Bohdan Chmelnický
Bohdan Zenobius Michajlovič Chmelnický (ukrajinsky Богдан Хмельницький, Bohdan Chmeľnyćkyj, polsky Bohdan Zenobi Chmielnicki, rusky Зино́вий Богда́н Миха́йлович Хмельни́цкий, Zinovij Bogdan Michajlovič Chmeľnickij; asi 1595 – 6. srpna 1657) byl kozácký hejtman, zakladatel prvního státu kozáků.
Bohdan Chmelnický byl vůdcem kozácké vzpoury proti polsko-litevské nadvládě na Ukrajině a bránil Ukrajinu proti Tatarům a dalším kmenům které ji napadaly. Od r. 1648 byl jejím hejtmanem, razil vlastní mince a prosazoval protipolskou diplomacii. Když byla proti kozákům vyslána polská korunní vojska, Chmelnický je s pomocí tatarského prince Tuhaj Beje porazil. Když se však do čela polských vojsk postavil kníže Jeremiáš Wisniowiecki, kozáci byli rozdrceni a Chmelnický byl nucen hledat ochranu u ruského cara Alexeje Michajloviče, díky čemuž vypukly rusko-polské boje s nejednoznačným výsledkem (spíše výhra Ruska). Chmelnický byl bezesporu velký válečník a politik, jako člověk byl však velmi krutý, mstivý a oportunistický. Zvlášť neblaze se zapsal do historie jako iniciátor velmi brutálních pogromů na Židy, při nichž byly povražděny desetitisíce osob. [1] Roku 1654 byla Ukrajina začleněna do moskevského státu, kozáci ztratili samostatnost a po ukončení bojů byla Ukrajina rozdělena mezi Rusko a Polsko-litevský stát. Hranicí se stala přibližně řeka Dněpr, která tak rozdělila Ukrajinu na tzv. „Levobřežní“ a „Pravobřežní“.
Roku 1943 byl městu Perejaslav na počest Chmelnického a připojení většiny Ukrajiny k Rusku přidán přídomek Chmelnyckyj, roku 1954 pak bylo oblastní město Proskuriv přejmenováno na Chmelnyckyj.
Kozáckou vzpouru z pohledu Poláků ztvárnil Henryk Sienkiewicz v díle Ohněm a mečem, kde líčí Chmelnického ve vyloženě temných barvách.
