Oblastní rada Eškol
| Oblastní rada Eškol מועצה אזורית אשכול |
|
|---|---|
 Pšeničné pole u kibucu Ejn ha-Šloša |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 31° 18′ 10″ s. š., 34° 25′ 51″ v. d. |
| stát: |  Izrael |
| distrikt: | Jižní |
 Eškol
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 760 km² |
| počet obyvatel: | 10 700[1] (2009) |
| správa | |
| starosta: | Chajim Jalin (חיים ילין) |
| vznik: | 1951 |
| oficiální web: | www.eshkol.info |
Oblastní rada Eškol (hebrejsky: מועצה אזורית אשכול, Mo'aca azorit Eškol) je oblastní rada v jižním distriktu v Izraeli.
Rozkládá se na ploše 760 kilometrů čtverečních[2] na severozápadním okraji Negevské pouště. Tato zemědělsky využívaná oblast je od 2. poloviny 20. století intenzivně zúrodňována a zavlažována a ztratila téměř charakter pouštní krajiny. Jde o zemědělsky obdělávaný pás přiléhající k pásmu Gazy a navazující na pobřežní nížinu. Jižně od tohoto sídelního pásu ovšem ostře začíná zcela aridní oblast pouštního typu zvaná Cholot Chaluca.
Území oblastní rady se nachází západně od měst Netivot a Ofakim. Na severozápadě hraničí s Pásmem Gazy, na západě se okraj jejího území kryje s izraelsko-egyptskou hranicí, na východě s oblastní radou Bnej Šim'on.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Židovská sídelní síť zde začala vznikat už ve 40. letech 20. století na sklonku éry mandátní Palestiny, například vesnice Gvulot (1943) nebo Be'eri (1946). Jednalo se ale jen o izolované opěrné body, které nicméně sehrály významnou roli během války za nezávislost v roce 1948. Tehdy region opustila nepočetná arabská populace. Plánovitě zde pak došlo k zřízení soustavy židovských zemědělských vesnic.
Oblastní rada Eškol byla založena roku 1951. Tehdy ovšem ještě pod názvem Oblastní rada Chevel Ma'on. V roce 1969 přijala nynější jméno, na počest zesnulého izraelského premiéra Leviho Eškola.[3]
Osidlování oblasti pokračovalo hluboko do 20. století. V 80. letech vznikl takto nově blok osad Chevel Šalom situovaný do nejzápadnějšího výběžku izraelského území, poblíž egyptských hranic. Impulzem k jeho zřízení byl zánik židovských osad na Sinajském poloostrově v důsledku podpisu egyptsko-izraelské mírové smlouvy. Poté, co byla Sinaj vrácena Egyptu a tamní židovské osady zrušeny, přestěhovali se mnozí osadníci právě sem. Dalším podnětem pro rozvoj sídelní sítě v prostoru této oblastní rady byla masová imigrace Židů z bývalého SSSR počátkem 90. let 20. století (vznik obce Avšalom) a také zrušení židovských osad v pásmu Gazy v rámci plánu jednostranného stažení roku 2005 (přesídlení některých Židů z Gazy do zdejších vesnic).[4] Pro tyto evakuované Židy zde vznikají nové osady Bnej Necarim a Nave. Poblíž egyptské hranice byla roku 2011 založena vesnice Šlomit.[5]
Starostou rady je חיים ילין - Chajim Jalin.[2] Rada má velké pravomoci zejména v provozování škol, územním plánování a stavebním řízení nebo v ekologických otázkách. Sídlo úřadů oblastní rady se nachází ve vesnici Magen.
Část území rady se nachází v těsné blízkosti pásma Gazy, kvůli čemuž je častým cílem palestinských raketových útoků[6] V březnu 2006 byl ve zdejším kibucu Ejn ha-Šloša zaznamenán výskyt ptačí chřipky. V důsledku vypuknutí této choroby uvalil ministr zemědělství Ze'ev Boim přísná opatření jak na kibuc Ejn ha-Šloša, tak na další tři kibucy této oblastní rady, konkrétně na kibucy Kisufim, Nirim a Cholit. Součástí bezpečnostních opatření bylo vybití stovek tisíc kusů drůbeže ve zmíněných kibucech.[7]
Seznam sídel [editovat]
Oblastní rada Eškol sdružuje celkem 14 kibuců, 15 mošavů a 2 společné osady. Z nich ovšem pouze 28 je uznáváno vládou jako oficiálně samostatné obce. Ostatní mají členský status v oblastní radě, ale zatím nejsou statisticky evidovány jako administrativní jednotky.
- Kibucy
- Mošavy
- Společné osady
Demografie [editovat]K 31. prosinci 2009 žilo v Oblastní radě Eškol 10 700 obyvatel. Z celkové populace bylo 10 300 Židů. Včetně statistické kategorie "ostatní" tedy nearabští obyvatelé židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství jich bylo 10 600.[1] Podle Centrálního statistického úřadu žilo v oblastní radě k roku 2006 celkem 9 300 obyvatel a obyvatelstvo rady bylo téměř výhradně židovské (96,7 %). Roční přírůstek činil 4,6%.[8]
údaje za roky 2008 a 2009 zohledňují nové sčítání lidu Odkazy [editovat]Reference [editovat]
Externí odkazy [editovat]
|
