Bejt Džan
| Bejt Džan بيت جنّ בית ג׳ן | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°57′56″ s. š., 35°22′46″ v. d. |
| Nadmořská výška | 908 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Severní |
  Bejt Džan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,079 km² |
| Počet obyvatel | 11 700 (2017[1]) |
| Hustota zalidnění | 1771,0 (r.2017) obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jusef Kablan[2] |
| Vznik | 17. století |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bejt Džan (hebrejsky בֵּיתּ גַ׳ן, arabsky بيت جنّ, Bajt Džan, v oficiálním přepisu do angličtiny Beit Jann[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu, kterou obývají izraelští Drúzové.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Leží v nadmořské výšce 908 metrů (jde o jednu z nejvýše položených obcí v Izraeli), na jihozápadním okraji masivu Har Meron v Horní Galileji. Jižně od města terén prudce spadá do údolí Bejt ha-Kerem (vede do něj odtud kaňon vádí Nachal ha-Ari). Samotné město je rozloženo mezi několika místními kopci. Na jižní straně, přímo nad srázem Bejt ha-Kerem, je to Har ha-Ari (1048 m n. m.), v jihozápadní části města Har Cafrir (1016 m n. m.), v severovýchodním sektoru města Har Šachal (přes 900 metrů). Kopcovitý terén pokračuje i severně od obce (vysočina Har Peki'in). Na východní straně probíhá hluboký kaňon vádí Nachal Šfanim, na jehož protější straně stojí hora Har Šfanim (950 m n. m.) a pak se zvedají centrální části masivu Meron. Přímo v prostoru města začínají vádí Nachal Peki'in a Nachal Gamal.
Bejt Džan se nachází cca 10 kilometrů od hranice s Libanonem, cca 115 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů severovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno arabsky mluvícími izraelskými Drúzy, v okolí se nacházejí vesnice židovské, muslimské i křesťanské. Bejt Džan je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 864, která pak ústí do dálnice číslo 85 Akko-Galilejské jezero.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Bejt Džan založili v 18. století Drúzové, kteří sem přesídlili z Libanonu. Když francouzský cestovatel Victor Guérin navštívil vesnici koncem 19. století, napočítal zde jen cca 200 drúzských obyvatel. Mnoho domů ale bylo opuštěno a obec působila, jako by byla částečně vylidněná. Místní obyvatelé Guérinovi řekli, že mnohé rodiny odešly do regionu Hauran v dnešní Sýrii, aby se vyhnuly daním a vojenským odvodům. V 19. století tu ještě žilo i několik židovských rodin. Podle jiné tradice je vesnice daleko starší a navazuje svým názvem na biblickou lokalitu Bét-dágon, zmiňovanou například v Knize Jozue 15, 41.[4][5] Na přelomu 19. a 20. století část obyvatel z Bejt Džan založila cca 3 kilometry jihovýchodním směrem novou drúzskou vesnici Ejn al-Asad.[6]
Během první arabsko-izraelské války v říjnu 1948 byla obec v rámci operace Chiram dobyta stejně jako celá severní oblast Horní Galileje izraelskou armádou.[7] Roku 1964 byla vesnice povýšena na místní radu (malé město).
V okolí Bejt Džan se nacházejí některé významné drúzské památky a poutní místa. Město leží v přírodní rezervaci Har Meron. Existence rezervace byla předmětem opakovaných kontroverzí mezi státem a obyvateli Bejt Džan, kteří odmítali omezení práv těžby dřeva a využívání pozemků v rezervaci. 6. července 1987 se zde odehrávaly násilné demonstrace, jejichž výsledkem bylo 31 zraněných, včetně policistů a strážců rezervace.[8] Obyvatelé odmítali regulace a tvrdili, že využívání okolních pozemků je součástí jejich tradičního životního stylu. V letech 2000–2001 byla uzavřena dohoda mezi správou rezervace a obcí ohledně pozemků a výstavby zpevněné silnice.[5] Právě výstavba silnice spojující drúzská města Bejt Džan a Churfejš a projektované přes centrální partie přírodní rezervace, byla od konce 90. let 20. století dalším kontroverzním bodem. Problémy okolo nelegální těžby dřeva neustaly ani počátkem 21. století. V listopadu 2007 neznámý pachatel pokácel v rezervaci 24 stoletých dubů. Vedení města Bejt Džan čin odsoudilo. Zároveň tu došlo k napadení strážců rezervace skupinou nelegálních dřevorubců.[2] V roce 2007 také zaslali obyvatelé několika galilejských obcí (arabských i židovských) ministru Benjaminu Ben Eliezerovi petici, ve které protestují proti nedostatečnému kanalizačnímu systému na horním toku vádí Nachal Kaziv, přičemž jako hlavní znečišťovatel se zmiňovalo město Bejt Džan.[9]
Zdejší obyvatelé patří k loajálním obyvatelům státu Izrael. Při jižním výjezdu z obce stojí památník Drúzů, kteří padli v řadách izraelské armády. Další památník postavili obyvatelé obce v centrální části přírodní rezervace. Připomíná Salaha Tapaše, místního obyvatele, který byl jako armádní lékař zabit během nasazení v jižním Libabonu roku 1992.[2]
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Bejt Džan je město s drúzskou (arabsky mluvící) populací.[6] Jde o středně velké sídlo městského typu, byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz. K 31. prosinci 2017 zde žilo 11 700 lidí.[1]
| Rok | 1922 | 1931 | 1945 | 1955 | 1961 | 1972 | 1980 | 1983 | 1990 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 901 | 1101 | 1640 | 2100 | 2600 | 3800 | 5200 | 5600 | 7000 | 7700 | 7900 | 8000 | 8200 | 8400 | 8600 | 8800 | 9000 |
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 9 300 | 9 400 | 9 600 | 9 800 | 10 000 | 10 200 | 10 300 | 10 496 | 10 491 | 10 700 | 10 800 | 11 400 | 11 100 | 11 300 | 11 400 | 11 600 | 11 700 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-15]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c Felling of protected oak trees baffles (some) Beit Jann residents [online]. Haaretz [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ Joz 15, 41 (Kral, ČEP)
- ↑ a b בית ג'ן [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (hebrejsky)
- ↑ a b Focus on Israel- The Druze in Israel [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ [[Chajim Herzog|HERZOG, Chaim]]. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 79. (anglicky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 519. (anglicky)
- ↑ Galilee residents make a stink about sewage problems [online]. Haaretz [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Welcome To Bayt Jann [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bejt Džan na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bet Alon
