Afroameričané
| Populace |
|---|
| Afroameričané 37 334 570[1] 12,38% celkové populace USA Nehispánští černí 36,657,280[1] 12,15% celkové populace USA Černí hispánci 677,290[1] 0,23% celkové populace USA |
| Jazyk(y) |
|
americká angličtina, africká angličtina, minority španělština a francouzština |
| Náboženství |
|
Katolická církev, Protestantství, Islám, Židovství, Atheismus |
Afroameričané (anglicky African Americans nebo Black Americans) je označení těch obyvatel Spojených států amerických, kteří mají díky svému africkému původu tmavou barvu pleti. V nejužším pojetí se termín vztahuje jen na potomky černošských otroků v USA, v nejširším pak na veškeré černochy ze Severní i Jižní Ameriky.
Obsah |
[editovat] Černoši a mulati
Ve Spojených státech, odkud termín pochází, je běžně užíván pro obyvatele, kteří mají alespoň částečný subsaharský původ. Česky jsou mnohdy takoví lidé označováni jako černoši, ačkoliv termín Afroameričan zahrnuje nejen černochy, ale i mulaty s různými poměry ras předků.
Nerozlišování čistokrevných černochů od mulatů má své historické důvody. Většina Afroameričanů ve Spojených státech jsou potomci bývalých otroků, kteří byli přivezeni z Afriky otrokářskými společnostmi. Když docházelo k takzvanému „mísení krve“, tedy když měl například bílý dozorce otroků děti s černošskou otrokyní, bylo v zájmu bílé elity otrokářské společnosti nepřiznat těmto dětem lidská práva. Za plnoprávné občany byli považováni jen lidé s výhradně nečernošskými předky,[zdroj?] mulati byli zaškatulkováni jako černoši a sdíleli s čistokrevnými černochy jejich roli v segregované společnosti. Proto je například Barack Obama často považován za černocha a Afroameričana, ačkoli z rasového hlediska je Obama míšenec, který je stejným dílem černoch jako běloch.
[editovat] Politická korektnost označení
Označení Afroameričan převládlo jako politicky korektní. V současnosti je hanlivé označení Nigger (v jazyce cz negr) chápáno jako rasisticky motivovaná urážka. Black man neboli černoch je všeobecně přijatelné označení. Podle stejného vzoru vznikl v angličtině tvar Asian American (asijský Američan), Italian American (Italoameričan) atd., jež označuje člověka určitého původu, který je občanem Spojených států amerických.
[editovat] Afroameričané a zločin
Přestože Afroameričané tvoří ve Spojených státech jen asi 12 % celkové populace, podíl uvězněných mužů afroamerického původu činí 40 % všech vězňů. To je 6,5krát více než bělochů. Tento fakt může mít různé důvody či jejich kombinaci: Afroameričané páchají více zločinů; páchají zločiny, které jsou trestány delšími pobyty ve vězení; nemají prostředky na kvalitní právní služby nebo jsou diskriminováni při trestním stíhání a vynášení rozsudků.[2]
Afroameričané též páchají vzhledem ke svému zastoupení v populaci daleko více trestných činů. U amerických černochů je sedmkrát větší pravděpodobnost než u lidí jiných ras, že spáchají vraždu, a osmkrát větší pravděpodobnost, že spáchají loupež. U mezirasových trestných činů je devětatřicetkrát častější spáchání násilného trestného činu černochů proti bělochům než naopak a stošestatřicetkrát častější spáchání loupeže. Publikace Colour of Crime, která vychází z oficiálních statistik kriminality, uvádí, že ve Spojených státech je nejlepším ukazatelem úrovně násilné trestné činnosti v oblasti procento populace, která je černá či hispánská.[3] Tvrzení o silné korelaci počtu vražd a procenta zastoupení Afromeričanů v jednotlivých státech USA doložil i profesor Glayde Whitney z Floridské státní univerzity.[4] V letech 2003 až 2009 tvořili v oblasti New Yorku 60 % pachatelů vražd černoši, 29 % Hispánci, 7 % běloši a 3 % Asiaté.[5]
[editovat] Reference
- ↑ a b c U.S. Census Bureau; Data Set: 2007 American Community Survey; Survey: 2007 American Community Survey. Retrieved 2008-01-24
- ↑ http://allotherpersons.wordpress.com/2009/11/03/factoid-black-male-incarceration-rate-is-6-times-greater-than-rate-for-white-males/
- ↑ The Color of Crime: Race, Crime, and Justice in America. Second, Expanded Edition, 2005
- ↑ Whitney, G.: Presidential address to the Behavior Genetics Association. The Mankind Quarterly, vol. 35, number 4, pp. 327-342. Scott-Townsend Publishers, Washington DC., Summer 1995
- ↑ New York Times: Murder: New York City