Step
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Biomy |
|---|
Step je označení pro travnaté oblasti mírného pásu. V těchto oblastech se rozkládají na celkové rozloze přes 9 mil km². Zdejší klima se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami. Celoročně je zde nedostatek srážek pro růst dřevin. Vegetační období netrvá déle než čtyři měsíce. Stepní půdy bývají velmi úrodné a v dnešní době jsou stepi proměněny ve světové obilnice. Pro nízké úhrny srážek během roku ve stepích nerostou stromy.
Název step vznikl v ruštině pro travnaté formace mírného pásu. Pro travnaté formace tropů a subtropů se používá název savana.
Obsah |
[editovat] Rozšíření stepí
Stepi pokrývají rozsáhlá území v nitru Eurasie, Severní Ameriky. Na jižní polokouli se vyskytují v Argentině.
Mohelenská hadcová step je jediná step vyskyující se v ČR.
[editovat] Východoevropské stepi
Období vegetačního klidu je zde v zimě a v létě. Období vegetačního rozkvětu na jaře a na podzim. Léto bývá velmi suché a mnohé organizmy ho přečkávají v klidových stádiích (anabióza, estivace). Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 300-500 mm. Na severní hranici s geobiomem opadavého listnatého lesa se vytvořila přechodná lesostep. V dnešní době jsou lesostepi přeměněny v pole. Maďarská step nazývaná pusta je antropogenně podmíněnou stepí, kdy zde lidskou činností byly v průběhu dějin vykáceny stromy.
[editovat] Středoasijské stepi
Zaujímají značné plochy v Kazachstánu a sahají až do Mongolska. Zdejší klima je extrémně kontinentální a období vegetačního klidu zde panuje od září až do května. V zimě sněhová pokrývka může chybět a tak je půda na jaře suchá a k vegetačnímu rozvoji dochází až v pozdním létě. Na horských hřbetech zaujímají pozici horské luční stepi, které s rostoucí nadmořskou výškou přecházejí v březové lesy a nakonec v jehličnatou tajgu.
[editovat] Severoamerické stepi (prérie)
Zdejší klima má subhumidní charakter. Průměrné roční úhrny srážek se pohybují od 500 mm v chladnějších oblastech až k 1000 mm v teplejších oblastech. Teplot zde ubývá od jihu k severu a srážek ubývá od východu k západu. To způsobilo zákonité rozčlenění severoamerických stepí na čtyři pásy probíhající severojižním směrem. Od východu k západu se zde vyskytují: lesostep, dlouhostébelnatá prérie, smíšená prérie a krátkostébelnatá prérie. V Dlouhostébelnatých neboli pravých prériích činí roční úhrn srážek zhruba 600-1000 mm. Četné požáry a kdysi velká stáda bizonů znemožňovaly uchycení semenáčků dřevin. Dominujícím druhem v dlouhostébelnaté prérii je až 2 metry vysoká tráva vousatka. V přechodných smíšených prériích začínají vysoké traviny ustupovat travinám nízkým. Tyto prérie jsou využívány jako zemědělská půda. Krátkostébelnaté prérie zaujímají území na východním okraji Rocky Mountains. Zdejší klima je už aridní s úhrnem srážek 300-450 mm. Půdy jsou kaštanozemě. Převládá zde nízká „bizoní“ tráva nebo tráva „grama“.
[editovat] Jihoamerické stepi (pampy)
Pampa se rozkládá ve východní Argentině. V porovnání se stepmi severní polokoule zde panují příznivější klimatické podmínky. V zimě se zde prakticky nevyskytují mrazy. Srážky jsou rovněž relativně vysoké 800-1000 mm. V minulosti se zde patrně vyskytovaly i lesy, ale činností člověka byly odstraněny. V dnešní době je pampa velmi hustě osídlena a využívána k zemědělství.
[editovat] Stepní fauna
Významnou skupinu představují dobře pohybliví kopytníci. Další skupinu tvoří drobní hlodavci. Poslední skupinu tvoří šelmy a draví ptáci.
[editovat] Eurasijské stepi
Z býložravců zde žije sajga tatarská, osel kulan, v minulosti kůň Przewalského; dále stepní svišť bobak, sysel, křeček, slepec, zajíc, krtek, vlk, kočka stepní neboli manul, rys karakal, orel stepní, sup, bažant a jeřáb.
[editovat] Severoamerické prérie
V minulosti zde žila ohromné stáda bizonů, dnes přežívají v rezervacích. Dále je pro toto prostředí typický vidloroh americký, kojot prériový, psoun prériový, tetřívek prériový a sova zemní.
[editovat] Jihoamerické pampy
Žijí zde mara stepní neboli zajíc pampový, jelenec quazny, pudu jižní neboli jelínek pudu, nandu pampový, nandu stepní a lama guanako.
