Gamla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gamla

Gamla je přírodní rezervace a národní park v Izraeli, nacházející se v centru Golanských výšin, 20 km jižně od Kacrinu, vedle silnice č. 808.

Gamla
Red pog.png
Gamla

Součásti rezervace[editovat | editovat zdroj]

Gamla (také Gamala)[editovat | editovat zdroj]

Gamla (hebrejsky גמלא), město osídlené od rané doby bronzové, zničené Římany roku 67. Nachází se v nadmořské výšce 300 m n. m.

Bitva o Gamlu
Konflikt: První židovská válka
Místo prolomení hradeb
Místo prolomení hradeb
Trvání: 67
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Gamla
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: vítězství Římanů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
židovští zélóti, civilisté Římská říše
Velitelé
Charét[1], Josef[2] Vespasianus,Titus
Síla
asi 9 000 30 000
Ztráty
asi 9 000 neznámé
{{{poznámky}}}

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z rané doby bronzové (3300 - 2700 př. n. l.) se nedochovalo mnoho kvůli druhotnému použití stavebních kamenů v pozdějších dobách. Některé zdi byly zakomponovány do staveb doby herodiánské. Poznají se od novější výstavby svou masivností. Také část hradeb z povstání je postavena na zbytcích hradeb z této doby.
Proč město poté na 2600 let zpustlo, není jasné.

Z archeologických vykopávek vyplývá, že Gamla byla obnovena ve 2. století př. n. l. jako seleukovská pevnost. Postupně se však změnila v civilní židovskou vesnici, jejíž základ byl na hřebeni kopce, odkud se rozšířila na jižní úpatí.
V letech 80 - 81 př. n. l. obsadil Golany hasmonejský král Alexandr Jannaios a udělal z nich součást své říše. V této době začíná rozkvět Gamly a ta se stala hlavním městem celé oblasti. Ve městě žili zřejmě jen Židé.
O době mezi Alexandrem Jannaiem a začátkem povstání nejsou žádná přímá historická svědectví, ale archeologické nálezy svědčí o prosperitě města. Prosperita města byla založena na vývozu olivového oleje do židovských obcí v Babylonii a Sýrii a v Evropě (přes přístav Týros).

Město bylo jedno z mnoha, která Josef Flavius opevnil po svém jmenování velitelem Galileje[3] (Golany spadaly pod Galileu). Obležení a dobytí města popisuje Josef ve čtvrté knize Války.[4] Bitvy se zúčastnily tři legieLegio V Macedonica, X Fretensis a XV Apollinaris. Část z X. legie byli vojáci naverbovaní v Sýrii.[5]


Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Jelikož stála Gamla na špatně přístupném místě a nebyla už nikdy obnovena, mají archeologové jedinečný doklad židovského osídlení na přelomu letopočtu a také dobře zachovalé římské bojiště.
Archeologický výzkum vedl v letech 1976 - 1989 Šmarja Gutman, v letech 1997 - 2000 Cvi Javor a Dani Si'on z Izraelského památkového úřadu. Nálezy jsou vystaveny v Muzeu památek Golan v Kacrinu.

  • Bojiště

Našlo se okolo dvou tisíc kamenů, jimiž se střílelo z balist a asi 1600 železných hrotů šípů (a to většina šípů byla posbírána po bojích).

  • Synagoga

Je to nejstarší objevená synagoga v Izraeli. Podle mincí nalezených pod podlahou pochází nejpozději z doby Heroda. Její rozměry jsou 16 x 20 m. Nedaleko od ní se nachází mikve, kterých bylo v Gamle objeveno několik.

  • Bazilika

Jde o obecní budovu, objevenou v západní čtvrti při obnovených vykopávkách. Bylo to zřejmě sídlo soudu či samosprávy. Možná byla využívána také jako synagoga. Její rozměry jsou 15 x 16 m a byla postavena asi v 1. polovině 1. století př. n. l.

Gamelský vodopád[editovat | editovat zdroj]

Gamelský vodopád

Je to největší vodopád v Izraeli, vysoký 51 m. Asi o 300 m níže je další, vysoký 21 m.

Hnízdiště supa bělohlavého[editovat | editovat zdroj]

V Izraeli hnízdívalo pravidelně zhruba 60 párů, z toho v Gamle téměř 40. V posledních letech však dochází k velkému úhynu ptáků. V roce 2009 zahnízdilo v Gamle jen 18 párů.[6]

Gamla - vyhlídka na hnízdiště supů
Sup bělohlavý

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská II., Praha 2004, IV 18, 68; dále jen Válka.
  2. Válka IV 18, 66.
  3. Židovské starožitnosti 13:394.
  4. Válka IV, 1-83.
  5. Válka IV, 37-38.
  6. http://www.parks.org.il/BuildaGate5/general2/data_card.php?U=no&SiteName=parks&ItemID=425406083&ValuePage=Card7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská II., Praha : Academia, 2004, 270 s. ISBN 80-205-0210-6
  • JOSEPHUS, The Jewish War., Tel Aviv : Zondervan, 1982. 526 s. ISBN 0-310-39210-1 (podrobný komentář, archeologie)
  • GUTMAN, Šmarja. Gamla - ha-ir ba-mered. Tel Aviv, 1994. 196 s. ISBN 965-05-0740-X.
  • SI'ON, Dany, JAVOR, Cvi. Gamla - jašan ve-chadaš. in Kadmonijot 121, Jeruzalém, 2001. s 2-33.
  • SYON, Danny. Gamla - Portrait of a Rebellion. in Biblical Archaeology Review 1, Washington, 1992. s. 20-37, 72.
  • SYON, Danni.City of Refuge. The Archaelogical Evidence of the Revolt at Gamla, in Proceedings of the First International Conference on the Great Revolt. Minneapolis 2001.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Gamla ve Wikimedia Commons