Rhode Island

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
State of Rhode Island and Providence Plantations
Vlajka amerického státu Rhode Island Pečeť amerického státu Rhode Island
Vlajka státu Rhode Island Pečeť státu Rhode Island
Přezdívka: The Ocean State, Little Rhody
Rhode Island na mapě USA
Úřední jazyky angličtina
Hlavní město Providence
Největší město Providence
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
50. v USA
3 144 km²
2 125 km²
1 019 km² (32,4 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
43. v USA
1 048 319 (2000)
387,34/km² 2. v USA
Počet okresů 5
Časové pásmo UTC -5/-4 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

41°09' s.š. až 42°01' s.š.
71°07' z.d. až 71°53' z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

247 m
60 m
0 m
Guvernér Lincoln Chafee (D)
Senátoři Jack Reed (D)
Sheldon Whitehouse (D)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

RI

US-RI
Přistoupení do unie 29. květen 1790 (13.)
Oficiální web www.ri.gov

Rhode Island (anglická výslovnost zvuk [roʊd ˈaɪlɨnd] IPA) je 13. a nejmenší stát Unie, k níž se připojil 29. května 1790. Má něco přes milion obyvatel a rozlohu 4 005 km². Leží na východě USA. Na severu a východě hraničí se státem Massachusetts, na jihu s Atlantikem, na západě se státem Connecticut. Hlavním a největším městem je Providence, kde také sídlí známá Brownova univerzita.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 zde žilo 1,048,319 obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založen Rogerem Williamsem, který původně působil jako duchovní v Massachusetts, měl spory s tehdejšími duchovními a politiky, protože usiloval o odtržení církve od státu a o její očistu, za což mu hrozilo vypovězení do Anglie. S pomocí Indiánů odešel do divočiny a v roce 1636 od nich koupil půdu, kde dnes leží Rhode Island.

Založil město Providence, první stálou osadu Rhode Islandu. Rhode Island je první stát, kde byla uzákoněna náboženská svoboda, do státu proudili lidé, kteří zastávali názor, že stát nemá právo vměšovat se do jejich náboženských hodnot.

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

  • Jedna rasa - 97,3 %
    • Běloši - 85,0 %
    • Černoši - 4,5 %
    • Indiáni - 0,5 %
    • Asiaté - 2,3 %
    • Jiná rasa - 5,0 %
  • Dvě nebo více ras - 2,7 %
  • Hispánci nebo Latinos[2] - 8,7 %

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle: United States Census Bureau, sčítaní z roku 2000
  2. Lidé jsou příslušníky jedné z ras a zároveň mohou být Hispánci. Rasa a „Hispánskost“ jsou totiž dvě rozdílné položky.


Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu