Galilea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Galilea (hebrejsky הגליל, Ha-Galil, arabsky الجليل - al-Jaleel) je hornatá oblast na severu Izraele. Jejími hranicemi je Jizre'elské údolí a údolí Bét Še'an na jihu, Jordánské údolí, Genezaretské jezero a údolí Chula na východě, Středozemní moře a údolí Zebulon na západě a pohoří Libanon na severu.

Galilea se dělí na Horní a Dolní Galileu; tyto dva celky jsou rozděleny údolím Bet Ha-Kerem, které se táhne uprostřed Galiley od západu na východ. Horní Galilea je hornatější, nejvyšší vrchol Har Meron dosahuje výšky 1208 m n. m. Dolní Galilea je mírnější s mnoha širokými údolími.

V Galileji se nachází deset hrobů spravedlivých, nejdůležitější je hrob Šim'ona bar Jochaje a jeho syna v Meronu. V Safedu je zas pohřben např. Jicchak Luria.