Apačové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Apačský válečník Geronimo (vpravo) se svými bojovníky.
Mapa ukazující rozmístění jednotlivých apačských kmenů v 18. století; WA - Západní apačové, N - Navahové, Ch - Čirikávové, M - Mescalerové, J - Jicarillové, L - Lipanové, Pl - Apačové z planin

Apačové (Apache) je společný název pro několik kulturně spřízněných národností původních indiánských obyvatel Severní Ameriky, kteří hovoří jihoathabaskými jazyky. Apačská skupina se člení na: Západní Apače, Navahy, Čirikávy, Meskalery, Jikarilly, Lipany a Apače z planin. Původní význam slova Apač je nejasný, ale předpokládá se, že může pocházet z javapajského slova epač, což znamená lidé, ze zuňijského apaču ve významu nepřítel (což je ovšem společné zuňijské označení pro Apače a Navahy), případně z blíže neurčeného kvečanského slova, které znamená bojující-muž. Apačové si sami říkají N'de, Dinë, Tinde, nebo Inde, tj. Lidé.

Apačská nevěsta

Rozšíření a rozdělené[editovat | editovat zdroj]

Předkové Apačů a jejich nejbližších příbuzných Navahů zřejmě původně sídlili v oblasti západní Kanady, kde dosud žijí jejich nejbližší příbuzní, hovořící jazyky Na Dené, např. Čipevajané, Otročí indiáni (Slave), Nosiči (Carrier) nebo kmen Sarsí. Z této oblasti předkové Apačů i Navahů kvůli zhoršeným mklimatickým podmínkám mezi lety 1200 a 1400 n. l. migrovali na jih. V době příchodu bělochů v 16.-18. stol. sídlili Apačové v Arizoně, v Novém Mexiku, jižním Coloradu, západním a středním Texasu, Oklahomě, Kansasu, jižní Nebrasce a severním Mexika, V 19. století (předtím je situace značně nepřehledná) se Apačové dělili na pět kmenů, z nichž některé se dále dělily na teritoriální skupiny:

  • Čirikavové (Chiricahua)
  • Lipanové (Lipan, Lépai Ndé)
  • Meskalerové (Mescalero, Mashgalénde)
  • Tindeové (Tinde, Jicarilla)
  • Západní Apačové (Western Apache)
    • Bělohorští Apačové (White Mountines)
    • San Carlosští Apačové (San Carlos)
    • Tontové (Tonto)
  • Apačové z plání (Plain Apache, Kiowa-Apache)

Z těchto kmenů byli kulturně nejodlišnější Apačové z Plání, žijící na prériích v dnešním Kansasu a smísení s kmenem Kioowů. Na rozdíl od ostatních apačských skupin se vůbec nevěnovali zemědělství, žili v týpí a lovili především bizony. S Apači byli spřízněni také jejich spojenci Tonkawové, přestože hovořili zcela odlišným jazykem. Všechny apačské kmeny se dělily do desítek teritoriálních skupin, v jejichž názvech, rozšíření i příslušnosti k hlavních kmenům existuje řada nejasností.

Tradiční kultura[editovat | editovat zdroj]

Apačové byli především lovci, lovili zejména králíky, jelence, ovce tlustorohé, vidlorohy či medvědy, pouze Kioowa Apačové lovili také bizony. Mneší význam měl sběr jedlých rostlin (např. jojoba, plody opuncií, juka) a rybolov. Některé skupiny Apačů se věnovaly i pěstování zemědělských plodin, zvláště kukuřice, fazolí, dýní a tabáku. Z domácích zvířat chovali Apačové psy, usedle žijící skupiny také krocany a od 16. stol. i koně. Společně s Jakii patří Apačové k prvním indiánským kmenům, u nichž je zaznamenán chov koní.

Oděv Apačů by zhotoven z jelenice nebo z látky, tvořily ho nohavice, bederní záístěrka a košile, vlasy nosily dlouhé, ovinuté pestrým šátkem. Mokasíny Apačů byly vysoké a připomínaly měkké kožené holínky.

Tradišní obydlí byla rozmanitá, podle skupiny a způsobu života. Usedle žijící Jicarillové žili v zemnicích, připomínající navažský hoghan, kočovní Apači používali týpí nebo jednoduché chýše z tráv a větví.

Apačové své děti vychovávali přísně, chlapci a dívky se museli civčit ve střelbě lukem i prakem, v běhu a jízdě na koni. Své děti ale nikdy nebili. Uvádí se, že v jazyce Apačů neexistuje sloveso "muset" ani rozkazovací způsob sloves.

Náboženství a mytologie[editovat | editovat zdroj]

V náboženství Apačů vystupuje postava Velkého ducha, který stvořil svět, byl silněji personifikován než u většiny ostatních indiánů a měl jméno Ussen. Důležitou roli hráli Horští lidé neboli Gahé, jacísi elfové, žijící v horách, kteří ovládali mocná kouzla, ovlivňovali počasí a naučili lidi léčbě nemocí. Jsou v podstatě obdobobou pueblanských kačinů a při obřadech je představovali maskovaní tanečníci. Apačové (podbně jako sousední Navahové a Pueblané) připisovali velký význam světovým stranám. Východu byla přiřazena černá barva, jihu modrá, západu žlutá a severu bílá.

Kontakty s Evropany[editovat | editovat zdroj]

Apači se vyznačovali velkou bojovností. Chlapci i dívky se již od dětství vcičili v zacházení se zbraněmi, zvláště lukem, prakem a později s puěkou. Jejich tradišními nepřáteli byli hlavně Pueblané, Komančové, Pimové, Papagové a Jumové. Apačové zajaté nepřátele obvykle nemučili, ale skalpování bylo velmi rozšířené. Později žili v neustálém nepřátelství s bělochy, kteří na jejich území pronikli na počátku 16. století. Jako všechny kmeny byli nakonec poraženi a zatlačeni do rezervací. Během vzájemných bojů americká armáda shledala, že Apačové jsou divokými bojovníky a zkušenými stratégy. Proslulým apačským náčelníkem z kmene Čirikavů byl vytrvalý bojovník proti bělošské invazi Geronimo (1821-25–1909), který dlouho vzdoroval obrovské přesileamerické armády, aby zabránil potupnému odchodu svého kmene do indiánské rezervace. Roku 1886 byl Geronimo přinucen ke kapitulaci a Čirikavové deportováni na Floridu a do Alabamy, sám Geronimo byl na Floridě byl uvržen do armádního vězení. Menší skupiny Apačů, např. Bělohorští Apačové, však vzdorovali bělochům i nadále. Poslední záznamy o Apačské samostatné vojenské akci, je znám z roku 1935, z Mexika.

Apačové v současnosti žijí v Arizoně, Novém Mexiku a Oklahomě v počtu přibližně pěti až šesti tisíc osob. V roce 1982 potvrdil Nejvyšší soud USA práva Apačů na daň z produkce ropy a zemního plynu na jejich území.


Apačové v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu