Arsuf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mapa izraelského území s vyznačením Arsufu

Arsuf (ארסוף, ארשוף‎, znám také jako Arsur, či řecky Apollonia) bylo antické město s pevností na útesech na pobřeží Středozemního moře ležící se v dnešním Izraeli, přibližně patnáct kilometrů severně od Tel Avivu. Od roku 1994 se ve starém městě Tel Arsuf provádějí intenzivní vykopávky. V roce 2002 zde byl otevřen Apolonijský národní park.

Dnešní Arsuf je malá osada o rozloze přibližně 0,25 kilometrů čtverečních, čítající asi devadesát obyvatel.

Obsah

1 Historie
2 Odkazy
- 2.1 Související články
- 2.2 Externí odkazy

[editovat] Historie

Zříceniny římské villy v Apollonii

Město Arsuf bylo osídleno Féničany již šestém až pátém století před Kristem a bylo pojmenováno Aršuf, podle kanaanského boha plodnosti a podsvětí Rešefa. Poté se stalo součástí Perské říše a bylo spravováno ze Sidonu. Místní Féničané se živili prodejem purpurového barviva, které vyráběli z mořských měkkýšů a vyváželi do oblasti Egejského moře.

Během helénské doby se z Aršufu stalo významné centrum pod vládou Seleukovců a po ztotožnění boha Rešefa s Apollónem bylo přejmenováno na Apollonia. Za vlády Římské říše bylo město zvětšeno a stalo důležitým centrem mezi městy Jaffa a Caesarea Maritima, spojenými pobřežní silnicí Via Maris. Roku 113 byla Apollonia částečně poničena zemětřesením, ale byla rychle opravena. Byl vybudován přístav a ve městě se rozvinul obchod s Itálií a severní Afrikou. Za vlády Byzantské říše se město rozrostlo na oblast asi sedmdesáti akrů. V pátém a šestém století byla Apollonia druhým největším městem hned po Caesarii Maritimě v Šaronském údolí. Populaci tvořili křesťané a židovští samaritáni.

Rekonstrukce křižácké pevnosti v Arsuru

Roku 640 byla Apollonia dobyta muslimy a ti městu navrátili jeho semitské jméno Arsuf. Město bylo zredukováno na oblast přibližně dvacet dva akry a poprvé ve své historii bylo opevněno městskými hradbami s opěrnými pilíři, aby obránci byli schopni odrazit útok byzantského loďstva vedené od moře. Bylo zde vybudováno veliké tržiště a objevila se keramická výroba. Po smrti Abbásovského chalífy Hárúna ar-Rašída byla místní samaritánská komunita vyvražděna a jejich synagoga zničena.

Vyobrazení bitvy u Arsufu mezi křižáky a Seldžuky

V roce 1101 padlo město do rukou křižácké armády vedené jeruzalémským králem Balduinem I. Křižáci přestavěli městské hradby a město přejmenovali na Arsur, kde zřídili na Jeruzalémském království vazalské Arsurské panství. Roku 1187 bylo město dobyto sultánem Saladinem, ale už 7. září 1191 bylo po bitvě u Arsufu mezi Richardem I. Lví srdce a Saladinem křesťany získáno zpět.

Jan z Ibelinu, Pán z Bejrútu, (1177 - 1236) syn Baliana z Ibelinu se stal Pánem v Arsuru roku 1207 díky sňatku s Melisendou z Arsuru. Jejich syn Jan z Arsuru (1211 - 1258) titul Pána z Arsuru zdědil. Titul poté přešel na Janova nejstaršího syna Baliana. Balian z Arsuru nechal přestavět městské hradby, vybudoval mocnou pevnost a roku 1241 také nový přístav. Od roku 1261 městu vládl Řád Johanitů.

Roku 1265 mamlúcký sultán Bajbars Arsur po čtyřicetidenním obléhání dobyl. Mamlúci následně rozbourali městské opevnění, pevnost i s jejími základy ve strachu, aby pevnost nepadla zpět do rukou křižáků. Město bylo srovnáno se zemí a již se nikdy znovu neosídlilo.