Bejt Džan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bejt Džan
بيت جن - בית ג'ן
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 908 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
Bejt Džan
Red pog.png
Bejt Džan
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 5,079 km²
počet obyvatel: 11 100[1] (2013)
hustota zalidnění: 1703,6 (r.2013) obyv. / km²
správa
starosta: Jusef Kablan[2]

Bejt Džan (hebrejsky: בֵּיתּ גַ'ן, arabsky: أبو سنان, v oficiálním přepisu do angličtiny: Beit Jann[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 908 metrů (jde o jednu z nejvýše položených obcí v Izraeli), na jihozápadním okraji masivu Har Meron v Horní Galileji. Jižně od města terén prudce spadá do údolí Bejt ha-Kerem (vede do něj odtud kaňon vádí Nachal ha-Ari). Samotné město je rozloženo mezi několika místními kopci. Na jižní straně, přímo nad srázem Bejt ha-Kerem, je to Har ha-Ari (1048 m n. m.), v jihozápadní části města Har Cafrir (1016 m n. m.), v severovýchodním sektoru města Har Šachal (přes 900 metrů). Kopcovitý terén pokračuje i severně od obce (vysočina Har Peki'in). Na východní straně probíhá hluboký kaňon vádí Nachal Šfanim, na jehož protější straně stojí hora Har Šfanim (950 m n. m.) a pak se zvedají centrální části masivu Meron. Přímo v prostoru města začínají vádí Nachal Peki'in a Nachal Gamal.

Bejt Džan se nachází cca 10 kilometrů od hranice s Libanonem, cca 115 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů severovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno arabsky mluvícími izraelskými Drúzy, v okolí se nacházejí vesnice židovské, muslimské i křesťanské. Bejt Džan je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 864, která pak ústí do dálnice číslo 85 Akko-Galilejské jezero.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Bejt Džan založili v 18. století Drúzové, kteří sem přesídlili z Libanonu. Když francouzský cestovatel Victor Guérin navštívil vesnici koncem 19. století, napočítal zde jen cca 200 drúzských obyvatel. Mnoho domů ale bylo opuštěno a obec působila, jako by byla částečně vylidněná. Místní obyvatelé Guérinovi řekli, že mnohé rodiny odešly do regionu Hauran v dnešní Sýrii, aby se vyhnuly daním a vojenským odvodům. V 19. století tu ještě žilo i několik židovských rodin. Podle jiné tradice je vesnice daleko starší a navazuje svým názvem na biblickou lokalitu Bét-dágon, zmiňovanou například v Knize Jozue 15,41.[4][5] Na přelomu 19. a 20. století část obyvatel z Bejt Džan založila cca 3 kilometry jihovýchodním směrem novou drúzskou vesnici Ejn al-Asad.[6]

Během První arabsko-izraelské války v říjnu 1948 byla obec v rámci Operace Chiram dobyta stejně jako celá severní oblast Horní Galileje izraelskou armádou.[7] Roku 1964 byla vesnice povýšena na místní radu (malé město).

V okolí Bejt Džan se nacházejí některé významné drúzské památky a poutní místa. Město leží v přírodní rezervaci Har Meron. Existence rezervace byla předmětem opakovaných kontroverzí mezi státem a obyvateli Bejt Džan, kteří odmítali omezení práv těžby dřeva a využívání pozemků v rezervaci. 6. července 1987 se zde odehrávaly násilné demonstrace, jejichž výsledkem bylo 31 zraněných, včetně policistů a strážců rezervace.[8] Obyvatelé odmítali regulace a tvrdili, že využívání okolních pozemků je součástí jejich tradičního životního stylu. V letech 2000–2001 byla uzavřena dohoda mezi správou rezervace a obcí ohledně pozemků a výstavby zpevněné silnice.[5] Právě výstavba silnice spojující drúzská města Bejt Džan a Churfejš a projektované přes centrální partie přírodní rezervace, byla od konce 90. let 20. století dalším kontroverzním bodem. Problémy okolo nelegální těžby dřeva neustaly ani počátkem 21. století. V listopadu 2007 neznámý pachatel pokácel v rezervaci 24 stoletých dubů. Vedení města Bejt Džan čin odsoudilo. Zároveň tu došlo k napadení strážců rezervace skupinou nelegálních dřevorubců.[2] V roce 2007 také zaslali obyvatelé několika galilejských obcí (arabských i židovských) ministru Benjaminu Ben Eliezerovi petici, ve které protestují proti nedostatečnému kanalizačnímu systému na horním toku vádí Nachal Kaziv, přičemž jako hlavní znečišťovatel se zmiňovalo město Bejt Džan.[9]

Zdejší obyvatelé patří k loajálním obyvatelům státu Izrael. Při jižním výjezdu z obce stojí památník Drúzů, kteří padli v řadách izraelské armády. Další památník postavili obyvatelé obce v centrální části přírodní rezervace. Připomíná Salaha Tapaše, místního obyvatele, který byl jako armádní lékař zabit během nasazení v jižním Libabonu roku 1992.[2]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Bejt Džan je město s drúzskou (arabsky mluvící) populací.[6] Jde o středně velké sídlo městského typu, byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz. K 31. prosinci 2013 zde žilo 11 100 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bejt Džan 1922–2000[1][10]
Rok 1922 1931 1945 1955 1961 1972 1980 1983 1990 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 901 1 101 1 640 2 100 2 600 3 800 5 200 5 600 7 000 7 700 7 900 8 000 8 200 8 400 8 600 8 800 9 000
Vývoj počtu obyvatel Bejt Džan 2001–2013[1][3]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 9 300 9 400 9 600 9 800 10 000 10 200 10 300 10 496 10 491 10 700 10 800 11 400 11 100

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2013 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2014, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c Felling of protected oak trees baffles (some) Beit Jann residents [online]. Haaretz, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Joz 15, 41 (Kral, ČEP)
  5. a b בית ג'ן [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. a b Focus on Israel- The Druze in Israel [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. [[Chajim Herzog|HERZOG, Chaim]]. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 79. (anglicky) 
  8. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 519. (anglicky) 
  9. Galilee residents make a stink about sewage problems [online]. Haaretz, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Welcome To Bayt Jann [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]