Aškelon
| Aškelon אשקלון |
|||
|---|---|---|---|
 Celkový pohled na Aškelon |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 10 m n. m. | ||
| stát: |  Izrael |
||
| distrikt: | Jižní distrikt | ||
 Aškelon
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 47,788[1] km² | ||
| počet obyvatel: | 114 500[2] (2010) | ||
| hustota zalidnění: | 2394,6 (r.2010) obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Beni Vaknin (בני וקנין) | ||
| vznik: | 1948 | ||
| oficiální web: | www.ashkelon.muni.il | ||
Aškelon (hebrejsky: אַשְׁקְלוֹן, arabsky: عسقلان Askalán, latinsky: Ascalon, akkadsky: Isqualluna, v oficiálním přepisu do angličtiny: Ashqelon[3], přepisováno též Ashkelon) je město v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Beni Vaknin.
Obsah |
[editovat] Geografie
Nachází se v nadmořské výšce 10 metrů na pobřeží Středozemního moře, v izraelské pobřežní planině, cca 55 kilometrů jihozápadně od Tel Avivu a Ašdodu. Vnitrozemí je zemědělsky využíváno, pobřežní pás lemují písečné duny.
Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská (ovšem nedaleko odtud jižním směrem začíná arabské Pásmo Gazy). Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 4, ze které tu odbočují směrem do vnitrozemí dálnice číslo 45 a dálnice číslo 3. Město je napojeno rovněž na železnici. Stojí tu železniční stanice Aškelon. Končí tu železniční trať Tel Aviv-Aškelon. Ve výstavbě je železniční trať Aškelon-Beerševa. Na východ zároveň nedaleko od města vybíhá železniční trať Aškelon-Kirjat Gat, která ale slouží jen pro nákladní přepravu.
[editovat] Dějiny
Dnešní Aškelon byl založen roku 1948[3], ale historie starověkého přístavního města Aškelon se datuje do doby bronzové. V průběhu historie městu vládli Kanaánci, Pelištejci, Izraelité, Babyloňané, Řekové, Féničané, Římani, Peršané, Egypťané, muslimové, Britové a křižáci. V roce 1270 bylo zničeno Mamlúky.
Aškelon byl již ve starověku jedním z nejvýznamnějších přístavů v Kanaánu a také jedním z pěti měst označovaných jako filištínské pentapolis (zbývající čtyři byla města Ašdod, Ekron, Gat a Gaza). Historie Aškelonu sahá až do doby bronzové (cca 2000 - 1500 př. n. l.), kdy se z něj stalo prosperující město. V této době město obývali původní Kananejci, kteří byli okolo roku 1150 př. n. l. vytlačeni Filištíny, Aškelon se posléze stal jedním z pěti zmíněných filištínských měst soupeřících s Izraelity v Judském království. V roce 604 bylo město vypleněno a zničeno babylónským králem Nabukadnezarem II., čímž skončilo filištínské období.
Díky své strategické pozici byl Aškelon brzy obnoven a stal se významným helénským přístavem. Zde se také narodil Herodes Veliký, který město po mnoha stránkách zvelebil; Aškelon vzkvétal po celou dobu římské i byzantské vlády.
V období křížových výprav byl Aškelon významná pevnost (křižáci jej nazývali latinským názvem Ascalon). Přestože byli egyptští Fátimovci poraženi křižáky v Bitvě u Ascalonu (1099), město mělo natolik dobrou obranu, že se ho křižáckým vojskům podařilo dobýt až v roce 1153 pod vedením Balduina III. V roce 1187 se města zmocnil Saladin a nechal ho srovnat se zemí, aby se již nemohlo vrátit do rukou křižákům. Později na tomto místě nechal zbudovat pevnost Richard I. Lví srdce; město bylo však v roce 1270 opětovně zničeno Mamlúky.
Ve středověku je Aškelon popisován jako větší arabská vesnice al-Madždal (Věž), do roku 1948 se rozrostl na město s 11 000 obyvateli; byl proslavený zejména svým rozsáhlým tkalcovským průmyslem.ˇ
Stopy původního osídlení dodnes uchovává Národní park Aškelon na západním okraji města.
[editovat] Moderní město
Moderní město Aškelon vzniklo z arabské vesnice al-Madžál (arabsky: المجدل nebo مجدل عسقلان, hebrejsky: אל - מג 'דל, מגדל). V roce 1596 se jednalo o vesnici s 559 muslimskými domácnostmi, v roce 1931 zde žilo 6166 muslimů a 41 křesťanů.
Během války za nezávislost nejprve město obsadily egyptské síly, pak bylo ale dobyto izraelskými silami. Izraelský generál Jigal Alon nařídil vyhnání arabského obyvatelstva, jeho podřízení však rozkaz neplnili a Arabové ve městě zůstali dočasně v oddělené oblasti. Vláda následně rozhodla, že Arabové mohou být vystěhováni, ale pouze se svým souhlasem. Současně vláda zavedla pozitivní motivační prvky jako výhodný směnný kurz, ale také negativní motivaci v podobě nočních přepadů a kontrol; v důsledku těchto opatření se většina Arabů rozhodla odejít, byli převezeni do uprchlických táborů v pásmu Gazy. Repopulace města izraelskými přistěhovalci začala v roce 1949, do prosince tohoto roku počet židovských obyvatel vrostl na 2 500. V průběhu roku 1949 se město přejmenovalo z původního al-Madždal na Migdal Gaza, posléze na Migdal Gad a krátce potom na Migdal Aškelon. Název Aškelon dostalo město v roce 1953.[4] V roce 1968 byla v Aškelonu zbudována koncová část Transizraelského ropovodu, který původně sloužil k transportu íránské ropy z Ejlatu (v současnosti slouží pro přepravu ruské ropy na asijské trhy). Od 80. let byla jižně od města budována elektrárna Rutenberg.
V současnosti je Aškelon prosperující město s nově vybudovaným sportovním komplexem a kulturním domem, v roce 2005 se zde otevřela největší světová odsolovací stanice s kapacitou 320 000 m³ odsolené vody na den, což odpovídá 5–6 % izraelské potřeby sladké vody.[5] Na jižním okraji města se nachází archeologický park s ruinami starověkých staveb. Ve městě funguje Barzilajova nemocnice.
[editovat] Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 100 000 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 111 600 osob).[3]
Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2010 zde žilo 114 500 lidí.[2]
| Rok | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 24 310 | 43 000 | 52 894 | 80 938 | 98 900 |
| Rok | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 101 500 | 104 482 | 105 088 | 106 552 | 107 759 | 108 895 | 110 416 | 111 852 | 114 500 |
* údaje za roky 2001 a 2010 zaokrouhleny na stovky
[editovat] Partnerská města
Aškelon má následující partnerská města:
Côte Saint-Luc, Quebec, Kanada
Sin-jang, Čínská lidová republika
Aix-en-Provence, Francie
Kutaisi, Gruzie
Berlin-Weißensee, Německo
Sopoty, Polsko
Entebbe, Uganda
Portland, Oregon, Spojené státy americké- Baltimore, Maryland, Spojené státy americké
Iquique, Chile
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2010 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2011, [cit. 2011-09-26]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Ashqelon (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.water-technology.net/projects/israel/
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky)
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální internetové stránky (anglicky)(hebrejsky)(rusky)
[editovat] Fotogalerie
-
Moderní výstavba v Aškelonu
-
Veřejná zeleň v Aškelonu
-
Pláž v Aškelonu v pozadí s Rutenbergovou elektrárnou
|
||||||||||||||||||||
|
|||||
