James Arthur Baldwin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
James Baldwin na fotografii Carla van Vechtena (1955)

James Arthur Baldwin [bóldvin] (2. srpna 1924, New York1. prosince 1987, Saint-Paul-de-Vence Francie, byl americký spisovatel, dramatik, esejista a bojovník za občanská práva.

Baldwin se ve velké části svého díla zabývá rasovou a sexuální tématikou Spojených států amerických v polovině 20. století. Jeho romány jsou pozoruhodné pro způsob, kterým objevují otázku identity, a pro způsob, jímž se zabývá složitými sociálními a psychologickými nátlaky související s tím být černý či homosexuál, a to dlouho předtím, než se tyto skupiny mohly dovolat nějaké sociální, kulturní a politické rovnosti.

Vyrostl v newyorské černošské čtvrti Harlemu, tato čtvrť se stala hlavním tématem jeho děl. Baldwin čtvrť brzy opustil a po vystřídání mnoha měst v USA se usadil v Paříži. Jeho tvorba je ovlivněna rasismem a to nejen klasickým rasismem bělošským, ale i rasismem opačným. Jeho otec byl náboženský kazatel, který nenáviděl bělochy.

Počátek života a tvorby[editovat | editovat zdroj]

James Arthur Baldwin se narodil v roce 1924 jako první z devíti dětí. Nikdy nepoznal svého biologického otce a pravděpodobně ani nevěděl, kdo jím je. Místo toho považoval za svého otce svého nevlastního otce Davida Baldwina. David Baldwin, jenž pracoval jako dělník v továrně a kazatel, byl doma údajně velmi krutý. Protože jeho otec byl proti jeho literárnímu snažení, James Baldwin našel oporu ve svém učiteli a také v starostovi New Yorku, jímž tehdy byl Fiorello H. LaGuardia. Když bylo Baldwinovi 14 let, stal se členem malého kostela v Harlemu (Fireside Pentecostal Church). Poté co absolvoval studium na střední škole DeWitt Clinton High School v Bronxu, odstěhoval se do Greenwich Village, kde se soustředil na svou kariéru.

Inspirace a vztahy[editovat | editovat zdroj]

Allan Warren: James Baldwin

Jedním z těch, kdo Baldwinovi poskytl podporu, byl obdivovaný, starší spisovatel Richard Wright. O něm Baldwin prohlašoval, že pro něj je „největším černým spisovatelem na světě“. Wright a Baldwin se na krátkou dobu stali přáteli, Wright mu pomohl získat cenu Eugene F. Saxon Memorial Award. Baldwin nazval svou sbírku esejí Notes of a Native Son, což se zjevně vztahuje k románu Wrighta Syn černého lidu (Native Son). Nicméně Baldwinova esej Everybody's Protest Novel z roku 1949 přátelství těchto dvou spisovatelů ukončila. Baldwin v ní totiž uvedl, že Wrightův román, stejně jako Chaloupka strýčka Toma od Harriet Beecher Stoweové, postrádá věrohodné postavy a dostatečnou psychologickou hloubku. Avšak v rozhovoru s Juliem Lesterem Baldwin vysvětlil, že jeho obdiv k Wrightovi stále trvá: „Znal jsem Richarda a měl jsem ho rád. Neútočil jsem na něj, zkoušel jsem si pouze ujasnit něco sám sobě.“

Významný vliv na Baldwinův život měl také afroamerický malíř Beauford Delaney. Ve svém románu The Price of the Ticket (1985) Baldwin popisuje Delaneyho. Ten je pro něj „prvním živoucím důkazem toho, že i černoch může být umělec. V srdečnější době a na méně bezbožném místě by byl uznáván jako můj učitel a já bych byl jeho žákem. Stal se pro mě příkladem odvahy a čestnosti, skromnosti a nadšení. Viděl jsem ho mnohokrát vyvedeného z míry a dožil jsem se toho, že jsem ho viděl zničeného, ale nikdy jsem ho neviděl se vzdát.“

Baldwin byl blízkým přítelem Niny Simone – zpěvačky, pianistky a bojovnice za občanská práva. Baldwin, spolu s Langstonem Hughesem a Lorraine Hansberryovou, upozornil Ninu na rasovou nerovnost v té době a na skupiny, které vznikaly, aby proti tomuto bojovaly. Baldwin ji také odkázal na literaturu, aby si v této problematice rozšířila obzor.

Pozdní život a smrt[editovat | editovat zdroj]

Baldwin odjel do Evropy, kde žil značnou část svého života, počínaje rokem 1948. Jeho prvním cílem byla Paříž. Když se Baldwin vrátil do Spojených států amerických, stal se aktivním členem Hnutí za Občanská práva (The Civil Rights Movement). Pochodoval do Washingtonu D.C. společně s Martinem Lutherem Kingem, Jr. Na počátku 80.let 20.století působil ve Five Colleges, v západní Massachusetts. V době, kdy tam pracoval, učil budoucí dramatičku Suzan-Lori Parks, která v roce 2002 vyhrála Pulitzerovu cenu za dramatické umění. Avšak Baldwin nezůstal ve Spojených státech dlouho. Byl neustálým emigrantem po zbytek svého života – dlouhou dobu strávil v tureckém Istanbulu a v St.-Paul-de-Vence v jižní Francii, kde nakonec zemřel v roce 1987 v 63 letech na rakovinu jícnu.

