Gezer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O současné vesnici v Izraeli pojednává článek Gezer (kibuc).
Gezerské kultické návrší
Gezer
Red pog.png
Gezer

Gezer (hebrejsky גֶּזֶר‎‎) bylo významné starověké město v Izraeli. Nachází se v Ajalonském údolí v severní Šfele 8 km jihovýchodně od Ramly. Tel Gezer (také známý jako Tell el-Džezer či Abu Šuša) se nachází u hlavní silnice mezi Jeruzalémem a Tel Avivem. Místo je dnes národním parkem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Gezer je zmiňován v Bibli v souvislosti s dobytím země pod vedením Jozua.[1] Měl náležet Levitům. Zůstal však pod nadvládou Pelištejců až do doby, kdy David zlomil jejich nadvládu „od Geby až ke Gezeru“.[2]

Gezer je také zmíněn mezi městy, dobytými faraónem Thutmosem III. (roku 1468 př. n. l.) a v el-amarnských dopisech. Na konci 13. stol. př. n. l. zřejmě město zpustlo a bylo znovu osídleno o století později. Město těžce poničil při svém tažení r. 925 př. n. l. faraon Šešonk I. a na konci 8. století zničil asyrský král Tiglatpilesar III. V době perské bylo město obnoveno a nabylo důležitosti v době Makabejského povstání, kdy ho opevnil seleukovský velitel Bakchides a roku 142 př. n. l. ho dobyl Šimon Makabejský a postavil tu palác či tvrz. Ale na konci 2. století př. n. l. bylo město znovu rozbořeno.

Až roku 1830 tu Arabové přistěhovalí z Egypta založili vesnici Abu Šuša, která zde stávala do války za nezávislost roku 1948. Stávala v ní mešita a chlapecká základní škola založená roku 1947. Roku 1931 měla Abu Šuša 627 obyvatel a 145 domů. Počátkem války v květnu 1948 byla tato oblast ovládnuta židovskými silami a arabské osídlení zde skončilo. Zástavba vesnice pak byla zcela zbořena.[3]

Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1871 tu dělal archeologický průzkum Charles Simon Clermont-Ganneau, jenž jako první ztotožnil tento tel s Gezerem. V letech 19021907 Robert Macalister. Roku 1934 tu pracoval Alan Rowe, 1964 G. E. Wright a spolu s ním William Dever a Jiga'el Jadin. Od roku 2006 vede výzkumy Steve Ortiz ze Southwestern Baptist Theological Seminary z Fort Worth v USA a Sam Wolff z Izraelského památkového úřadu.

Okolo telu byly objeveny zbytky opevnění a bran ze střední doby bronzové a z doby královské (10. stol. př. n. l.). Na severu telu je kultické místo ze střední doby bronzové. Byl objeven vodní systém (datovaný do kanaánské doby nebo doby královské), který tvoří 7 m hluboká šachta a tunel dlouhý 45 m. Na telu je dále hrob šejcha z 16. století a muslimský hřbitov.

Věž vedle kanaánské hradby
Klesání k cisterně

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JEPSEN, Alfred. Královská tažení ve starém Orientu. Praha : Vyšehrad, 1997. 240 s. ISBN 80-7021-213-6.  
  • BARDTKE, Hans. Příběhy ze starověké Palestiny. Praha : Vyšehrad, 1990. 304 s.  
  • MAYER, Daniel. Kapitoly z židovských dějin. Praha : [s.n.], 1989. 256 s.  
  • NEGEV, Avraham. Archaelogocal Encyclopedia of the Holy Land. Jerusalem : [s.n.], 1972. S. 125-127..  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gezer na anglické Wikipedii a גזר‎‎ na hebrejské Wikipedii.

  1. Joz 10, 13 (Kral, ČEP) a Joz 12, 12 (Kral, ČEP)
  2. 2S 5, 25 (Kral, ČEP) a 1Pa 14, 16 (Kral, ČEP)
  3. Welcome To Abu Shusha [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]