Netivot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Netivot
נתיבות
Hrobka rabína jménem Baba Sali (באבא סאלי) v Netivot
Hrobka rabína jménem Baba Sali (באבא סאלי) v Netivot
Netivot – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška140 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktJižní
Netivot
Netivot
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,626 km²[1]
Počet obyvatel31 300 (2015[2])
Hustota zalidnění2746,9 (r.2015) obyv./km²
Správa
StarostaJechi'el Zohar (יחיאל זוהר)
Vznik10. května 1956
ZakladatelŽidé ze severní Afriky
Oficiální webwww.netivot.muni.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netivot (hebrejsky נתיבות, doslova „Stezky“, arabsky نيتيفوت , v oficiálním přepisu do angličtiny Netivot[3]) je městoIzraeli, v Jižním distriktu. Starostou je Jechi'el Zohar.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 140 metrů na severozápadním okraji pouště Negev; v oblasti která byla od 2. poloviny 20. století intenzivně zúrodňována a zavlažována a ztratila téměř charakter pouštní krajiny.

Obec se nachází 20 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 74 kilometrů jihojihozápadně od centra Tel Avivu, cca 71 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 25 kilometrů severovýchodně od města Beerševa. Netivot obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Netivot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 25, která se tu kříží s dálnicí číslo 34. Podél dálnice číslo 25 probíhá železniční trať Aškelon–Beerševa a stojí tu železniční stanice Netivot, zprovozněná roku 2015.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Sportovní stadion v Netivot

Netivot byl založen 10. května 1956 a zpočátku se nazýval Azata.[4] Nynější pojmenování je odvozeno od biblického citátu z Knihy přísloví 3,17: „Její cesty vedou k blaženosti, všechny její stezky ku pokoji[5][6]

Nejdříve šlo o provizorní přistěhovalecký tábor[6], který se postupně proměnil v takzvané rozvojové město - plánovitě budované sídliště určené pro ubytování nových židovských přistěhovalců. Slavnostní založení města se odehrálo 10. května 1956.[7] Byli zde usídleni Židé ze severní Afriky. Mnozí z nich nevěděli, kam jedou a domnívali se, že míří do Jeruzalému. Zpočátku obec procházela složitou ekonomickou situací. Obyvatelé žili v provizorních ubikacích a ve stanech. Roku 1959 v obci vyrostla první budova základní školy Achva.[8]

Vznik města byl součástí širšího osidlovacího programu, který měl posílit demografické pozice Židů v řídce osídlených oblastech poblíž hranic pásma Gazy. Souběžně probíhalo i zakládání zemědělských vesnic v okolí nového města (zejména Oblastní rada Sdot Negev). Problémem byla zaměstnanost v regionu. Dokud probíhalo zakládání města a okolních osad, nacházeli mnozí obyvatelé práci ve stavebnictví, na budování silniční sítě apod. Pak se ale potíže na pracovním trhu vyostřily. V 80. letech 20. století do Netivot mířili mnozí obyvatelé okolních zemědělských osad, které sem přivedla krize v zemědělském sektoru. Nový rozvoj zažilo město od 90. let 20. století s přílivem vlny židovských imigrantů ze zemí bývalého SSSR a z Etiopie.[8] Původně měla obec status místní rady (malé město). V květnu 2000 byla povýšena na velké město.[6][9]

Ve městě sídlil významný rabín, kabalista a předák sefardských Židů Jisra'el Abuchacejra (známý též jako Bábá Salí; 1890-1984). Jeho hrobka je poutním místem.[6]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Populace města je složena z nábožensky orientovaných obyvatel. Převládají mezi nimi stoupenci konzervativního judaismu a cca čtvrtina obyvatelstva patří mezi vyznavače ortodoxního judaismu.[9] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel v Netivot Židé - cca 25 600 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 26 700 osob).[3] V roce 2005 tvořili Židé 95,5 % obyvatelstva, včetně kategorie „ostatní“ pak 99,9 %.[1]

Jde o větší sídlo městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 31 300 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel Netivot 1961-2000[10]
Rok 1961 1972 1983 1995 2000
Počet obyvatel 2 893 5 847 8 107 14 838 20 300
Vývoj počtu obyvatel Netivot od r. 2001[11][3][2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Počet obyvatel 21 100 22 902 23 654 24 274 24 919 25 566 26 256 26 710 27 500 28 000 28 700 29 500 30 300 31 300

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 a 2011 zaokrouhleny na stovky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-09. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  4. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 84. 
  5. 3, 17 (Kral, ČEP)
  6. a b c d Netivot (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 328. (anglicky) 
  8. a b נתיבות [online]. netivot.muni.il [cit. 2010-09-03]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. a b Netivot [online]. negev-net.org.il [cit. 2010-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-30. (hebrejsky, anglicky) 
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]