Literární kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 byl publikován Baldwinův první, autobiografický Bildungsroman Jdi a hlásej to z vrchů (Go Tell It On the Mountain). O dva roky později se objevuje Baldwinova první sbírka esejí pod jménem Notes of a Native Son. Baldwin pokračoval v experimentování s literárními formami během své kariéry, publikoval poezii, hry, beletrii a eseje, které jej proslavily.

Baldwinův druhý román Giovanni´s Room vyvolal vlnu kontroverze v roce 1956, kdy byl poprvé vydán, a to kvůli svému jednoznačně homosexuálnímu obsahu. I přes očekávání čtenářské veřejnosti, že Baldwin vydá díla zabývající se afroamerickou tématikou, Giovanni´s Room je výhradně o bílých lidech. Baldwinovy dva další romány Another Country a Tell Me How Long the Train's Been Gone jsou experimentální, vyprávějí jak o lidech bílé, tak černé pleti, o heterosexuálech, homosexuálech i bisexuálech. Tyto romány se snaží zachytit bouřlivou atmosféru 60.let 20.století – jsou plné nepokoje a vzteku.

Baldwinova dlouhá esej „Down at the Cross“ (často také nazývaná „The Fire Next Time“ podle názvu knihy, ve které byla publikovaná) podobně poukazuje na rostoucí nespokojenost v šedesátých letech. Esej byla původně publikována ve dvou číslech The New Yorkeru a dostala Baldwina na titulní stránku časopisu Time v roce 1963, v době, kdy Baldwin jezdil po americkém Jihu a hovořil o Hnutí za občanská práva (The Civil Rights Movement). V eseji se píše o nesnadném vztahu mezi křesťanstvím a rychle se rozvíjejícím hnutí černých muslimů. Baldwinova další dlouhá esej „No Name in the Street“ také pojednává o jeho vlastní zkušenosti v kontextu 60.let 20.století, zejména o jeho třech zavražděných blízkých přátelích. Byli to Medgar Evers, Malcolm X, a Martin Luther King, Jr.

Baldwinova tvorba v 70. a 80. letech 20.století byla kritiky značně přehlížena. Vraždy černých vedoucích činitelů v šedesátých letech, stejně jako brutální homofóbní útok Elridge Cleavera na Baldwinův Soul on Ice a Baldwinův návrat do jižní Francie přispěly k tomu, že se dostal mimo spojení se svými čtenáři. Protože byl Baldwin vždy nakloněn svým vlastním přesvědčením než vkusu jiných, pokračoval v psaní toho, čeho sám chtěl. Jeho dva romány napsané v sedmdesátých letech If Beale Street Could Talk a Just Above My Head velmi silně zdůrazňují to, jak důležité jsou černošské rodiny. Svou kariéru završil publikováním sbírky básní pod jménem Jimmy´s Blues a eseje (v rozsahu jedné knihy) The Evidence of Things Not Seen, což bylo dlouhé zamyšlení, k němuž byl inspirován vraždami dětí v Atlantě na počátku osmdesátých let.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Baldwinův vliv na ostatní spisovatele byl obrovský. Toni Morrison editovala Baldwinovy eseje a beletrii, a nedávno vydaná sbírka kritických esejí tyto dva autory spojuje. V roce 1987 založil novinář Kevin Brown z Baltimore Národní literární společnost Jamese Baldwina. Tato skupina pořádá veřejné události, které oslavují Baldwinův život a dílo. V roce 2005 pošta Spojených států amerických (USPS) vytvořila známku věnovanou Baldwinovi. Byl vyobrazen na její přední straně, vzadu pak byl napsaný jeho zkrácený životopis. Jeden z Baldwinových příběhů „Sonny's Blues“ se objevuje v mnoha antologiích beletrie, které se používají v úvodních literárních kurzech ve školách.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Sonny's Blues (1957)
  • Go Tell it on the Mountain (1953), česky Jdi a hlásej to z vrchů
  • Stranger in the Village (1953)
  • Notes of a Native Son (1955)
  • Giovanni's Room (1956)
  • Another Country (1962), česky Jiná země, 1988
  • The Fire Next Time (1963)
  • Blues for Mister Charlie (1964)
  • Going to Meet the Man (1965)
  • The Amen Corner (1968)
  • Tell Me How Long the Train's Been Gone (1968)
  • A Rap on Race (1971), napsáno spolu s M. Meadovou)
  • No Name in the Street (1972)
  • A Dialogue (1973)
  • If Beale Street Could Talk (1974)
  • The Devil Finds Work (1976)
  • Just Above My Head (1979)
  • The Price of the Ticket (1985)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu