Federativní republika Střední Ameriky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Spojené provincie Střední Ameriky
Federativní republika Střední Ameriky
Provincias Unidas del Centro de América
República Federal de Centroamérica
1823–1838
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
Ciudad de Guatemala (1823-1834)
San Salvador (1834-1838)
rozloha:
cca 425 000 km²
obyvatelstvo
státní útvar
federativní republika
vznik:
zánikem španělské koloniální říše v Americe, krátce pod Mexikem
zánik:
občanskou válkou v letech 1838-1840, rozpad na samostatné státy
Státní útvary a území
Předcházející:
První mexické císařství První mexické císařství
Nástupnické:
Guatemala Guatemala
Honduras Honduras
Salvador Salvador
Nikaragua Nikaragua
Kostarika Kostarika
Los Altos Los Altos

Středoamerická federace byl stát, který existoval relativně krátké období v 1. polovině 19. století ve Střední Americe. Vznikl v červnu roku 1823 jako Provincias Unidas del Centro de América / Spojené provincie Střední Ameriky, ale v listopadu 1824 přijal novou ústavu, která změnila název státu na República Federal de Centroamérica / Federativní republika Střední Ameriky.
Hlavním městem bylo do roku 1834 Ciudad de Guatemala, potom San Salvador. Rozkládal se mezi Atlantickým a Tichým oceánem, jeho sousedy byly Mexiko a Britský Honduras (dnešní Belize) na severu, na jihu Velká Kolumbie (dnešní Panama, Kolumbie, Venezuela a Ekvádor).

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Federace se skládala z 5 států. Tyto území tvořily během španělské nadvlády generální kapitanát Guatemala. Byly to dnešní Kostarika, Nikaragua, Honduras, Salvador a Guatemala, která tehdy zahrnovala jižní část nynějšího mexického státu Chiapas.
15. září 1821 vyhlásil guatemalský kapitanát nezávislost na Španělsku. Jen několik měsíců po získání samostatnosti se území stalo součástí prvního Mexického císařství. Ani ono nebylo schopné delší existence a v roce 1823 se rozpadlo na Mexiko a Středoamerickou federaci. V roce 1838 vznikl nový šestý stát federace - Los Altos, který se vyčlenil z území západní Guatemaly s hlavním městem Quetzaltenango.

Problémy existence[editovat | editovat zdroj]

Už od svého vzniku měla středoamerická federace různé vnitrostátní problémy:

  • Různé zájmové skupiny měly rozdílnou představu o fungování a budoucnosti státu. Duchovenstvo a bohatí statkáři byli silnou opozicí pro vládu. Odmítali celkově myšlenku federalismu.
  • Doprava a komunikace mezi jednotlivými státy byly velice omezené.
  • Řadoví obyvatelé byli celkově lhostejní k otázce existence federace nebo jednotlivých samostatných států.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 1838 a 1840 proběhla občanská válka, která zpečetila zánik federace, která už nebyla nadále udržitelná.
31. května 1838 vydal kongres deklaraci, která umožňovala každému zúčastněnému státu vystoupit z federace. Byla jen právním aktem potvrzujícím proces rozpadu státu, který už probíhal. Z této chaotické doby se nezachovalo mnoho písemností, a tak z pohledu přesného data vyhlášení nezávislosti panuje velká nesladěnost mezi různými zdroji.

  • Nikaragua, Honduras a Kostarika se osamostatnily v roce 1838
  • Guatemala jako nezávislý stát existuje od roku 1839
  • Salvador přijal v roce 1841 vlastní ústavu, čímž federace definitivně zanikla.