Kajmanské ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kajmanské ostrovy
Cayman Islands
Vlajka Kajmanských ostrovů
vlajka
Znak Kajmanských ostrovů
znak
Geografie

Poloha Kajmanských ostrovů

Hlavní město: George Town
Rozloha: 260 km²
Nejvyšší bod: The Bluff (43 m n. m.)
Časové pásmo: -5 (letní se nepoužívá)
Poloha: 19°30′ s. š., 80°30′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 51 900
Hustota zalidnění: 139,5 ob. / km²
Jazyk: angličtina (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení: zámořské území Velké Británie
Guvernér: Helen Kilpatrick
Předseda vlády: Alden McLaughlin
Měna: dolar Kajmanských ostrovů (KYD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 136 CYM KY
MPZ: GB
Telefonní předvolba: +1345
Národní TLD: .ky

Kajmanské ostrovy je zámořské území Velké Británie, souostroví, nacházející se v západní části Karibiku, asi 160 km jižně od Kuby a severozápadně od Jamajky. Jeho součástí jsou ostrovy Grand Cayman, Little Cayman a Cayman Brac. Hlavním městem je Georgetown.

Historie[editovat | editovat zdroj]

10. května 1503 objevil tyto dosud neobydlené[1] ostrovy Kryštof Kolumbus během své 4. výpravy. Pojmenoval je Las Tortugas (želví ostrovy[p 1]), podle množství želv, které zde viděl. Současné jméno jim dal v roce 1586[2] anglický mořeplavec a korzár Francis Drake, opět podle plazů, které spatřil na zdejším pobřeží - leguánů, které ovšem mylně považoval za kajmany.[3]

Po další více než půldruhé století od jejich objevu byli jen místem, kde mořeplavci mohli doplnit zásoby potravin a vody. V roce 1670 se ale dostaly pod správu Britského impéria a začala tak jejich kolonizace. Prvními osadníky byli především Angličani, Skotové a Welšané, kteří sem přicházeli převážně z Jamajky. Společně s nimi se sem dostali také otroci, kteří v roce 1800 už tvořili přibližně polovinu obyvatelstva. Po zrušení otroctví v roce 1835 většina bývalých otroků na ostrově zůstala a věnovala se rybolovu, lovu želv, stavbě lodí, výrobě lan apod.[4]

Velké změny pro život místních obyvatel přinesl hospodářský rozvoj ve světě po skončení druhé světové války. Ostrovy se začaly pomalu otevírat světu a využívat svůj velký potenciál. V roce 1954 bylo otevřeno mezinárodní letiště Owena Robertse, což napomohlo přilákat sem turisty a zahraniční investory. Lákavé pro ně byly především daňové úlevy, absence přímých daní, ale i efektivní telekomunikační systém.[4]

Až do 60. let 20. století byly Kajmanské ostrovy spolu s Jamajkou součástí britské koloniální správy. V letech 1958 až 1961 byly jamajskou dependencí (závislé území) v rámci Západoindické federace.[5] V roce 1962 Jamajka vyhlásila svou nezávislost v rámci Commonwealthu a Kajmanské ostrovy ostrovy se rozhodly zůstat součástí Britského zámořského teritoria, což umožnilo jejich další hospodářský rozvoj.[4]

__________________________

  1. Pozor na záměnu s Galapágami, které lze také přeložit jako "želví ostrovy".

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kajmanské ostrovy jsou známy především jako země se zvláštním daňovým režimem, díky tomu je zde registrovaných přes 500 bank. Také se zde zakládají společnosti, partnerství a podepisují smlouvy. Nominální HDP přepočtený na obyvatele činil v roce 2010 47 000 USD.

Vzhledem k nízkému počtu obyvatel je významným příjmem rovněž i cestovní ruch.

Komerční záležitostí je také vydávání poštovních známek pro světový filatelistický trh. Zprvu zde platily známky Jamajky, od roku 1901 byly tištěny a dodávány na trh známky s názvem CAYMAN ISLANDS.[5]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Kajmanské ostrovy se účastní hokejbalových mistrovství, středoamerických a karibských her. Zdejší fotbalová reprezentace se účastní Karibského poháru.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geographica: Velký ilustrovaný atlas světa s přehledem zemí. Praha : Slovart, 2006. ISBN 80-7209-804-7. S. 388.  
  2. kajmanske-ostrovy.cz [online]. © 2009, [cit. 2014-04-08]. Kapitola Základní informace. Dostupné online.  
  3. Na cestě po Kajmanských ostrovech. Česká televize [online]. 2011. Dostupné online.  
  4. a b c kajmanske-ostrovy.cz [online]. © 2009, [cit. 2014-04-08]. Kapitola Historie. Dostupné online.  
  5. a b HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha : GKP, 1986. Kapitola Kajmanské ostrovy, s. 181.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]