Oklahoma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Oklahoma (rozcestník).
State of Oklahoma
Vlajka amerického státu Oklahoma Pečeť amerického státu Oklahoma
Vlajka státu Oklahoma Pečeť státu Oklahoma
Přezdívka: Sooner State
Oklahoma na mapě USA
Úřední jazyky nejsou stanoveny, de facto Angličtina
Hlavní město Oklahoma City
Největší město Oklahoma City
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
20. v USA
181 196 km²
177 934 km²
3 262 km² (1,8 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
28. v USA
3 450 654 (2000)
30,5/km² 36. v USA
Počet okresů 77
Časové pásmo UTC-6/-5, -7/-6 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

33°35′ s.š. až 37° s.š.
94°29′ z.d. až 103° z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

1 515 m
395 m
88 m
Guvernér Mary Fallin (R)
Senátoři James Inhofe (R)
Tom Coburn (R)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

OK
Okla.
US-OK
Přistoupení do unie 16. listopad 1907 (46.)
Oficiální web www.ok.gov

Oklahoma (anglická výslovnost zvuk [ˌoʊkləˈhoʊmə] IPA) patří mezi jižní státy USA. Patřila mezi poslední státy, kde volně žili Indiáni. Název Oklahoma pochází z indiánského jazyka čoktó. Okla znamená lidé, homa znamená červený. V překladu tedy Červení lidé, popřípadě volněji Země červených lidí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oklahoma byla od pradávna obývána indiánskými kmeny. Prvními Evropany, kteří se do oblasti dostali, byli v 16. století španělští průzkumníci. Později část Oklahomy Španělé postoupili Francii.

V roce 1830 sloužila Oklahoma jako hlavní cíl politiky přesídlení indiánských kmenů. Směřovaly sem tisíce Indiánů z přímořských a severních oblastí. Představitel a tvůrce této politiky byl Andrew Jackson. Po této nucené deportaci, kdy bylo mnoho Indiánů zabito, se toto území stalo výhradně indiánským. Mezi nejznámější a zároveň největší kmeny, jež byly na toto území přesídleny, patří Delavarové pocházející ze severovýchodu USA, Kajovové, Komančové a v neposlední řadě Čerokíové, Čoktóové, Čikasóové, Potokové a Seminolové, kteří jsou také známi jako Pět civilizovaných kmenů, protože přejali zvyky a náboženství bílých kolonizátorů. Vybudovali města jako Tulsa, Tahlequah a Muskogee. Ta byla největšími městy ve státě.

Během americké občanské války nastal mezi kmeny velký rozkol. Část se jich přidala na stranu konfederace, a tudíž podporovala otroctví. V Oklahomě se událo několik velkých bitev. Po porážce konfederace vláda tvrdě potrestala kmeny, které byly na její straně. Otroctví bylo zrušeno. Ve společnosti převládal názor, že by se měli neintegrovaní černoši deportovat zpět do Afriky. To ale narazilo na silný odpor, takže k tomu nakonec nedošlo.

V roce 1889 federální vláda odsouhlasila odebrání velké části území Indiánů pro bílé osadníky. Prezident Benjamin Harrison podepsal zákony schválené kongresem, která poskytovala bílým osadníkům 2 milióny akrů půdy. Oklahoma se tedy rozdělila na dvě části, jednu obývanou Indiány, druhou bělochy. 16. listopadu 1907 se obě části spojily a Oklahoma se stala 46. státem USA.

