled se shodoval s ruskou teorií, která tvrdila, že Moskvě dědičně náleží celá oblast Kyjevské Rusi.

V tomto světle byl Chmelnický vnímán jako ruský národní hrdina. Jeho role byla příkladem pro všechny Ukrajince, kteří měli mířit k silnějším vazbám na Rusko. Tento pohled byl vyjádřen monumentem, který byl objednán ruským nacionalistou Michajlem Juzefovičem a zbudován v centru Kyjeva v roce 1888.

Pozdější sovětské dějepisectví se tohoto pohledu drží a současně do příběhu přidává element třídního boje. Chmelnický je tudíž chválen nejen za spojení Ukrajiny a Ruska, ale také za vedení třídního boje utlačovaných ukrajinských venkovanů proti polským vykořisťovatelům.

Židovský pohled[editovat | editovat zdroj]

Náhled Židů na Chmelnického historickou roli je velice negativní, jelikož jedním z jeho hlavních cílů bylo vymýtit veškeré židovské obyvatelstvo na území Ukrajiny. Mezi lety 1648-1656 padl Chmelnického rebelům za oběť ohromný počet Židů. Příběhy o obětech masakru, které byly pohřbeny zaživa, obaleny slámou a zapáleny, rozsekány na kusy anebo donuceny se zabíjet navzájem, se rozšířily napříč celou Evropou a ještě dál. O této době píše slavný kanadský historik Orest Subtelny toto:

Mezi lety 1648 a 1656 byly zabity desítky tisíců Židů (kvůli nedostatku spolehlivých dat je nemožné určit počet přesněji) Chmelnického rebely a až podnes je Chmelnického vzpoura Židy považována za jednu z nejtragičtějších událostí v jejich historii.

Ohlas v umění[editovat | editovat zdroj]

Bohdan Chmelnický je titulním hrdinou opery Bohdan Chmelnický ukrajinského skladatele K. F. Daňkevyče z roku 1951.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.geschichteinchronologie.ch/eu/ukraine/EncJud_chmielnicki-pogroms-1648-1650-ENGL.html
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu