Salvador

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o středoamerickém státu. Další významy jsou uvedeny v článku Salvador (rozcestník).
Salvadorská republika
República de El Salvador
Vlajka Salvadoru
vlajka
Znak Salvadoru
znak
Hymna: Saludemos la Patria orgullosos
Geografie

Poloha Salvadoru

Hlavní město: San Salvador
Rozloha: 21 040 km² (149. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Cerro El Pital (2730 m n. m.)
Časové pásmo: -8
Poloha: 13°40′8″ s. š., 88°51′58″ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 744 113 (97. na světě, sčítání 2007)
Hustota zalidnění: 273 ob. / km² (34. na světě)
HDI: 0,747 (střední) (101. na světě, 2007)
Jazyk: španělština (úřední), nahuatl
Náboženství: římští katolíci 83 %, jiní 17 %
Státní útvar
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 15. září 1821
(nezávislost na Španělsku)
2. února 1841 (vystoupení ze Spojených středoamerických provincií)
Prezident: Salvador Sánchez Cerén
(od 1. června 2014)
Viceprezident: Óscar Ortiz
(od 1. června 2014)
Měna: americký dolar (USD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 222 SLV SV
MPZ: ES
Telefonní předvolba: +503
Národní TLD: .sv
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Salvador (též Salvádor či El Salvador, španělsky doslova „Spasitel“) je přímořský stát v Střední Americe při pobřeží Tichého oceánu. Jeho sousedy jsou Guatemala na severozápadě a Honduras na severovýchodě; vody Tichého oceánu ho omývají z jihu.

Jelikož se v El Salvadoru hovoří též jazykem pipil (příbuzným nahuatlu), nazývá se v tomto jazyce území El Salvadoru Cuscatlán — Místo drahocenných věcí (Lugar de cosas preciosas). Toto jméno je dodnes obsaženo i v názvu jednoho ze 14 departementůCuscatlán.

Území Salvadoru je velké přibližně jako Morava a s 5,7 miliony obyvatel má nejvyšší hustotu osídlení na americkém kontinentu. V zemi panuje tropické podnebí.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pedro de Alvarado, conquistador Salvadoru

V předkolumbovské éře se na většině území rozkládal Cuzcatlán, říše Pipilů. V letech 15241525 přišli do země španělští conquistadoři, které vedl Pedro de Alvarado. Již v roce 1540 byla založena Generální kapitanát Guatemala, součást Místokrálovství Nové Španělsko. Ta existovala téměř tři století až do roku 1821.

Po povstáních v letech 1811 a 1814 byla 15. září 1821 vyhlášena nezávislost Salvadoru na Španělsku. Roku 1823 Salvador společně s Kostarikou, Nikaraguou, Hondurasem a Guatemalou utvořil Středoamerickou federativní republiku, která se však roku 1839 rozpadla v občanské válce. Následovalo období vnitřních sporů mezi konzervativci a liberály, kteří po roce 1871 získali převahu. Zároveň se rozvíjelo zejména pěstování kávy. Krize z roku 1929 vyústila roku 1931 v puč, jímž přišel k moci Maximiliano Hernández Martínez, který ustavil ultrakonzervativní vládu. Ta potlačovala povstání venkovanů a komunistů v čele s Farabundo Martím. Po Martínezově pádu roku 1944 následovala série podobných militantně autoritářských režimů.

Občanská válka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Salvadorská občanská válka.

Násilí v Salvádoru začalo propukat již v 70 letech. Občanská válka pak probíhala v letech 1980—1992. To, co začalo jako spor o půdu mezi zemědělci a vojáky, nakonec přerostlo v brutální válku mezi partyzánskou frontou za národní osvobození a oddíly vojenské junty. Jednalo se zejména o boj mezi salvadorskou vládou a rolnickými povstalci, kterým pomáhala koalice čtyř levicových stran a komunistické strany Osvobozenecká fronta Farabunda Martího (FMLN — Frente Farabundo Martí para la Liberación Nacional). Celkově v této válce zemřelo přes 70 000 lidí včetně mnoha dětí, řeholnic a kněží.[1]

Salvadorská občanská válka se odehrávala v kontextu Studené války. Kuba a Sovětský svaz podporovaly povstalce a Reaganova administrativa armádu a krajně pravicovou salvadorskou vládu.

V roce 2001 postihla Salvador vlna ničivých zemětřesení, v nichž zahynuly stovky lidí.

V posledních prezidentských volbách v březnu 2009 zvítězil Mauricio Funes, lídr Osvobozenecké fronty Farabunda Martího, která v současnosti zastává demokratický socialismus. Funes porazil Rodriga Ávilu, kandidáta Nacionalistické republikánské aliance. Úřadu se ujal 1. června 2009.[2]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Sopka Izalco

Salvador je zemědělsko-průmyslový stát. V zemědělství pracuje 38 % obyvatel. Hlavním průmyslovým odvětvím je potravinářství, dále chemický, textilní a papírenský průmysl. Mezi nejrozšířenější zemědělské plodiny patří kukuřice, rýže, sorgo, zelenina, pomeranče či banány. Chovají se skot, prasata a drůbež. Hospodářský význam má těžba dřeva i rybolov. Hlavním obchodním partnerem jsou Spojené státy; od roku 2001 je salvadorskou měnou americký dolar. Salvador je členem DR-CAFTA. Významné exportní výrobky jsou káva, papír a papírové výrobky, plasty, léčiva, ryby a cukr.[3]

Příjmy z turismu v roce 2009 představovaly 5,7% státního HDP.[4] Podle Světové banky hrubý domácí produkt přepočtený na 1 obyvatele a jeho paritu kupní síly dosáhl v roce 2010 hodnoty 6 691 mezinárodních dolarů.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční síť je poměrně rozvinutá. Také železniční síť o úzkém rozchodu spojuje významnější místa země včetně hraničního přechodu s Guatemalou, avšak podobně jako v celé střední Americe je prakticky nevyužívaná a chátrá. Jediné mezinárodní letiště se nachází asi 50 km východně od hlavního města, v departementu La Paz.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Demografický růst Salvadoru 1961—2003

Obyvatelé jsou z 90 % mestici, 9 % kreolové 1 % indiáni. Kromě prakticky půlmilionového San Salvadoru jsou nejvýznamnější města: Santa Ana (240 000), San Miguel (218 000) a Mejicanos (141 000), Santa Tecla (122 000), Sensuntepeque (41 000). Přes dva miliony Salvadořanů žije v (často nelegální) emigraci v USA.

Tři čtvrtiny obyvatelstva se hlásí k římskokatolické církvi, v posledních desetiletích vzrostl podíl nejrůznějších protestantských církví.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Salvadorská kultura je syntézou domorodých tradic a španělské katolické kultury. Vyniká především tradiční hudbou a gastronomií (tradiční jídlo pupusa). Významným salvadorským spisovatelem byl Francisco Gavidia, proslavil se také revoluční básník Roque Dalton.

Jedinou státní univerzitou je Salvadorská univerzita, založená roku 1841; dále v zemi působí několik soukromých vysokých škol.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Departementy Salvadoru.

Salvador je unitární stát, který se dělí do 14 departementů. Tyto departementy se dále dělí na 262 obcí (municipios).

mapka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BBC: Radiografía de El Salvador
  2. El Salvador celebra históricas elecciones Prensa Latina, 16. března 2009.
  3. Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (položka 2.2.2.16) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-03-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Indicadores macroeconomicos del turismo (položka 5.1.13) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-09-02]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. World Development Indicators database, Světová banka, konzultováno 2.9.2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu