Guadeloupe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
zámořský region a zámořský departement Guadeloupe
Vlajka Guadeloupe
vlajka
Znak Guadeloupe
znak
geografie

Département 971 in France (-mini map) (zoom).svg

Hlavní město: Basse-Terre
zeměpisné souřadnice:
Rozloha: 1 628 km²
Nejvyšší bod: Soufriére (1 467 m n. m.)
Časové pásmo: -4
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 401 554[1]
Hustota zalidnění: 246 ob./km²
Národnostní složení: metropolitní a koloniální Francouzi
Náboženství: římskokatolické
správa regionu
Nadřazený celek: Francie
Druh celku: zámořský departement a zámořský region
Měna: euro (EUR)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: 312 GLP GP
Telefonní předvolba: +590
Internetová doména: gp
Oficiální web: http://www.cr-guadeloupe.fr/

Guadeloupe je zámořský departement a zároveň zámořský region Francie ležící v Karibském moři přibližně 600 km severně od Jižní Ameriky a 600 km východně od Dominikánské republiky. Jedná se o dvojostrov v Závětrných ostrovech Malých Antil. Jako integrální část Francie je Guadeloupe součástí Evropské unie s postavením tzv. nejvzdálenějšího regionu.[2]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Guadeloupe je součástí souostroví Malé Antily ležícího 600 km severně od Jižní Ameriky. Nejbližšími ostrovy jsou Dominika a Montserrat a Antigua. Nejvyšší horou je Soufriére měřící 1 467 metrů. Ostrov Guadeloupe tvoří vlastně dva ostrovy spojené úzkou šíjí: Basse-Terre (848 km²) a Grande-Terre (588 km²), kdysi nazývané Kariby společným jménem Karukera. Kromě hlavního dvojostrova patří pod Guadeloupe i okolní menší ostrovy Marie-Galante, Îles des Saintes a La Désirade.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Hlavním městem této dlouholeté francouzské zámořské državy je Basse-Terre, ležící na jihozápadním pobřeží ostrova. Dalšími velkými městy jsou Pointe-à-Pitre a Les Abymes. Na ostrově žije přibližně 417 tisíc obyvatel, většina z nich jsou potomci afrických otroků a francouzských osadníků. Před jejich příchodem obývali ostrov Indiáni Karibové. Mezi obyvatelstvem lze rozlišit pouze novodobé přistěhovalce z vlastní (metropolitní) Francie a starousedlíky. Mísením Francouzů a otroků vznikla současná mulatská populace používající při vzájemném styku tzv. kreolizovanou francouzštinu zvanou guadeloupština, která je podobná dalším karibským francouzským kreolským nářečím. V úředním styku převládá francouzština, která je jediným úředním jazykem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Francie formálně zabrala Guadeloupe (pojmenovaný po Panně Marii Guadeloupské ve Španělsku) roku 1635, kdy se stal její kolonií. Do roku 1775 byl s výjimkou krátkých období britské a švédské okupace spravován v rámci Francouzských Malých Antil. Už v roce 1797 se stal francouzským departementem, v roce 1946 zámořským departementem a v roce 2003 i zámořským regionem. Do roku 2007 z něj byla spravována dnešní francouzská zámořská společenství Svatý Martin a Svatý Bartoloměj.

Správa ostrova[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam obcí na Guadeloupe.

Administrativně je Guadeloupe rozdělen do 2 arrondisementů (Basse-Terre a Pointe-à-Pitre), které se dále dělí na 40 kantonů a 32 obcí.[3] Arrondisementy a kantony slouží především k administraci voličů a statistice a nemají žádné zastupitelsvo, zatímco obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (obecní rada). Hlavou Guadeloupe, který je plnohodnotnou součástí Francie, je francouzský prezident. Nejvyšším představitel každého francouzského regionu je prezident regionální rady. Guadeloupe má 4 zástupce v dolní komoře francouzského parlamentu (Národní shromáždění) a 3 v horní komoře (Senát).[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LES COLLECTIVITÉS LOCALES EN CHIFFRES (strana 20) [online]. francouzské ministerstvo vnitra, [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. The Outhermost Regions [online]. Evropská komise, [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Circonscriptions administratives en 2012 : comparaisons régionales [online]. L'Institut national de la statistique et des études économiques (Insee), [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. Elus des Outre-Mer [online]. Ministère des Outre-mer - Ministerstvo pro zámořská území, [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (francouzsky)