Komančové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlajka Komančů

Komančové jsou indiánský kmen, zvaný „Vládci jižních plání“. Původně obývali velké území zvané Comancherie, zahrnující severozápadní Texas a přilehlé části Nového Mexika, Oklahomy a Kansasu. Dnes žije asi 14 700 Komančů převážně v okolí města Lawton (stát Oklahoma).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Název Komančů pochází z jazyka Ute, kde kohmahtse znamená nepřítel. Komančové byli původně součástí etnické skupiny Šošonů žijící ve Skalistých horách, okolo roku 1700 přesídlili k jihozápadu do oblasti zvané Llano Estacado. Přizpůsobili se životu na prériích založenému na lovu bizonů a chovu koní. Komančové s lehkou výzbrojí na vytrvalých mustanzích byli obávanými válečníky, kteří obchodovali s ukořistěnými koni i otroky. Ottův slovník naučný je charakterizuje: "Jsou menší postavy než jejich sousedi, ale jinak silného vzrůstu, mají obličej velmi pravidelný výrazu ušlechtilého a pleť světlejší, ale jsou náchylni k tloustnutí. Jsou ukrutní, bojovní, loupeživí, zrádní a nespolehliví, ale jinak povahy živé a veselé, hovorní, ale k cizincům odměření a vážní. Velice milují hry, závody a tanec. Dříve výhradným pramenem jejich výživy byly lov a loupežení, při čemž podnikali nájezdy až hluboko do Mexika. Velmi brzo seznámili se s koňmi Evropany do Ameriky přivezenými a opatřovali si je lupem, hlavně v Mexiku. Poněvadž pak byli již od přirozenosti vždy v chůzi nemotorní, stali se brzo jezdci nad jiné dokonalými."

Komančové byli kočovnými lovci a sběrači, žili ve snadno přenosných týpí. Způsobem života se podobali severněji žijícím Lakotům a Šajenům, byli však ještě lepší jezdci, chovatelé (a také zloději) koní. Odličovali se od nich vzhledem, nenosili např. nikdy čelenky z orlích per ani rohaté bizoní čepice. Vlasy si obě pohlaví zaplétala do dvou copů, muži je mívali zpravidla delší než ženy. Oděvy i týpí byly méně zdobené, nepoužívali tolik korálků ani výšivek urzoními ostny. Lišili se i svými zvyky, např. tím, že velmi staré příslušníky kmene často při kočování ponechali osudu ve starém tábořišti nebo je dokonce usmrtili. Toto chování bylo dáno zřejmě omezeným množstvím potravy. V duchovní kultuře hrál od 19. stol. výraznou roli halucinogenní kaktus peyotl.

Komančové měli dobré vztahy se svými severními sousedy Kajovy a od konce 18. stol. žili v míru rovněž s většinou apačských skupin. Válčili s Arapahy, Pónýji, Lipan - Apači a zejména s Tonkawy, které v polovině 19. stol. Komančové téměř vyhubili.

Boje s Mexičany a Američany i nemoci zavlečené bílými osadníky snížily počet Komančů během 19. století ze zhruba 40000 v roce 1840 na 1500 koncem 19. stol. K nejznámějším náčelníkům epochy indiánských válek patřili Deset medvědů nebo především Quannah Parker.

Dnes žijí Komančové usedle, hovoří převážně anglicky, někteří vyznávají křesťanství, jiní se hlásí k Native American Church, kterou založil komančský náčelník Quanah Parker) a patří k nejvzdělanějším indiánským etnikům - mají i vlastní vysokou školu, Comanche Nation College.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]