Ghadžar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ghadžar
غجر - ע'ג'ר
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 310 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
Ghadžar
Red pog.png
Ghadžar
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 2,461[1] km²
počet obyvatel: 2 200[2] (2010)
hustota zalidnění: 880,94 (r.2009) obyv. / km²
správa

Ghadžar, výslovností spíše Radžar (hebrejsky: ע'ג'ר nebo עג'אר, arabsky: غجر, v oficiálním přepisu do angličtiny: Ghajar[3], přepisováno též Raghar nebo Aghar[4]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v ploché krajině v nadmořské výšce 310 metrů na pomezí Golanských výšin, Horní Galileji a Libanonu, poblíž pramenné oblasti řeky Jordán, konkrétně poblíž potoku Hasbani. Město se nachází přímo na hranici mezi Izraelem kontrolovaným územím a Libanonem, cca 155 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 78 kilometrů severovýchodně od centra Haify.

Ghadžar je situován oblasti s etnicky smíšeným osídlením. Vlastní Ghadžar je osídlen arabskými muslimy, respektive alávitskou odnoží islámu. Jde o jediné sídlo pod kontrolou Izraele obývané alávity. Východně odtud, na severu Golanských výšin, leží vesnice obydlené Drúzy. Jižním směrem, v údolí řeky Jordán je osídlení čistě židovské.

Na dopravní síť je Ghadžar napojen pomocí lokální silnice číslo 999, která vede k jihovýchodu, ke kibucu Snir, a pomocí další místní komunikace, která vede k jihu, do prostoru kibucu ha-Gošrim.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podle místní tradice byl Ghadžar založen už před 2000 lety.[5]

Ghadžar leží na Golanských výšinách, které byly dobyty izraelskou armádou během šestidenní války v roce 1967 a jsou od té doby cíleně osidlovány Izraelci. Podle Zákona o Golanských výšinách z roku 1981 bylo toto původně syrské území anektováno Izraelem a začleněno pod civilní správu v rámci izraelského Severního distriktu. Původní syrské arabské obyvatelstvo během izraelské ofenzívy roku 1967 uprchlo s výjimkou obyvatel několika vesnic. Jednou z těchto vesnic byl i Ghadžar.

Status Ghadžaru je ale složitější. Původně spadala vesnice podle anglo-francouzské dohody o rozdělení zón kontroly z roku 1923 do tehdejšího francouzského Libanonu. Po První arabsko-izraelské válce byla v roce 1949 na základě dohody mezi Libanonem a Sýrií vesnice začleněna do Sýrie. Během Šestidenní války roku 1967 nebyla vesnice obsazena izraelskou armádou, protože Izrael ji považoval za libanonské území a Libanon nebyl v této válce bojující stranou. Libanon ale o správu této vesnice neměl zájem, protože ji považoval za syrské území. 36 zde žijících rodin se tak ocitlo v právním vakuu. Obyvatelé Ghadžaru se proto rozhodli požádat o připojení pod izraelskou kontrolu a všichni (na rozdíl od většiny Drúzů na Golanských výšinách) přijali izraelské občanství.[4]

Roku 1982, tedy krátce po anexi Golan Izraelem byl Ghadžar povýšen na místní radu (malé město).[1] Podle jiného pramene k povýšení došlo už roku 1975.[4]

Od konce 70. let 20. století, kdy Izrael kontroloval pás území v jižním Libanonu, zástavba Ghadžaru přerůstala i na severní, libanonskou stranu hranice. Poté, co se roku 2000 Izrael z Libanonu stáhl, byla tato nově vzniklá část obce postavena pod kontrolu jednotek OSN, přičemž ale lidé v ní žijící zůstávají izraelskými občany.[4] Pro průchod mezi oběma částmi obce tak bylo nutné předkládat průkaz totožnosti jako při přechodu hranice.[5] V severní části obce žijí cca dvě třetiny obyvatelstva, zbylá třetina sídlí v jižní části. Většina místních obyvatel dojíždí za prací do vlastního Izraele. Izrael považoval po roce 2000 katastr Ghadžaru za potenciálně nebezpečné místo s možností infiltrace arabských militantních skupin a také s rizikem pašování.[6]

Během Druhé libanonské války Izrael tuto část obce znovu obsadil. Později ale Izrael zvažoval, že libanonskou část obce předá zpět pod libanonskou správu. Podle zprávy z prosince 2009 mělo stažení proběhnout během ledna 2010.[7] K tomu ale nedošlo. Stažení izraelské armády brání sami obyvatelé Ghadžaru, kteří se obávají, že přejdou pod vládu hnutí Hizballáh. Proti plánovanému stažení z Ghadžaru vystupuje ostře Ayoob Kara drúzský poslanec Knesetu.[8]

V listopadu 2010 informoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu Generálního tajemníka OSN o izraelském záměru jednostranně opustit severní část města Ghadžar, zasahující na libanonské území, poté, co ztroskotala jednání o dohodě se sousedním Libanonem.[9][10] Bezpečností otázky nad touto částí města mají být předány UNIFIL.[11] Dne 17. listopadu pak izraelský bezpečnostní kabinet schválil stažení ze severní poloviny Ghadžaru.[12]

Komplikovaný mezinárodněprávní status obce Ghadžar je podobný nedalekému území farem Šibáa.

V obci se nacházejí alávitské svatyně.[5]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2005 tvořili 99,7 % populace v Ghadžaru arabští muslimové.[1] Jde o menší sídlo městského typu. K 30. červnu 2010 zde žilo 2 200 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel Ghadžar 1983-2010[13][14][3][2]
Rok 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet obyvatel 941 1 483 1 790 1 905 1 961 2 009 2 065 2 129 2 183 2 168 2 200

* údaj za rok 2010 zaokrouhlen na stovky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c לוח 3.- אוכלוסייה( 1), ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים TABLE 3. - POPULATION(1) OF LOCALITIES NUMBERING ABOVE 2,000 RESIDENTS [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b c d Raghar (Israel, Golan Heights) [online]. Flags of the World, [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c עג'אר [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. Border village drawn unwillingly into Mideast conflict [online]. Christian Science Monitor, [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Report: IDF will Leave Ghajar at end of January [online]. Israel National News, [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Druze MK: Don’t Trust UN ‘Doll’ Soldiers to Protect Israel [online]. Israel National News, [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. LAZAROFF, Tovah. Israel to withdraw from village on Lebanon border [online]. The Jerusalem Post, 2010-11-07, [cit. 2010-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. RAVID, Barak. Lieberman: Israel will quit Lebanon town unilaterally due to Hezbollah refusal to cooperate [online]. Haaretz, 2010-11-07, [cit. 2010-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Cabinet set to approve unilateral withdrawal from Ghajar [online]. The Jerusalem Post, 2010-11-17, [cit. 2010-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. RAVID, Barak. Israel approves unilateral pullout from Lebanon border town [online]. Haaretz, 2010-11-17, [cit. 2010-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  14. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-01]. [www.cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2005/bycode.xls Dostupné online.] (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]