Unitární stát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Unitární státy zobrazeny modře

Unitární stát (nebo jednotný stát) je ve státovědě označení pro stát s jednotnou soustavou státních orgánů, s jednotným právním řádem a nedělitelným územím. Jedná se o pojmový protiklad federace.[1][2]

Unitární povaha státu nevylučuje vnitřní decentralizaci (například existence krajů v České republice) ani územní autonomii jedné z částí (například postavení Skotska v rámci Spojeného království)[1], takový stát je pak označen jako unitární stát s místní autonomií. Vymezení pravomocí místních orgánů i autonomního území je stanoveno v ústavě a je zde uplatněn princip subsidiarity.[1]

Charakteristické prvky unitárního státu[editovat | editovat zdroj]

  • nedílná státní suverenita - v mezinárodních vztazích je unitární stát reprezentován jen svými nejvyššími orgány, samosprávné a místní orgány se nepodílejí na výkonu pravomocí nejvyšších orgánů ani ve vnitrostátních otázkách
  • územní svrchovanost - území státu je nedělitelné
  • jednotný charakter právního řádu - vrchní orgány mají plnou kompetenci v zákonodárství, místní orgány mohou normy vytvářen jen na základě a v rámci mezích zákona (často jako prováděcí či doplňkové normy), tzv. secundum et intra legem
  • hierarchie státních orgánů - nejvyšší stupeň soustavy tvoří jediná soustava nejvyšších orgánů (zákonodárných, výkonných i soudních)
  • jednotné státní občanství - v unitárním státě neexistuje možnost dvojího občanství (místní autonomní celky nemají vlastní občanství jako ve federaci)

Příklady unitárních států[editovat | editovat zdroj]

Česká republika

Unitární povaha České republiky je vyjádřena hned v Čl. 1 Ústavy České republiky: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát [...]“. Článek 11 pak zakotvuje nedělitelnost území: „Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.[3] Další články Ústavy a další zákony pak stanovují principy územního členění, hierarchie orgánů (existence pouze jednoho nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PAVLÍČEK, Václav. Ústavní právo a státověda, 1. díl Obecná státověda. [s.l.] : Linde Praha, 1998 (dotisk 2007). 368 s. ISBN 80-7201-141-3. Kapitola V. Struktura státu, s. 115 až 121. (česky) 
  2. GRINC, Jaroslav. Právo pro politology. [s.l.] : Grada, 2010. 160 s. ISBN 80-247-2921-0. Kapitola 1. Stát. (česky) 
  3. Ústavní zákon č. 1/1993 sb. ze dne , Ústava České republiky [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]