Negroidní rasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o lidské rase. O jiných významech pojednává článek Černoch (rozcestník).
Masaj z Keni

Negroidní, černé, tmavé či ekvatoriální plemeno, typ či rasa, kam patří lidé označovaní jako černoši, černí či negroidi, je označení lidí typově podobných původnímu obyvatelstvu střední a jižní Afriky.

Po fyzické stránce se jako znaky tohoto plemene často udávají například tmavé zbarvení kůže téměř na celém povrchu těla, způsobené zvýšeným obsahem melaninu v kůži; dále široký plochý nos, plné masité rty a tmavé, často kudrnaté vlasy. Mají také více potních žláz, což je způsobeno jejich prapůvodem v poušti (více potu lépe ochlazuje tělo).

Kraniální skelet jedinců negroidního původu vykazuje charakteristické etnické znaky. Podle Basse (1987) je pro negroidní lebky specifická zejména základna nosu ve tvaru žlábku a absence nosního prahu, velmi výrazná prognatie (zvětšení lebky v oblasti horní čelisti) , široký a kruhovitý nosní otvor, existence jamky v oblasti bregmy a přítomnost tzv. kulatého čela, které vzniká posunutím obou čelních hrbolů mediansagitálním směrem, což se opticky jeví, jakoby oba hrboly splývaly v jeden a vytvářejí dopředu klenuté čelo. V oblasti nasia se pak většinou, ve srovnání s bělochy, nosní jamka nevyskytuje. Pokud je přítomná, tak je jen velmi drobná. Podle Whitea (1991) je u černochů také ještě možné pozorovat obdélníkovitý tvar očnice a širokou interorbitální vzdálenost. Nosní kůstky jsou u negroidů většinou úzké (Krogman 1973).[1][2]

Lidé negroidního typu žijí především v subsaharské Africe. Vzhledem k tomu, že v minulosti byli často zneužíváni jako otroci, tvoří dnes významnou menšinu i v jiných státech, především v Americe. V současnosti ale kvůli globalizaci migrují i do jiných oblastí, především do vyspělých zemí v Evropě.

Genetika[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se považuje Afrika za pravlast lidstva, což dokládají i genetické analýzy.[3]

Moderní genetické analýzy ukazují, že subsaharské černošské skupiny, dříve zahrnované do jediného negroidního plemene, lze rozdělit nejméně na pět hlavních genetických klastrů.[4] Jedná se o klastr Khoisanů a Pygmejů, klastr Hadzapů, klastr nilosaharských a čadských etnik, klastr kúšitsky hovořících etnik a klastr skupin hovořících nigerokonžskými jazyky. Tyto klastry jsou přitom v genetických studiích zcela rovnocenné klastrům rozeznávaným mimo Afriku, jež se do značné míry geograficky kryjí s tradiční rasovou klasifikací.

Biologické vlastnosti populací uvnitř jednotlivých zeměpisných klastrů jsou podobné a na hranicích těchto klastrů existují postupné přechody; pokud je však geografická vzdálenost mezi odebranými genetickými vzorky konstantní, ukazuje se, že genetické rozdíly na hranicích klastrů jsou několikanásobně větší než uvnitř klastrů.[5]

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://is.muni.cz/th/64109/prif_b/Bakalarska_prace.pdf?lang=cs
  2. Forensic Anthropology - Ancestry
  3. M. Jacobsson a kol.: Genotype, haplotype and copy-number variation in worldwide human populations. Nature, vol. 451, 21 February 2008 (7181), str. 998-1003
  4. S. A. Tishkoffová a kol.: The genetic structure and history of Africans and African Americans. Science. 2009 May 22;324(5930):1035-44
  5. N. Rosenberg a kol.: Clines, clusters, and the effect of study design on the inference of human population structure. PLoS Genetics (2005) 1: str. 660-671
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu