Peyotl
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Lophophora williamsi (Lem. ex Salm-Dyck) J.M.Coult., 1894 |
Peyotl (doslova znamená „zámotek brouka“) je kaktus, který roste v severní části Mexika a jihozápadě Texasu. Je nejstarším halucinogenem Ameriky. Dnes je jednoznačně spojován s druhem Lophophora williamsi (Lem.) Coult., starší neplatný název je Anhalonium lewinii. Český název je ježunka williamsova. Halucinogenní jsou i jiné druhy kaktusů, třeba Epithelantha micromeris nebo Echinocereus pectinatus. Jeho vypěstování trvá cca 20 let. Obsahuje různé alkaloidy (asi 40), hlavní je meskalin (až 0,58 %).
Obsah |
[editovat] Použití
Aztékové používali označení „peyotl“ pro tělo malého a nenápadného kaktusu Lophophora williamsii. Další druh rodu Lophophora diffusa a L. fricii. Kaktusy, známé též jako „meskalové knoflíky“, obsahují kromě dalších třiceti alkaloidů halucinogenní meskalin, který navozuje pocity tělesné a duševní pohody provázené pestrobarevnými, kaleidoskopickými vidinami. Peyotl roste jen v Texasu a severním Mexiku v extrémně suchých a kamenitých pouštních podmínkách. Sbírá se tradičním způsobem, a to tak, že se odřízne jen ta část kaktusu, která vyčnívá nad zemí, a hlavní kořen se nechá nedotčený v zemi, aby z něj mohly vyrůst další kaktusy. Šedozelená korunka peyotlu se pak usuší nebo se sní syrová, někdy se z ní uvaří čaj. Sušený peyotl si své účinky uchovává po celý rok, protože aktivní látky peyotlu nejsou těkavé. Jako „meskalové koláčky“ se sušené vrcholky peyotlu také posílají do míst, kde kaktus neroste.
[editovat] Další rostliny
Lophophora diffusa se liší nepatrně vzhledem vyspělých rostlin a především odlišným areálem výskytu. Vyspělé kusy mají více šedozelenou, někdy až žlutozelenou barvu s nejasnými (difusními) žebry. Květy jsou asi 2,5 cm dlouhé, holé, světle narůžovělé až nažloutlé. Má odlišné chemické složení, 90 % z obsahu alkaloidů je ve formě sedativně působícího pellotinu, halucinogenního meskalinu je pouze stopové množství.
Lophophora fricii Habermann je další, vzhledově velmi podobná rostlina. Hlavní složkou je alkaloid pellotin, požití vede k otravě.
[editovat] České podmínky
Při pěstování v klimatických podmínkách České republiky je vytvořený obsah alkaloidů minimální, ale pokud je pěstovaní správné a imituje podmínky, odkud L. williamsii pochází, je obsah alkaloidů vyšší.
Český cestovatel, etnograf, botanik, publicista a svérázný myslitel Alberto Vojtěch Frič (1882–1944) napsal knihu O kaktech a jejich narkotických účincích. V této knize popisuje některé vlastní i cizí meskalinové zážitky, tehdejší články z odborného tisku a své vlastní etnografické poznatky z cesty do Mexika. Kniha vyšla i v reprintu.
