Toussaint Louverture

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
François-Dominique Toussaint l´Ouverture

Toussaint Louverture, psáno též Toussaint L´Ouverture , rodným jménem François-Dominique Toussaint, (20. května 1743 poblíž Cap-Français, Haiti - 7. dubna 1803 ve Fort de Joux, La Cluse-et-Mujoux ve Francii) byl haitský černošský vojevůdce a politik, nejvýznamnější postava haitské revoluce. Je vůbec prvním černošským vůdcem, jemuž se podařilo porazit vojska evropských koloniálních mocností ve vlastní zemi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fort de Joux, Doubs, Franche-Comté (Francie)

Narodil se jako syn deportovaného černošského otroka z Beninu (podle převzatého příjmení svého majitele bývá někdy zmiňován též jako Toussaint Bréda), ve 33 letech byl osvobozen a stal se nájemcem kávovníkové plantáže. V roce 1793 (tj. brzy po Velké francouzské revoluci) se postavil do čela protifrancouzského povstání v západní části ostrova (známé pod názvem Saint-Domingue), které zdařile rostlo za pomoci španělských vojenských jednotek. Když Francouzská republika oficiálně zrušila otroctví, přidal se i se svým vojskem k Francii. V roce 1796 velel údajně vojsku o 51 000 mužích, z čehož 3000 byli běloši. Několikrát porazil Španěly a vytlačil i britské vojsko, až v r. 1800 zcela ovládl celý ostrov Hispaniola (dnešní HaitiDominikánská republika). Rok poté zrušil otroctví na celém ostrově a 1802 se dal prohlásit doživotním králem. Téhož roku svedl další boj proti Francouzům, který ovšem nedovedl k vítěznému konci. Byl zajat a převezen do Francie, kde záhy zemřel. Odboj proti napoleonským vojskům však pokračoval dál pod vedením jeho nástupce Jeana-Jacquese Dessalinese, který kolonizátory vyhranou bitvou u Vertières v roce 1803 definitivně donutil k odchodu ze země. Dne 1. ledna 1804 pak Dessalines prohlásil Haiti první nezávislou černošskou zemí mimo Afriku.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Stal se legendárním hrdinou, který významně inspiroval protikoloniální úsilí mnoha dalších černošských zemí i ve 20. století. Jeho osud pak zaujal též řadu černošských, zejména antilských frankofonních spisovatelů (mj. Aimé Césaire). Prokázal schopnost řídit organisovanou černošskou armádu a v době svých největších úspěchů dokonce uvažoval o vpádu na území Spojených států amerických a na Jamajku. Svou autoritu si podržel také v obdobích relativního klidu, kdy černochy znovu dovedl na plantáže, kde už ovšem pracovali jako svobodné pracovní síly.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BEARD, J. R. (John Relly). „Toussaint L'Ouverture: A Biography and Autobiography“, James Redpath, Boston 1863, 372 str. [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]