Safed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Safed
צפת
Stará čtvrť v centru Safedu
Stará čtvrť v centru Safedu
Safed – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: cca 700 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
Safed
Red pog.png
Safed
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 29,248 km²
počet obyvatel: 32 100[1] (2012)
hustota zalidnění: 1081,2 (r.2012) obyv. / km²
správa
starosta: Ilan Šochat (אילן שוחט)
oficiální web: http://www.safed.co.il

Safed (hebrejsky צפת, Cfat, arabsky صفد, Safad, v oficiálním přepisu do angličtiny Zefat[2]) je město v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v Horní Galileji cca 120 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 50 kilometrů severovýchodně od centra Haify v nadmořské výšce okolo 700 metrů na svazích hory Har Kana'an (včetně sousedního vrcholku Har Birija) a nedaleko od východního okraje masivu Har Meron, od kterého je odděleno hlubokým údolím toku Nachal Amud. Na východ od města se terén prudce svažuje do příkopové propadliny horního toku řeky Jordán. Směřuje tam i vádí Nachal Roš Pina, které na úpatí svahu protéká městem Roš Pina, cca 4 kilometry od Safedu. Safed je na dopravní síť napojen pomocí Dálnice číslo 89, která ho míjí po západním okraji a překlenuje zde hluboké severojižní údolí Nachal Akbara, přes které vede Most Akbara - nejvyšší mostní stavba v Izraeli.

Safed se nachází v hustě zalidněné a zčásti zalesněné krajině. Osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. Vlastní město je převážně židovské, v jeho okolí se ale vyskytují i vesnice a města osídlená Araby. Přímou součástí města Safed je navíc arabské předměstí Akbara obývané Araby.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Safed se proslavil v raném novověku jako centrum židovské učenosti a kabalistických studií. Spolu s Jeruzalémem, Tiberias a Hebronem je považované za „svaté město“ judaismu.

Dějiny města ale sahají hlouběji do historie. Podle legendy Safed založili po potopě Noemovi synové. Historické zdroje ukazují, že město bylo založeno v 2. století. V roku 1102 tu křižáci postavili pevnost, kterou v roce 1188 dobyl Saladin. Hrad obnovili v roce 1240 francouzští templáři, ale v roce 1266 jej definitivně dobyli muslimové. Safed se tehdy stal hlavním městem severní Galileji.[3]

V 16. století se Safed pod osmanskou nadvládou stal „židovským městem“. Okolo roku 1550 tu žilo okolo 10 000 Židů - mnozí přišli ze Španělska po svém vyhnání v roce 1492. Usadili se tu mnozí známí židovští učenci, např. rabíni Josef Karo, Moše Cordovero a Jicchak Luria. Safed se stal centrem kabalistických studií. V roce 1578 zde byla založena první hebrejská tiskárna v tehdejší osmanské Palestině. V 17. století se Safed stal centrem mesianistického hnutí pod vedením Šabtaje Cviho - sabatianismu. Ze Safedu pochází také jedna z Cviho manželek.[3]

Od 18. století došlo v důsledku dvou velkých zemětřesení (1759, 1837), epidemií (1742, 1812, 1847) a útoků arabského obyvatelstva (1833, 1834, 1929) k poklesu počtu židovského obyvatelstva, který dosáhl nejnižší hodnoty za doby britského mandátu.[3]

V roce 1948, před začátkem války za nezávislost, žilo v Safedu 12 000 Arabů a 1700 Židů. V květnu 1948 arabské obyvatelstvo z města uteklo. Od té doby je Safed převážně židovským městem.

Během Druhé libanonské války v roce 2006 dopadly na město rakety vypálené z Libanonu.[3] Ty poničily zejména porosty v lese Birija - rozsáhlém lesním komplexu, který se rozkládá severně od Safedu. Ve městě funguje Nemocnice Ziv.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 27 500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 28 800 osob).[2] Na jihovýchodním okraji města ovšem leží čtvrť Akbara - původně samostatná vesnice obývaná Araby, která byla roku 1982 připojena k Safedu. Žije v ní víc než 200 arabských rodin.[4]

Související informace naleznete také v článku Akbara.

V Safedu se rovněž usídlilo 120 arabských rodin členů proizraelské Jiholibanonské armády. V Safedu také studuje cca 500 arabských žáků zdejších škol. Židovská populace se dělí na sekulární a nábožensky orientované rodiny (zejména rostoucí počet ultraortodoxních Židů).[4][5] Je tu také významná komunita takzvaných ba'alej tšuva (původně sekulárních Židů vracejících se k judaismu).[3]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2012 zde žilo 32 100 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Safed 1948-2000[6]
Rok 1948 1950 1955 1961 1972 1983 1995 2000
Počet obyvatel 2 317 5 500 9 000 11 023 13 965 15 853 21 480 25 200

* údaje za roky 1950, 1955 a 2000 zaokrouhleny na stovky

Vývoj počtu obyvatel Safed 2001-2012[7][2][1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 25 900 26 400 26 790 27 327 28 202 28 094 28 546 28 595 29 518 30 400 32 200 32 100

* údaje za rok 2002 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2014-01-31]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c d e Safed History [online]. safed.co.il, [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 
  4. a b Safed, a model for coexistence or sectarian tinderbox? [online]. Haaretz, [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Akbara, the Arabic Village was a Jewish town until the 11th Century / DR.Rivka Shpak Lissak [online]. rslissak.com, [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.  
  • IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s.  
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]