Afula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Afula
עפולה
Stará vodní věž v centru Afuly
Stará vodní věž v centru Afuly
Afula – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 60 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
Afula
Red pog.png
Afula
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 26,909 km²
počet obyvatel: 42 800[1] (2013)
hustota zalidnění: 1461,3 (r.2013) obyv. / km²
správa
starosta: Avhraham Alkabec (אברהם אלקבץ)
vznik: 1925
oficiální web: http://www.afula.muni.il

Afula (hebrejsky עֲפוּלָה; arabsky العفولة, al-Afúla, v oficiálním přepisu do angličtiny Afula[2]) je město v Severním distriktu v Izraeli.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v nadmořské výšce 60 metrů Jizre'elském údolí, 12 kilometrů jižně od Nazaretu a zhruba 13 kilometrů severně od hranic Západního břehu Jordánu.

Západně od města protéká Jizre'elským údolím vodní tok Kišon. Severovýchodně od města se zvedá masiv Giv'at ha-More (novější předměstské čtvrtě se nacházejí na jeho svazích), ze kterého do údolí stékají vádí Nachal ha-More a Nachal Tevet, která pak ústí do Nachal Adašim, jež míjí město na severozápadní straně a pak ústí do Kišonu. Jizre'elské údolí přechází severně od města do údolí Bik'at Ksulot. Jihovýchodně od města zase navazuje Charodské údolí.

Afulu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Výjimkou jsou vesnice Sulam, ad-Dachi a Najn ležící v masivu Giv'at ha-More cca 5 kilometrů východním a severovýchodním směrem odtud, které obývají izraelští Arabové.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 60, která se zde kříží s dálnicí číslo 65 (ve východozápadním směru). Z města rovněž vybíhá k jihovýchodu dálnice číslo 71. Městem do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí, jejíž některé prvky jsou v okolní krajině dosud patrné. Zhruba 7 kilometrů jihozápadně se od města nachází letiště Megido.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Afula se nachází v oblasti Dolní Galileje, přibližně na půl cesty mezi Dženínem a Nazaretem. Rozkládá se na místě biblického města Ofel, kde žil Gideon. Je zmíněna v Knize Soudců (5:24) v souvislosti s Elišou, učedníkem Elijášovým, který žil nedaleko.

Obránci Afuly v roce 1948
Památník obětem terorismu

V roce 1799 se během Napoleonova egyptského tažení konala poblíž vesnice al-Fula bitva u hory Tábor.

V roce 1909 nebo 1910 zakoupil Jehošua Chankin první pozemky v Jizre'elském údolí o rozloze přibližně deset kilometrů čtverečních. Tento nákup znamenal začátek hořkých sporů mezi Araby a Židy ohledně práv vyhnaných zemědělců, kteří měli zdejší půdu v nájmu, a zaměstnání židovských nebo arabských hlídek.

Jako počátek vzniku moderní Afuly se pokládá rok 1925[2], kdy Americké sionistické společenství dokončilo výkup pozemků od rodiny Sursuků z Bejrútu. Nedaleká vesnice al-Fula, založená Saladinem, byla rozpuštěna. V době založení Afuly se toto sídlo nacházelo na železniční trati v Jizre'elském údolí, která byla během války o nezávislost v roce 1948 opuštěna. V roce 1930 byla bv Afule otevřena Nemocnice ha-Emek, první moderní nemocniční zařízení v tehdejší mandátní Palestině, dodnes jeden z páteřních zdravotnických ústavů v zemi.

Afula byla díky své blízkosti k Západnímu břehu Jordánu častým cílem teroristických útoků v období mírového procesu po uzavření dohod z Oslo a pak během Druhé intifády. 6. dubna 1994 zaútočil Hamas v centru města prostřednictvím auta naplněného výbušninami a zabil sedm lidí.[3] 5. května 2002 pak sebevražedný atentátník zabil jednoho člověka a mnoho dalších zranil v autobuse na zdejším centrálním autobusovém nádraží. 19. května 2003 byl proveden teroristický útok ve zdejším obchodním centru, při kterém byli tři lidé zabiti a 70 zraněno. Tento útok byl proveden Palestinským islámským džihádem a Brigádou mučedníků al-Aksá (napojenou na hnutí Fatah).

17. července 2006 město zasáhlo několik raket typu Kaťuša vypálených teroristy z hnutí Hizballáh. Afula se tak stala jedním z nejjižnějších měst zasažených během druhé libanonské války.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 37 300 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 40 200 osob).[2] Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2013 zde žilo 42 800 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Afula 1948-1995[4]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995
Počet obyvatel 2 504 13 844 17 307 21 277 33 557
Vývoj počtu obyvatel Afula 2001-2013[5][2][1]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 38 400 38 862 38 864 39 118 39 274 39 225 39 652 40 508 41 000 41 300 41 700 42 800

* údaj od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Afula na anglické Wikipedii.

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2013 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2014, [cit. 2014-09-23]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 234.  
  4. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]