Rýže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rýže

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: lipnicotvaré (Poales)
Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Rod: rýže (Oryza)

Rýže (Oryza) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Původ má v tropických oblastech Afriky a Asie. V botanice se rozlišuje přes 20 druhů, kulturních forem jsou desetitisíce. Celkově rýže pokrývá asi dvacet procent[1] kalorické spotřeby lidské populace.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rýže (Oryza L.) je rod lipnicovitých (Poaceae) rostlin ze skupiny rýžovitých (Oryzeae), zahrnujících asi 21–25 druhů a tisíce taxonů nižších než druh.[2][3][4] Rod rýže (Oryza) zavedl v roce 1753 Carl Liné, poté, co popsal druh rýže seté (Oryza sativa) pěstované v té době v Etiopii. Později bylo popsáno více než 100 druhů rýže,[5] které jsou uloženy v různých herbářích. Většinou se ale jedná o stejné druhy, nebo o taxony nižší než druh, protože v dnešní době je uznáváno asi 21–25 druhů rýže.[6]

Hospodářský význam má rýže setá (Oryza sativa L.) a rýže africká (Oryza glaberrima Staud.), někdy též nazývaná rýže červená. Ostatní druhy rýže jsou divoké, nebo chápané, jako plevelné v rýžovištích výše uvedených dvou druhů.[2]

Podle počtu chromozomů se rozlišuje rýže diploidní (24 chromozomů, sady AA, BB, CC, EE, FF a GG)[4] a tetraplodní (48 chromozomů, sady BBCC, CCDD, HHJJ a HHKK)[4].[2][3] Diplodními druhy jsou pouze divoké rýže Oryza alta, O. australiensis, O. barthii, O. brachyantha, O. coarctata, O. eichingeri, O. grandiglumis, O. granulata, O. latifolia, O. longiglumis, O. malampuzhaensis, O. meyeriana, O. minuta, O. officinalis, O. perennis, O. punctata, O. rhizomatis, O. ridleyi a O. schlecteri. Tetraplodních je 9 druhů včetně 2 pěstovaných: O. rufipogon, O. nivara (synonymě Oryza sativa f. spontanea), O. glumipatula (syn. Oryza glumaepatula), O. meridionalis, O. breviligualata, O. logistaminata (syn. Oryza glumaepatula), O. sativa a O. glaberrima.[3][4]

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rýže pochází z povodí Perlové řeky v Číně, kde byla domestikována před 8 200–13 500 lety. Dnes je rozšířena všude ve světě, hlavně v tropech a subtropech.[2][7] Rýže setá (O. sativa) vznikla pravděpodobně z divoké Oryza rufipogon. Další pěstovanou rýží je Oryza glaberrima, která se pěstuje v povodí Nigeru.[8]


Popis[editovat | editovat zdroj]

Směs hnědé, bílé a červené rýže

Rýže (Oryza) je jednoletá či víceletá rostlina.[7] Nejpěstovanější druh rýže setá (O. sativa) je jednoletá bylina.[8]

Kořeny[editovat | editovat zdroj]

Má mohutný svazčitý kořenový systém[7] s řadou odnoží. Rýže klíčí ve vlhkém prostředí jedním primárním kořenem, který se později větví ve dva adventivní kořeny. Ty se dále větví v další postranní kořeny. Mohutnost kořenového systému závisí na druhu a odrůdě, ale i na půdě a používané agrotechnice. Kořeny jsou tvořeny aerenchymem a jsou bílé, později nahnědlé až světle hnědé. Kořenový systém se vyvíjí v průběhu růstu rostliny a kvetení. Po ukončení kvetení se již nerozvíjí. Čím více má rostlina odnoží, tím mohutnější má kořenový systém, který tyto odnože vyživuje.[2]

Stéblo[editovat | editovat zdroj]

Nadzemní část rostliny je tvořena svazkem vzpřímených stébel dosahujících délky jednoho metru až 0,5–5 m.[2] Stéblo vyrůstá z odnožovacího kolénka a následně se v kolínkách větví na odnože druhého a třetího řádu. Jedna rostlina pak má 10 až 20 odnoží z čehož, některé jsou neplodné a odumírají v průběhu vegetace. Stéblo se dělí na kolénka, z nichž vyrůstají listy a na internody, které se k vrcholové části rostliny prodlužují.[2] Stéblo je tak bohatě olistěno.[7] Mívá v průměru 6 až 10 cm šířky a je na průřezu oválné a na povrchu hladké. Má zelenou barvu, která se s vegetačním stářím mění do žluté, některé druhy a kultivary jsou s nádechem do růžova či tmavě červena. Většina druhů rýže je vzpřímená, existují však i poléhavé taxony.[2]

Rýže setá (O. sativa) roste v trsech.[8]

Listy[editovat | editovat zdroj]

Listy vyrůstají střídavě z kolének. List je tvořen pochvou, jazýčkem, oušky a čepelí.[2][7] Pochva obaluje stéblo a v určité vzdálenosti se odděluje a tvoří listovou čepel. V místě předělu se nalézají tzv. ouška, která jsou chlupatá. Ouška v pozdějších vývojových fázích opadávají.[7] Jazýček, který se na předělu také nachází je blanitý, bílý, 10 až 15 mm dlouhý, někdy rozeklaný na 2 poloviny.[2] Čepel je asi 1–2 cm úzká a v průměru 0,3–35 cm dlouhá.[2][7] Obsahuje podélnou žilnatinu. Na okraji je drsná,[7] rub a líc se neliší. Někdy bývá obalena chloupky a je od báze pigmentovaná. Praporcový list je širší než ostatní. Řada delších listů je v polovině ohlá směrem k zemi.[2]

