Golanské výšiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Golanské výšiny
רמת הגולן
هضبة الجولان
geografie

Golan 92.jpg

Hlavní město: není
zeměpisné souřadnice:
Rozloha: 1200 km² kontrolováno Izraelem
celkem 1800 km²
Nejvyšší bod: Hermon (2814 m n. m.)
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 38 900
správa regionu
Nadřazený celek: Izrael
Měna: nový izraelský šekel

Golanské výšiny (hebrejsky: zvuk רמת הגולן, Ramat ha-Golan, arabsky: هضبة الجولان, Hadbat al-Džawlán) nebo jednoduše Golany, jsou strategická plošina a hornatá oblast při jižním konci pohoří Antilibanon, které dodnes zůstávají sporným územím mezi Izraelem a Sýrií. Dvě třetiny území jsou okupovány Izraelem. Organizace spojených národů,[1] Spojené státy americké,[2] Evropská unie,[3] Spojené království,[4] Liga arabských států,[5] Mezinárodní výbor Červeného kříže,[6] Amnesty International,[7] a Human Rights Watch[8] považují Golanské výšiny za území okupované Izraelem.

Izrael kontroluje většinu Golanských výšin od šestidenní války v roce 1967, kdy toto území obsadil. V roce 1981 schválil zákon o Golanských výšinách, který rozšířil izraelské právo a správu nad Golanskými výšinami a de facto je tak anektoval.[9] Tento krok byl odsouzen Radou bezpečnosti OSN v rezoluci č. 497, která zákon prohlásila za neplatný a postrádající mezinárodní právní účinek.[10]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dávná historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla v minulosti okupována mnoha civilizacemi jako jsou Syřané, Římané nebo otomanští Turci, kteří území ovládali až do první světové války.

Období po I. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce byly Golanské výšiny nejprve součástí mandátní Palestiny, poté byly postoupeny a spravovány Francií v rámci syrského protektorátu, v roce 1944 se staly součástí samostatného státu Sýrie. K další změně došlo po obsazení Izraelem v roce 1967.

Vývoj po roce 1967[editovat | editovat zdroj]

Golanská nemocnice v Kunejtře v dnešní podobě

Izraelská armáda dobyla Golanské výšiny v šestidenní válce. Od roku 1967 do roku 1981 podléhalo toto území vojenské správě, pak Kneset přijal 14. prosince 1981 zákon o Golanských výšinách, kterým Golanské výšiny anektoval jako integrální součást Izraele.[9] Většina arabského obyvatelstva, většinou Drúzové, si ponechala syrské občanství, ačkoliv si mohli zvolit i izraelské. Sýrie jim ponechává určité výhody, jako např. bezplatné vysoké školství.

Hned po šestidenní válce začal Izrael Golany osidlovat svým civilním obyvatelstvem. Kibuc Merom Golan byl založen už v červenci 1967. V roce 1970 zde bylo 12 židovských osad a v roce 2004 34 osad s asi 18 000 obyvateli.

V roce 1998 žilo v Golanských výšinách 33 000 obyvatel, většina z původních 80 000 syrských obyvatel utekla po válce v roce 1967.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na jezero Ram

Geograficky se Golanské výšiny dělí na vlastní Golany a pohoří Hermon. Na západě jsou ohraničeny Galilejským jezerem (též nazývané Genezaretské jezero) a řekou Jordán; na jihu údolím řeky Jarmuk; na jihovýchodě hlubokým údolím vodního toku Nachal Rakad; na severu hranicí s Libanonem a na východě plošinou nazývanou Hauran. Golanské výšiny se obvykle dělí do tří regionů: severní (mezi Nachal Sa'ar a Nachal Gilabon), střední (mezi Nachal Gilabon a Nachal Dalijot) a jižní (mezi Nachal Dalijot a údolím Jarmuku). Golanské výšiny samotné mají nadmořskou výšku od 120 do 520 metrů. Na úpatí Hermonu ale terén stoupá i nad 1000 metrů.

Geologicky jsou Golany plošinou vulkanického původu zasahující až skoro k Damašku. V oblasti se nachází také řetězec vyhaslých vulkánů jako Har Bental a Har Avital nebo izolovaný kužel Har Peres na jihovýchodním okraji regionu. Hora Hermon na severu Golanských výšin je ale od vulkanické oblasti geologicky oddělena a tvoří samostatnou jednotku. Poblíž Hermonu se nachází kráterové jezero Ram zásobované podzemními prameny.

Na dopravní síť je region napojen pomocí dálnice číslo 98, jež je hlavní severojižní osou Golan táhnoucí se podél jejich východního okraje. Z ní vycházejí k západu další páteřní komunikace jako dálnice číslo 99, dálnice číslo 91 a dálnice číslo 87. Severovýchodní břeh Galilejského jezera lemuje dálnice číslo 92. Centrální částí Golan prochází v severojižním směru rovněž takzvaná Ropná silnice, sledující trasu zaniklého ropovodu.

Obce[editovat | editovat zdroj]

Největším administrativním centrem Golanských výšin je dnes město Kacrin postavené v 70. letech. K dalším židovským sídlům vesnického typu patří řada kibuců (např. Merom Golan) a mošavů. Na severu jsou také čtyři drúzské vesnice včetně Madždal Šams a alavitská vesnice Ghadžar, která se nachází na obou stranách izraelsko-libanonské hranice, mimo vlastní geograficky vymezovaný region Golanských výšin.


Panoramatický pohled na Golanské výšiny; nalevo se nachází Har Hermon
Panoramatický pohled na Golanské výšiny; nalevo se nachází Har Hermon

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Golan Heights na anglické Wikipedii.

  1. Poverty, unemployment worsen in Israeli-occupied Arab territories [online]. Organizace spojených národů, 2006-05-26, [cit. 2009-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. CRS Issue Brief for Congress: Israeli-United States Relations [online]. Congressional Research Service, 2002-04-05, [cit. 2009-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Presidency Statement on Golan Heights [online]. Evropská unie, 2004-01-04, [cit. 2009-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Israel and the Occupied Palestinian Territories [online]. UK Foreign and Commonwealth Office, 2009-06-11, [cit. 2009-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Arab Peace Initiative, 2002 [online]. Al-Bab, 2002, [cit. 2009-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ICRC activities in the occupied Golan during 2008 [online]. Mezinárodní červený kříž, 2009-03-15, [cit. 2009-07-06]. Dostupné online.  
  7. Israel and the Occupied Territories and the Palestinian Authority Without Distinction - Attacks on Civilians by Palestinian Armed Groups [online]. Amnesty International, 2002-07-10, [cit. 2009-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Promoting Impunity The Israeli Military’s Failure to Investigate Wrongdoing [online]. Human Rights Watch, 2005-06, [cit. 2009-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Golan Heights Law [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, [cit. 2009-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. TUCKER, Spencer C. The Encyclopedia of the Arab-Israeli Conflict: A Political, Social, and Military History. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2008. 1553 s. Dostupné online. ISBN 978-1851098415. S. 513. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.  
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.