Na přelomu 19. a 20. století se v Oklahomě našla obrovská naleziště ropy a zemního plynu. Do Oklahomy se začali ve velkém stěhovat běloši, které sem lákala vidina snadného výdělku na „černém zlatě“. To přineslo státu obrovskou prosperitu. Důkazem toho jsou honosné stavby z 20. let minulého století, které lze v Oklahomě spatřit. Během velké hospodářské krize se lidé snažili skomírající hospodářství zachránit intenzivním zemědělstvím. Drasticky se snažili využít každý kousek půdy, což vedlo k neekologickému obdělávání půdy, bez přihlédnutí k přírodním podmínkám. Velké bouře, které ve třicátých letech postihly USA, zapříčinily, že většina špatně obdělávané půdy byla erodována. Nastal masivní odchod obyvatelstva ze země. Toto období se nazývá Dust Bowl. Tato bídná doba je dobře zachycena na fotografiích Dorothey Langeové. Špatné hospodaření s půdou se rovněž stalo předmětem knihy Hrozny hněvu od Johna Steinbecka. Knihu kritizovali tehdejší politici jako „neobjektivní“. Pro Oklahomu to byla i politicky velice neklidná doba. Mnoho různých skupin, většinou sociálně slabších, zaplavilo stát a všemožně se pokoušelo přežít v drsných podmínkách. Vzniklo mnoho „černých měst“, kde se černoši pokusili žít zcela odděleně od bělochů. Bílá města byla také oddělena. V Oklahomě byl také velice aktivní Ku Klux Klan. Odsuzoval černochy, židy i katolíky. Vzniklo mnoho rasových nepokojů, z nichž největší proběhl v Tulse a vyžádal si mnoho mrtvých. Byl to jeden z nejhorších rasových nepokojů v dějinách USA. Napětí mezi Indiány a bělochy nebylo tak velké.

Situace se začala výrazně zlepšovat po druhé světové válce, kdy byl vybudován rozsáhlý zavlažovací systém a navezeny miliony tun úrodné půdy. Dnes je Oklahoma dobře rozvinutým prosperujícím státem.

V roce 1995 se ve městě Oklahoma odehrál pumový útok, který měl na svědomí válečný veterán Timothy McVeigh. Zaútočil na federální budovu a zabil 168 lidí.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oklahoma je na severu ohraničena Kansasem, na západě Coloradem a na jihu Novým Mexikem a Texasem. Na východě hraničí se státy Missouri a Arkansas. Je to rovinatá země, plná plání a prérií. Nový zavlažovací systém Oklahomu po velké přírodní katastrofě ve třicátých letech znovu zúrodnil. Krajina je opět živá. Pouze v severozápadním cípu země se rozkládá polopoušť.

  • Nejvyšší bod leží ve výšce 1 515 m nad mořem.
  • Nejnižší bod leží ve výšce 88 m nad mořem.
  • Průměrná výška je 395 m nad mořem.
  • Šířka státu je 370 km.
  • Délka státu je 480 km.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Hlavními produkty Oklahomy jsou paliva a potraviny. Na pláních Oklahomy lze spatřit milionová stáda dobytka. Úrodná pole produkují obrovská množství pšenice. HDP Oklahomy je 86 miliard dolarů, což ji řadí na 29. místo v USA. Roční příjem na obyvatele činí 23 517 (1960 dolarů měsíčně, v přepočtu to je 49 000 Kč), což Oklahomu řadí na 43. místo v USA.

  • Hlavními zemědělskými produkty jsou: dobytek, pšenice, mléko, drůbež, bavlna.
  • Hlavními průmyslovými produkty jsou: ropa a ropné výrobky, dopravní zařízení, elektrické výrobky, kaučuk a plasty

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Po sčítání lidu v roce 2000 žilo v Oklahomě 3 450 654 obyvatel. Z toho je 76,2 % bělochů, 7,9 % Indiánů, 7,6 % černochů, 5,2 % Hispánců a 1,4 % Asiatů. Hustota zalidnění je 30,5 obyvatel na kilometr čtvereční.

  • Hlavním a zároveň největším městem je Oklahoma City (506 132 obyvatel).
  • Další významná města (v závorce počty obyvatel): Tulsa (339 049), Norman (95 694), Lawton (92 757), Edmont (68 315).

Narození v Oklahomě[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Oklahoma ve Wikimedia Commons