Květ[editovat | editovat zdroj]

Zvýrazněné embryo

Jednotlivé kvítky vyrůstající v klasech a sdružují se v laty různého uspořádání. Latu obvykle tvoří 40–500 jednokvětých klásků.[2][7] Květ je na krátkém vřetenu obalen pětižilnou, kožovitou, často osinatou a chlupatou pluchou. Tvoří ho šest tyčinek ve dvou kruzích[2] a jednopouzdrý semeník obalený dvěma plenkami s pérovou bliznou rozdělenou na dvě části.[7]

Rýže setá (O. sativa) má jednokvěté klásky o 6 tyčinkách v latách.[8]

Plody[editovat | editovat zdroj]

Plodem je obilka, která bývá po stranách smáčklá s různě barevným oplodím.[7] Je obalena pluchou a pluškou. Obilka bývá 5–14 mm dlouhá a 1,9–3,7 mm široká s embryem umístěným v bazální části.[2]

U rýže seté (O. sativa) je obilka obalena pluchou a pluškou. Obsahuje 70–80 % škrobu a dále bílkoviny a vitamín B.[8]


Chemické složení[editovat | editovat zdroj]

Obilka obsahuje asi 8–12 % bílkovin, 2,4 % tuků, 68–72 % sacharidů, 10 % vlákniny a 4–5 % minerálních látek. Dále vitamíny B1, B2 a B3.[7]

Výnosy[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň rýže na Madagaskaru

Průměrný výnos rýže seté (O. sativa) je 3–5 t/ha při dvou až třech sklizních za rok.[8]

Rýže v lidské stravě[editovat | editovat zdroj]

Rýže setá (O. sativa) je nejdůležitější obilovinou světa. Jako hlavní příjem potravy ji má asi 1/4 obyvatelstva zeměkoule. Rýže se dále zkvašuje a vyrábí se z ní alkoholické nápoje jako arak, rýžové pivo či víno; z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír.[8]

Genetické modifikace rýže[editovat | editovat zdroj]

Řada agrochemických firem se pokouší získat kontrolu nad produkcí rýže její genetickou modifikací a následným patentováním takto získaného GMO. Firma Bayer provedla pro zvýšení odbytu svého herbicidu genetickou modifikaci zajišťující odolnost GM rýže vůči tomuto herbicidu (GM rýže LL62). V 90. letech 20. století proběhly v evropskách laboratořích mnohé genetické studie s cílem zvýšení hektarové produkce rýže. Většinu z nich vedla nizozemská organizace HNGAC. Tyto výzkumy byly později zastaveny kvůli nedostatečnému financování.

Problémem se ukazuje nelegální kontaminace potravinářské rýže neschválenými a neprověřeným odrůdami geneticky modifikovaných rýží.[9] Tento problém odhalily odpovědné orgány také v České republice [10]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Terasy pro pěstování rýže (Jün-nan, jižní Čína)

Obilky rýže poskytují jednu z nejdůležitějších potravin na světě. A to především druh rýže setá (O. sativa), v menší míře pak druh rýže africká (O. glaberrima). Obilky se používají buď neloupané, nebo loupané, případně se z nich mletím připravuje rýžová mouka.

Světová produkce rýže stabilně stoupá, z asi 200 milionů tun neloupané rýže v roce 1960[11] na 650 milionů v roce 2007[1]. V roce 2007 patřily mezi největší producenty Čínská lidová republika (28,5 % světové produkce), Indie (21,7 %), Indonésie (8,8 %), Bangladéš (6,7 %), Vietnam (5,5 %), Myanmar (5,0 %) a Thajsko (4,3 %) [1].

Jen asi 6 % světové produkce rýže je mezinárodně obchodováno. Největšími vývozci jsou Thajsko (26 % světového vývozu), Vietnam (15 %) a Spojené státy americké (11 %), největším dovozcem je pak Indonésie (14 % světového dovozu).[11]

Rýže se používá také v jednom ze světových náboženství (buddhismu), kde z ní buddhističtí mniši vytvářejí tzv. mandaly.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c FAOSTAT
  2. a b c d e f g h i j k l m n o HOLUBOVÁ, Kamila. Rostlinná výroba I – Obiloviny. Praha : Vysoká škola zemědělská Praha; Institut tropického a subropického zemědělství, 1989. 158 s. Kapitola Rýže – Oryza, s. 50–73. (česky) 
  3. a b c DELOUCHE, James C., a další Weedy rices – origin, biology, ecology and control. Řím : Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2007. ISBN 978-92-5-1056676-9. Kapitola The weedy rice problem, s. 3–15. (anglicky) 
  4. a b c d Oryza Taxonomy [online]. Gramene, [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Taxonomy of the genus Oryza (Poaceae): historical perspective and current status [online]. Agrozone, [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. TUGUO, Tateoka. Taxonomic studiea of the genus Oryza [online]. Kihara Institute for Biological Research and the National Institute of Genetics, [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d e f g h i j k l VALÍČEK, Pavel, a kol Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. 486 s. ISBN 80-200-0939-6. Kapitola Obiloviny, s. 77–88. (česky) 
  8. a b c d e f g ZELENÝ, Václav. Botanika I.; 2. sv. Soustavná botanika. Praha : Vysoká škola zemědělská v Praze; Agronomická fakulta, 1984. 222 s. (česky) 
  9. Miroslav Šuta: EU bojuje s ilegální kontaminací čínskou GM rýží, respekt.cz, 15. dubna 2008
  10. SZPI: V ČR se prodávala rýže s nepovolenou genetickou modifikací
  11. a b International Rice Research Institute

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]