Arak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o alkoholickém nápoji. O íránském městě pojednává článek Arák.
Láhev araku

Arak představuje různé varianty středně silného až silného alkoholického nápoje - destilátu vyrobeného procesem fermentace (kvašení) a destilace buď z vína, resp. datlového vína (tedy vínovice) aromatizovaného anýzem, nebo jde o pálenku aromatem a chutí podobnou rumu ze šťávy cukrových palem, resp. melasy, nejčastěji třtinové.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Výraz pochází z arabského al rak, znamenajícího něco proti pocení. Druhému typu nápoje se někdy říká nesprávně "rýžová pálenka", protože rýže se zde používá pouze na zákvas.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky produkce araku jsou neznámé, ale destilační aparát tradičně používaný k jeho produkci, známý jako alembik (alembic, alembický), je vynálezem Jabira ibn Hayyana, muslima z Kufy (Irák). První izolaci ethanolu jakožto chemické látky se podařilo provést muslimským chemikům, kteří vyvinuli umění destilace během Abbasídského kalífátu. Již staří perští mágové a léčitelé se však věnovali destilaci bylinných kvasů a v Indii byla pálena "rýžová pálenka" již v době bronzové, takže prapůvod destilace je ukryt v hlubinách věků.

Další země kolem Středozemního moře mají podobné nápoje, z nichž nejznámější je řecké ouzo nebo francouzské pastis. Podobný nápoj je vyráběn i v Egyptě. Od slova arak je odvozen i výraz rakije. Rakije je souhrnný název pro tradiční ovocné pálenky na Balkánském poloostrově. Typická je hlavně pro Chorvatsko, Srbsko, ale i Itálii, Řecko, Rumunsko, Turecko atd.

Klíčové technologické postupy destilace alkoholu objevili Arabové na přelomu 10. a 11. století. Ale již mnohem dříve různé světové kultury proces destilace znaly.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

  • Alkoholický nápoj z Blízkého východu. Jde o vysokoprocentní alkoholický nápoj se silnou příchutí a aromatem anýzu. Je bezbarvý, ale po smísení s vodou zbělá. Arak je dnes převážně produkován v Libanonu, Sýrii a Iráku. Arak je obvykle vyráběn z hroznových vín třícyklickou destilací (tedy dvojnásobnou redestilací). Anýz je přidáván při druhé destilaci. Jde tedy o aromatizovanou vínovici. V Iráku je používáno namísto hroznových vín víno datlové. Síla araku je poněkud odlišná; podle místa vzniku kolísá mezi 30% a 60%. U prodávaného (pravého) zboží by obsah alkoholu neměl klesnout pod 50%. Řezaný arak má nejnižší oficiální hranici 40%, ale v soukromí je často nabízen i nápoj 30%-ní i nižší koncentrace. Barva araku je slabě žlutá, nebo je zcela bezbarvý. Vyrábí se též uměle z tresti. Libanonské město Zahle je proslulé tradiční produkcí araku, ale irácký arak, který je méně známý, se kvalitou může libanonskému rovnat. Podobný nápoj pod názvem zbiba je tradičně vyráběn i v Egyptě, po přidání vody však nezbělá.
  • Pravý východoindický arak je ušlechtilá lihovina, vyrobená destilací zakvašených šťáv palmových nebo třtinové melasy. V obou případech se provádí zakvašování pomocí rýže, rozvařené na kaši a podrobené za přísady kvasničných kultur dalšímu procesu, počínajícímu zcukřením (hydrolýzou) obsaženého rýžového škrobu za vyšší teploty a končícímu silným rozmnožením kvasnic. Teprve potom se přidává melasa nebo palmová šťáva; tím počíná vlastní, pozvolné kvašení, po kterém se přikročí k destilaci. Obchodním střediskem araku je Holandsko. Arak svou vůní i chemickým složením je podobný pravému rumu, mívá však o něco méně esterů a volných kyselin. Alkoholu má 50 - 60%, nesmí u pravého zboží klesnout pod 50%. Řezaný arak má nejnižší hranici 40%. Barva araku je slabě žlutá, nebo je bezbarvý vůbec. Vyrábí se též uměle z tresti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KELBOVÁ, Miloslava. Encyklopedie nápojů. Praha : Grada, 1996. ISBN 80-900250-8-0. Kapitola A, s. 11.  
  2. Lexikon aperitivů a digestivů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo arak ve Wikislovníku
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu