Belvoir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zříceniny hradu Belvoir z ptačí perspektivy

Křižácký hrad Belvoir [vyslov belvoá] se nachází v kopcích Naphtali plateau, dvacet kilometrů jižně od Galilejského jezera a 500 metrů nad údolím Jordánu. V dobách křížových výprav byl součást feuldálního panství francouzského rodu Velos, kteří sídlili v Tiberiasu.

[editovat] Jméno

V hebrejštině יפה נוף וכוכב הרוחות Kochav ha-Jarden znamenající „Hvězda Jordánu“, která střeží Kochav - židovskou vesnici existující v dobách římské a byzantské nadvlády. Muslimové místo nazývají Kaukab al-Hawa - „Hvězda větrů“, symbolizující silné větry na vrcholu kopce.

[editovat] Historie

Belvoir, pohled z jihozápadu

Velosové do té doby malou venkovskou opevněnou usedlost v roce 1168 koupili od Řádu Johanitů a noví majitelé poté zde vybudovali koncentrický hrad. Hrad byl velmi symetrický s pravoúhlými vnějšími zdmi, posílenými čtverhranými věžemi v rozích na každé straně. Klenby na vnitřních stranách obou zdí poskytovaly prostory pro skladiště a úkryt během nepřátelského ostřelování.

Pevnost Belvoir sloužila jako významná překážka muslimskému postupu do křižáckého jeruzalémského království z východu. V roce 1180 odolal útoku tureckých vojsk.

Během sérií Saladinových vítězství nad křižáky po bitvě u Hattínu byl i hrad Belvoir obležen muslimskou armádou. Obléhání se vleklo rok a půl, až do 5. ledna 1189, kdy posádka kapitulovala.

Opevnění hradu bylo v letech 1217 až 1218 rozbouráno muslimskými vítězi, kteří se obávali znovudobytí pevnosti křižáky.

V roce 1240 byl hrad Belvoir na základě dohody postoupen křižákům, ale nedostatek peněz jim nedovoloval vybudovat opevnění zpět a pevnost se tak v krátké době dostala znova pod vládu muslimů.

[editovat] Plán pevnosti

Zřícenina hlavní brány	Vnitřní brána	Pohled do tajné chodby	Hlavní brána do věže
Velká síň v hradu Belvoir	Hradní kuchyně	Zříceniny hradu Belvoir	Pohled skrz střílnu k východu přes řeku Jordán