Salvador

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o středoamerickém státu. Další významy jsou uvedeny v článku Salvador (rozcestník).
Salvadorská republika
República de El Salvador
Vlajka Salvadoru
vlajka
Znak Salvadoru
znak
Hymna: Saludemos la Patria orgullosos
Geografie

Poloha Salvadoru

Hlavní město: San Salvador
Rozloha: 21 040 km² (149. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Cerro El Pital (2730 m n. m.)
Časové pásmo: -8
Poloha: 13° 40′ 8″ s. š., 88° 51′ 58″ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 744 113 (97. na světě, sčítání 2007)
Hustota zalidnění: 273 ob. / km² (34. na světě)
HDI: 0,747 (střední) (101. na světě, 2007)
Jazyk: španělština (úřední), nahuatl
Náboženství římští katolíci 83 %, jiní 17 %
Státní útvar
Státní zřízení prezidentská republika
Vznik 15. září 1821
(nezávislost na Španělsku)
2. února 1841 (vystoupení ze Spojených středoamerických provincií)
Prezident Mauricio Funes
(od 1. června 2009)
Viceprezident Salvador Sánchez Cerén
(od 1. června 2009)
Měna americký dolar (USD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 222 SLV SV
MPZ ES
Telefonní předvolba +503
Národní TLD .sv

Salvador (též Salvádor či El Salvador, španělsky doslova „Spasitel“) je přímořský stát v Střední Americe při pobřeží Tichého oceánu. Jeho sousedy jsou Guatemala na severozápadě a Honduras na severovýchodě; vody Tichého oceánu ho omývají z jihu.

Jelikož se v El Salvadoru hovoří též jazykem pipil (příbuzným nahuatlu), nazývá se v tomto jazyce území El Salvadoru Cuscatlán — Místo drahocenných věcí (Lugar de cosas preciosas). Toto jméno je dodnes obsaženo i v názvu jednoho ze 14 departementůCuscatlán.

Území Salvadoru je velké přibližně jako Morava a s 5,7 miliony obyvatel má nejvyšší hustotu osídlení na americkém kontinentu. V zemi panuje tropické podnebí.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pedro de Alvarado, conquistador Salvadoru

V předkolumbovské éře se na většině území rozkládal Cuzcatlán, říše Pipilů. V letech 15241525 přišli do země španělští conquistadoři, které vedl Pedro de Alvarado. Již v roce 1540 byla založena Generální kapitanát Guatemala, součást Místokrálovství Nové Španělsko. Ta existovala téměř tři století až do roku 1821.

Po povstáních v letech 1811 a 1814 byla 15. září 1821 vyhlášena nezávislost Salvadoru na Španělsku. Roku 1823 Salvador společně s Kostarikou, Nikaraguou, Hondurasem a Guatemalou utvořil Středoamerickou federativní republiku, která se však roku 1839 rozpadla v občanské válce. Následovalo období vnitřních sporů mezi konzervativci a liberály, kteří po roce 1871 získali převahu. Zároveň se rozvíjelo zejména pěstování kávy. Krize z roku 1929 vyústila roku 1931 v puč, jímž přišel k moci Maximiliano Hernández Martínez, který ustavil ultrakonzervativní vládu. Ta potlačovala povstání venkovanů a komunistů v čele s Farabundo Martím. Po Martínezově pádu roku 1944 následovala série podobných militantně autoritářských režimů.

Občanská válka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Salvadorská občanská válka

Násilí v Salvádoru začalo propukat již v 70 letech. Občanská válka pak probíhala v letech 1980—1992. To, co začalo jako spor o půdu mezi zemědělci a vojáky, nakonec přerostlo v brutální válku mezi partyzánskou frontou za národní osvobození a oddíly vojenské junty. Jednalo se zejména o boj mezi salvadorskou vládou a rolnickými povstalci, kterým pomáhala koalice čtyř levicových stran a komunistické strany Osvobozenecká fronta Farabunda Martího (FMLN — Frente Farabundo Martí para la Liberación Nacional). Celkově v této válce zemřelo přes 70 000 lidí včetně mnoha dětí, řeholnic a kněží.[1]

Salvadorská občanská válka se odehrávala v kontextu Studené války. Kuba a Sovětský svaz podporovaly povstalce a Reaganova administrativa armádu a krajně pravicovou salvadorskou vládu.

V roce 2001 postihla Salvador vlna ničivých zemětřesení, v nichž zahynuly stovky lidí.

V posledních prezidentských volbách v březnu 2009 zvítězil Mauricio Funes, lídr Osvobozenecké fronty Farabunda Martího, která v současnosti zastává demokratický socialismus. Funes porazil Rodriga Ávilu, kandidáta Nacionalistické republikánské aliance. Úřadu se ujal 1. června 2009.[2]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Sopka Izalco

Salvador je zemědělsko-průmyslový stát. V zemědělství pracuje 38 % obyvatel. Hlavním průmyslovým odvětvím je potravinářství, dále chemický, textilní a papírenský průmysl. Mezi nejrozšířenější zemědělské plodiny patří kukuřice, rýže, sorgo, zelenina, pomeranče či banány. Chovají se skot, prasata a drůbež. Hospodářský význam má těžba dřeva i rybolov. Hlavním obchodním partnerem jsou Spojené státy; od roku 2001 je salvadorskou měnou americký dolar. Salvador je členem DR-CAFTA. Významné exportní výrobky jsou káva, papír a papírové výrobky, plasty, léčiva, ryby a cukr.[3]

Příjmy z turismu v roce 2009 představovaly 5,7% státního HDP.[4] Podle Světové banky hrubý domácí produkt přepočtený na 1 obyvatele a jeho paritu kupní síly dosáhl v roce 2010 hodnoty 6 691 mezinárodních dolarů.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční síť je poměrně rozvinutá. Také železniční síť o úzkém rozchodu spojuje významnější místa země včetně hraničního přechodu s Guatemalou, avšak podobně jako v celé střední Americe je prakticky nevyužívaná a chátrá. Jediné mezinárodní letiště se nachází asi 50 km východně od hlavního města, v departementu La Paz.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Demografický růst Salvadoru 1961—2003

Obyvatelé jsou z 90 % mestici, 9 % kreolové 1 % indiáni. Kromě prakticky půlmilionového San Salvadoru jsou nejvýznamnější města: Santa Ana (240 000), San Miguel (218 000) a Mejicanos (141 000), Santa Tecla (122 000), Sensuntepeque (41 000). Přes dva miliony Salvadořanů žije v (často nelegální) emigraci v USA.

Tři čtvrtiny obyvatelstva se hlásí k římskokatolické církvi, v posledních desetiletích vzrostl podíl nejrůznějších protestantských církví.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Salvadorská kultura je syntézou domorodých tradic a španělské katolické kultury. Vyniká především tradiční hudbou a gastronomií (tradiční jídlo pupusa). Významným salvadorským spisovatelem byl Francisco Gavidia, proslavil se také revoluční básník Roque Dalton.

Jedinou státní univerzitou je Salvadorská univerzita, založená roku 1841; dále v zemi působí několik soukromých vysokých škol.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Departementy Salvadoru

Salvador je unitární stát, který se dělí do 14 departementů. Tyto departementy se dále dělí na 262 obcí (municipios).

mapka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BBC: Radiografía de El Salvador
  2. El Salvador celebra históricas elecciones Prensa Latina, 16. března 2009.
  3. Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (položka 2.2.2.16) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-03-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Indicadores macroeconomicos del turismo (položka 5.1.13) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-09-02]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. World Development Indicators database, Světová banka, konzultováno 2.9.2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu