Ašdod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ašdod
אשדוד
Pohled na střechy ašdodských domů a moře
Pohled na střechy ašdodských domů a moře
Ašdod – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 24 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Jižní distrikt
Ašdod
Red pog.png
Ašdod
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 47,242[1] km²
počet obyvatel: 214 900[2] (2012)
hustota zalidnění: 4658,3 (r.2012[2]) obyv. / km²
správa
starosta: Jechi'el Lasri ( יחיאל לסרי)
vznik: 1955
oficiální web: http://www.ashdod.muni.il

Ašdod (hebrejsky אשדוד‎‎, zvuk Ašdod, arabsky إسدود‎‎ Isdud, v oficiálním přepisu do angličtiny Ashdod[3] je město v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Jechi'el Lasri.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v nadmořské výšce 24 metrů na pobřeží Středozemního moře, v izraelské pobřežní planině, zhruba 32 kilometrů jižně od Tel Avivu a 20 kilometrů severně od Aškelonu. Vnitrozemí je zemědělsky využíváno, pobřežní pás lemují písečné duny, skrz které k moři prochází potok Lachiš.

Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská. Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 4, ze které tu odbočuje směrem do vnitrozemí dálnice číslo 41. Ve městě stojí železniční stanice Ašdod Ad Halom. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv-Aškelon.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ašdod byl založen roku 1955.[3] Sídelní tradice v této lokalitě je ovšem mnohem starší a sahá minimálně do 3 tisíc let před našim letopočtem.

Biblické zmínky[editovat | editovat zdroj]

Jméno Ašdodu odkazuje na biblické město Ašdód citované v Knize Jozue 15,46[4][5] V Bibli je zmíněn celkem třináctkrát. V knize Jozue je popisován jako proklamovaná součást Judského království:

Joz 15,46-15,47: od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce,
Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím.

V 1. knize Samuelově je Ašdod popisován jako jedno z nejdůležitějších filištínských měst:

1S 6,17: Toto jsou zlaté hlízy, které odvedli Pelištejci Hospodinu v oběť za provinění: jedna za Ašdód, jedna za Gázu, jedna za Aškalón, jedna za Gat a jedna za Ekrón.

Ve Starém zákoně je též popisováno dobytí Ašdodu judským králem Uzijášem.

2Pa 26,6: Vytáhl a válčil s Pelištejci a strhl hradby města Gatu, hradby Jabne a hradby Ašdódu. Vystavěl města kolem Ašdódu na území Pelištejců.

Starověké a středověké osídlení[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší známá malba Ašdodu z počátku 19. století

V místech budoucího Ašdodu žili lidé již v paleolitu; historie samotného města je velmi stará. Nejstarší dochovaná zmínka dokládá osídlení Ašdodu v období kanaánské kultury ze 17. století př. n. l.,[6],čímž se město řadí mezi nejstarší na světě. Důležitým mezníkem bylo jeho dobytí Filištíny na začátku 12. století př. n. l., z Ašdodu se posléze stalo prosperující město. V průběhu staletí byl ale několikrát dobyt a zničen. Nejprve v roce 950 př. n. l. egyptským faraonem Siamunem, město bylo znovu kompletně vystavěno v roce 815 př. n. l., ale krátce nato bylo opět dobyto a zničeno asyrským králem Sargonem II. Roku 605 př. n. l. město dobyl babylónský král Nabukadnezar II., o několik desetiletí později se dostalo pod perskou nadvládu, kterou ukončil Alexandr Veliký – po dobytí ho přejmenoval na Izotus. Izotus pod helénskou správou prosperoval až do Makabejského povstání; Judovi Makabejskému se město dobýt nepovedlo, obsadil ho až v roce 147 př. n. l. jeho bratr Jonatán.

Během své historie bylo město osídleno Pelištejci, Izraelity, Byzantinci, křižáky a Araby.[7] Po Byzantincích městu vládli Fátimovci, kteří zde vystavěli pobřežní pevnost, přes strategickou polohu význam Ašdodu postupně upadal. Na začátku 20. století (za nadvlády Osmanů) mělo město přibližně 5 000 obyvatel a bylo známé jako Isdud.

Moderní Ašdod[editovat | editovat zdroj]

První domy v moderním Ašdodu na snímku z r. 1957

V průběhu izraelské války za nezávislost Isdud dobyli Egypťané, ale zde se také jejich postup na sever zastavil na počátku června 1948, když v rámci Operace Plešet na Egypťany zaútočili Izraelci včetně nově nasazeného vojenského letectva u mostu Gešer ad Halom. 28. října 1948 se egyptská vojska ze strachu z obklíčení stáhla a s nimi uprchla většina arabských obyvatel města.

Moderní Ašdod byl založen roku 1955, podle jiného zdroje roku 1956 na písečných dunách poblíž místa starověkého města. Status městské rady (města) získal roku 1968, kdy se rozkládal na ploše přibližně 60 km2. Jedná se o plánovitě postavené město, jehož rozvoj sledoval hlavní rozvojový plán, čímž se předešlo dopravním problémům a znečištění ovzduší v rezidenčních čtvrtích.[8]

V roce 1965 zde byla vybudována nemocnice, v roce 1963 nový přístav.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ašdod je významné průmyslové centrum. Je regionálním průmyslovým centrem a Ašdodský přístav je největším izraelským přístavem, kterým prochází 60 % veškerého importovaného zboží. Nachází se zde také důležitá elektrárna a jedna ze dvou izraelských ropných rafinerií.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 188 100 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 206 200 osob).[3]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2012 zde žilo 214 900 lidí.[2] Od roku 1991 město zažívá nebývalý příliv obyvatel díky židovským imigrantům z bývalého SSSR. Podle Centrálního statistického úřadu zde v roce 2008 žilo 209 600 obyvatel a jednalo se tak o šesté nejlidnatější izraelské město.

Vývoj počtu obyvatel Ašdod 1961-2000[9]
Rok 1961 1972 1983 1995 2000
Počet obyvatel 4 604 50 345 65 738 125 820 174 200
Vývoj počtu obyvatel Ašdod 2001-2012[10][3][2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 181 100 192 038 196 903 200 613 204 153 207 035 209 238 206 400 210 600 212 300 214 900

* údaje za roky 2001, 2010 a 2011 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ashdod na anglické Wikipedii.

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c d POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Joz 15, 46 (Kral, ČEP)
  5. Ashdod (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DOTAN, M. Ashdod - Seven levels of excavations. Ašdod : Society for the Protection of Nature in Israel, 1990. S. 91. (hebrejsky) 
  7. KOLANI, O.; RAANAN, B.; BROSH, M.; PIPANO, S. Events calendar in Israel and Ashdod. Ašdod : Society for the Protection of Nature in Israel, 1990. S. 79. (hebrejsky) 
  8. Local Authorities in Israel 2005, Publication #1295 - Municipality Profiles - Ashdod [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2008-04-14]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]