Záporoží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Záporožské oblasti na Ukrajině. Další významy jsou uvedeny v článku Záporoží (rozcestník).
Záporoží
Запоріжжя
pohled na hráz DněproGESu z ostrova Chortycja
pohled na hráz DněproGESu z ostrova Chortycja
Záporoží – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 86 m n. m.
Stát: Ukrajina
Oblast: Záporožská oblast
administrativní dělení: 7 rajónů
Záporoží
Red pog.png
Záporoží
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 334,0 km²
počet obyvatel: 790 000 [1] (2008)
hustota zalidnění: 2279 obyv. / km²
etnické složení: Ukrajinci (70 %), Rusové
náboženské složení: Pravoslavné křesťanství
správa
starosta: Jevhen Kartašov
oficiální web: http://www.meria.zp.ua
telefonní předvolba: +380 612
PSČ: 69000

Záporoží (ukrajinsky Запоріжжя / Zaporižžja; rusky Запорожье / Zaporožje) je průmyslové město ležící na jihovýchodě Ukrajiny, středisko Záporožské oblasti. Je známé jednak svou historií spjatou s kozáky, jednak obří přehradou a elektrárnou na řece Dněpr. Žije zde necelých 800 000 obyvatel, převážně Ukrajinců, přičemž přibližně polovina obyvatel hovoří ukrajinsky, polovina rusky.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kozácká rada na Siči. Diorama v Muzeu Záporožského kozáctva

Název města pochází z ukrajinského za porihy, tj. „za peřejemi“, které ztěžovaly plavbu po Dněpru před vybudováním přehrad (zejm. Kachovské a Dněperské). Místo bylo osidlováno od středního paleolitu, avšak neklid celé oblasti tzv Divokých Polí bránil trvalejším obydlení. Nejprve byl osídlen ostrov Chortycja: je zde doloženo sídliště Skythů, v 16. století se zde usadili kozáci; založili pověstnou Záporožskou Sič a podnikali odtud výboje zejména proti rozpínavosti polské šlechty. Proslavili se zde kozáčtí vůdci Maksym Zalizňak a Ivan Honta.

V roce 1775 rozprášila Sič Kateřina Veliká. Brzy poté zde vyrostlo nevelké město Aleksandrovsk. Jedněmi z osídlenců byli též pruští mennonité, kteří zde až do ruské revoluce tvořili početnou komunitu. Roku 1873 sem dorazila železnice vedoucí z Moskvy na Krym a město začalo růst. K původnímu názvu Záporoží se vrátilo roku 1921. Tehdy se provinční městečko stalo jedním z ekonomických center Sovětského svazu a začalo závratně růst: vznikla zde obří přehrada a hydroelektrárna Dněproges, rozsáhlé průmyslové komplexy, nová sídliště, tramvajové tratě. Po rozpadu SSSR došlo k útlumu, ze kterého se město nyní vzpamatovává.

V blízkosti města byla nalezena mohyla velkobulharského chána Asparucha (7. století).

Vývoj počtu obyvatel
1939 1959 1971 1979 1989 2001 2004 2006
289 000 449 000 676 000 791 000 883 909 815 256 803 632 794 687

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Pohled na podnik Zaporižstal z hráze Dněprogesu

Dnešní Záporoží je se svými 800 000 obyvateli 6. největším ukrajinským městem a přes hluboké ekonomické problémy 90. let zůstává centrem těžkého průmyslu. Tvoří i přirozené dopravní, obchodní centrum regionu.

Nejvýraznější stavbou ve městě je obří hráz Dněprovské přehrady ze 30. let se slavnou hydroelektrárnou DněproGES, jež dodnes nese jméno V. I. Lenina. Ta dodává energii několika obřím průmyslovým podnikům:

  • ZaporižStal, metalurgický kombinát
  • ZAZ (AvtoVaz), výrobce proslulého automobilu "Záporožec", nyní dceřiná společnost koncernu Daewoo.
  • Motor-Sič, výrobce letadel Antonov
  • chemické závody

Nedaleko Záporoží (u města Enerhodar) se také nachází jeden z největších a nejmodernějších energetických komplexů Ukrajiny – Záporožská jaderná elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 6000 MW. Stavba elektrárny začala v osmdesátých letech a svou koncepcí (šest bloků VVER 1000 s reaktory V 320) se řadí mezi bloky druhé generace.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je důležitou dopravní křižovatkou; leží na silničním tahu E105 (Moskva - Charkov - Krym), hlavní železniční tratě vedou ve směru (1) Synelnykove (-Dněpropetrovsk / Charkov), (2) Melitopol - Krym, (3) Nikopol - Kryvyj Rih, (4) Polohy - Berďansk / Donbas. Do Kyjeva, Simferopolu, Charkova a Moskvy jezdí několik rychlíků denně. Přímé spojení s ČR chybí. Významný je i říční přístav na Dněpru a z místního mezinárodního letiště funguje spojení do několika evropských měst. Městskou dopravu zajišťují tramvaje (viz článek), trolejbusy, autobusy a v poslední době i všudypřítomné maršrutky.

Kultura, památky, zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Největší přírodní i kulturní památkou je ostrov Chortycja, největší ostrov na Dněpru, se svým členitým terénem a pozůstatky několika kultur, které zde žily. Od r. 1993 je chráněn jako přírodní památka. Kromě vzácné flóry a mnoha archeologických nalezišť je zde především Muzeum záporožského kozáctva, které schraňuje mnoho artefaktů souvisejících se Záporožskou Sičí, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnyckým, ale i s Kyjevskou Rusí či Skythy nebo také s II. světovou válkou.

Hlavní tepnou Záporoží je Prospekt Lenina, který je se svými 11 km jednou z nejdelších ulic v Evropě; vede od hlavního nádraží (Zaporižžja-1) k DněproGESu a slouží také trolejbusové a tramvajové dopravě. V architektuře města převládá socialistický realismus. Ve městě dodnes stojí několik Leninových pomníků. V budově rekonstruovaného hlavního nádraží můžete obdivovat Repinův obraz „Záporožští kozáci“. Mezi tímto nádražím a břehem Dněpru je od roku 1972 v provozu také dětská železnice o délce 8,6 km.[2]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://ukrstat.gov.ua/control/uk/localfiles/display/region/region_u/zaporiz.htm Держкомстат України
  2. http://www.dzd-ussr.ru/towns/zap/index.html Детские железные дороги – Запорожье

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Zaporizhia ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]