Slzovka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Slzovka obecná

Dozrávající plody slzovky obecné
Dozrávající plody slzovky obecné
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: lipnicotvaré (Poales)
Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Rod: slzovka (Coix)
Binomické jméno
Coix lacryma-jobi
L., 1753

Slzovka obecná, též slzovka porcelánová neboli Jobovy slzy (Coix lacryma-jobi) je jednoletá tropická obilnina z čeledi lipnicovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Slzovka obecná je jednoletá tropická travina s rozvětveným stonkem s výraznými kolínky, připomínajícími kolínka bambusů. Dorůstá výšky kolem 1 až 2 m, výjimečně až 3 m. Tmavozelené lesklé listy jsou 20 až 50 cm dlouhé a široké až 5 cm, mají mírně vlnité okraje. Květy jsou nevýrazné, ale jejich semeník o velikosti hrachu se v průběhu dozrávání mění v lesklé bílé až modrošedé tvrdé vejčité kuličky o průměru 6 až 12 mm. Květy jsou dvojpohlavné, ale samčí i samičí se obvykle vyskytují na téže rostlině. Květenstvím je lata. Opyluje se větrem. Charakteristické slzy vznikají ztvrdnutím pochvy listenů uzavírajících samičí květy. Semena mají značnou klíčivost, další úroda dozrává v tropických oblastech přibližně po 4 až 5 měsících po vysetí.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původně pochází z tropů východní Asie a Malajsie z indomalajského genového centra. Je však pěstována v celé tropické a subtropické zóně, v mnohých oblastech je dokonce považována za invazní druh.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Je velmi přizpůsobivá, roste jak v lehkých písčitých, tak v těžkých jílovitých půdách. Vyžaduje slunečné stanoviště a stálé a mírné závlahy, snáší však i silně zamokřené půdy. Roste jak ve velmi kyselých, tak neutrálních a mírně alkalických půdách.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Je pěstována jako pícnina a v některých oblastech se její semena používají k výrobě mouky, zejména v Indii, kde ji však v novější době nahradila kukuřice. V Číně se užívá k přípravě polévek podobně jako u nás kroupy. Pražená s cukrem se jí jako cukrovinka, nebo loupaná jako burské oříšky. Z pražených loupaných semen se připravuje kávová náhražka. Semena obsahují přes 10 % vody, 52 % škrobu, přibližně 18 % bílkovin a 7 % tuku. Obsahují také menší množství vitamínů skupiny B; neobsahují však žádný vitamin A ani C. Používá se též jako náhrada prosa.

V oblasti původního výskytu se užívá v lidovém léčitelství jako prostředek proti vředům, apendicitidě, artritidě, průjmům, zánětům močového měchýře, otokům, proti horečce, zápalu průdušek a plic a proti střevním cizopasníkům. Zajímavé je použití proti různým druhům zhoubných nádorů; v poslední době se zjistilo, že v semenech obsažený coixenolid má skutečně kancerostatické účinky. Je používán též proti avitaminóze (beri-beri).

Tvrdá semena se používají i k výrobě ozdobných předmětů, náramků a řetízků a zejména v křesťanských oblastech k výrobě růženců. Vzhledem ke značné tvorbě biomasy se o ní uvažuje též jako o energetické rostlině.

V mírném pásu se pěstuje v zahradách a sadech jako ozdobná travina.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jeden z růženců, který vlastnil papež Jan Pavel II., byl vyroben ze semen této rostliny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]