Haiti
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Repiblik d Ayiti République d'Haïti |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: La Dessalinienne | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Port-au-Prince | ||
| Rozloha: | 27 750 km² (147. na světě) z toho 1 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Chaine de la Selle (2680 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | -5 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 8 308 504 (89. na světě, odhad 2006) | ||
| Hustota zalidnění: | 293 ob. / km² (43. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,521 (střední) (148. na světě, 2007) | ||
| Jazyk: | kreolština (úřední), francouzština (úřední) | ||
| Náboženství | římští katolíci 80 %, protestanti 16 % (baptisté 10 %, svatodušní (Pentecostal) 4 %, adventisté 1 %, jiní 1 %), ateisté 1 %, jiní 3 % (1982) | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | republika | ||
| Vznik | 1. ledna 1804 (nezávislost na Francii) | ||
| Prezident | Rene Preval | ||
| Předseda vlády | Jacques-Edouard Alexis | ||
| Měna | haitský gourde (HTG) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 332 HTI HT | ||
| MPZ | RH | ||
| Telefonní předvolba | +509 | ||
| Národní TLD | .ht | ||
Haiti (Republika Haiti, francouzsky Republique d'Haiti) je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři. Ve východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyv.).
Obsah |
[editovat] Geografie
Haiti leží v západní části ostrova Hispaniola, který je druhý největší ve Velkých Antilách. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšší hora Chaine de la Selle má výšku 2 680 metrů. K Haitské republice patří i menší ostrovy La Gonâve, La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona, a La Grande Caye. Vlhké tropické podnebí.
[editovat] Historie
Pro Evropany ostrov objevil Kryštof Kolumbus při své první plavbě 5. prosince 1492, kdy zde jeho loď Santa Maria najela na mělčinu. Nazval jej „La Espaňola“ (Malé Španělsko, latinsky Hispaniola) a založil zde první španělskou osadu v Americe – La Navidad (Vánoce), ovšem o rok později byla zničena domorodci. Kolumbův bratr Bartoloměj na území dnešní Dominikánské republiky založil nové hlavní město Santo Domingo, ostrov se stal španělskou kolonií a původní indiáni byli do roku 1533 vyvražděni. K práci na plantážích se začali přivážet černošští otroci z Afriky. V 17. století se na severozápadě ostrova (na území dnešního státu Haiti), začali usazovat piráti, především francouzští a 1697 bylo prohlášeno francouzskou kolonií.
Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celé Americe, odkud se vyváželo velké množství cukru a kávy. Po Velké francouzské revoluci došlo k obrovskému povstání černochů a mulatů. Otrok Toussaint Louverture jako vůdce povstalců 1791 ovládl francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jako guvernér. 1802 byl zajat Francouzi. Další povstání vedené černochem Dessalinesem vyhnalo Francouze ze země a 1. ledna 1804 byla vyhlášena nezávislost, po USA druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásil císařem, v roce 1806 byl zavražděn. Jeho nástupce král Jindřich I. vládl do roku 1820. V letech 1822-1844 byla republika v čele s prezidentem Boyerem. V roce 1844 východní část ostrova vyhlásila samostatnou Dominikánskou republiku. V letech 1915-1934 bylo Haiti okupováno USA.
V roce 1994 vyvrcholila nestabilita v zemí další intervencí Spojených států, která opět nastolila vládu Jean-Bertranda Aristidea. Další nepokoje v zemi proběhli v roce 2004. Od roku 2004 na Haiti působí stabilizační mise OSN.
[editovat] Obyvatelstvo
Obyvatelé Haiti žijí především ve velkých městech a podél pobřeží, zatímco hornaté vnitrozemí je osídleno málo. 95 % obyvatel jsou černoši, 5 % je mulatů a bílých. Původní indiánské kmeny Taino a Arawak byly vybity Španěly, přesto se část haitského obyvatelstva domnívá, že má předky z kmene Arawak. Římskokatolíků je 80 %, protestantů 16 %, mnoho Haiťanů praktikuje woodoo, které si přinesli z Afriky. Gramotnost 53 %. Oficiální jazyky jsou francouzština a kreolština. Lidé se v průměru dožívají 53,23 let. Průměrný věk je 18,2 let. 5,6 % lidí trpí AIDS.
[editovat] Kultura
Od doby, kdy zemědělství a obchod vzkvétal, měli Haiťané nadbytek volného času na řemeslnou činnost a hraní her. Jedna z těchto her, Areyto, která je součástí náboženských ceremoniálů stejně jako hra totožná s americkým fotbalem, která se hrála v Batéy na specifickém druhu hřiště, ve kterém jsou postaveny kameny poseté symboly náboženství Taino. Díky množství volného času Haiťané investovali svou energii do kreativních činností jako je poezie, ruční práce, vyrábění kamenných nástrojů a kamenných soch. Ženy I muži si malovali na těla a nosili šperky ze zlata, kamene, kostí a mušlí. Taktéž pořádali sváteční oslavy a tance. Taíno pili alkohol vyrobený z fermentované kukuřice, taktéž užívali tabák a doutníky.
[editovat] Náboženství
Haiťané zorganizovali systém náboženství a vlády. Věří v dobré a ďábelské duchy, kteří mohou posednout lidské tělo, zvěř, rostliny a předměty. Snaží se kontrolovat tyto duchy prostřednictvím svých šamanů. Politický systém Haiťanů byl hierarchický - ostrovy byly rozděleny do skupin, každý ostrov byl rozdělen na provincie řízené vůdci známými jako “caciques”. Provincie byly dále rozčleněny do distriktů, řízených menšími vůdci a každá vesnice měla svého vlastního vedoucího.
[editovat] Ekonomika
Haiti je nejchudší země na západní polokouli, kde 80 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. Zahraniční pomoc tvoří celkem 25 % HDP. HDP v přepočtu na člověka činí 1700 USD. Exportuje se káva, nafta, kakao, importují potraviny a stroje.
[editovat] Administrativní dělení
Haiti je unitární stát, který se dělí do 10 departementů.
|
|
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||
