Frankofonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frankofonie (reálná, neoficiální)      mateřský jazyk      jeden z více či jediný úřední jazyk      kulturní jazyk

frankofonní menšiny

Vlajka Frankofonie byla zvolena v roce 1987 na popud nigerského návrhu

Frankofonie označuje zpravidla celek zemí užívajících francouzštinu jako prostředek k dorozumění nebo k rozvoji kultury.

Podrobnější definice frankofonie[editovat | editovat zdroj]

Termín frankofonie je však mnohem širší a také vágnější, než se z této definice může zdát. Je důležité pochopit jakou část populace a jaké země vlastně pojem frankofonie sdružuje. Frankofonie sdružuje země, kde francouzština je:

Tyto skupiny se mohou i nemusí krýt (např. v některým zemích je francouzština sice jazykem oficiálním, není však jazykem mateřským většiny obyvatel, ani jimi není běžně používána).

Často se zaměňuje termín frankofonie s konceptem Mezinárodní organizace frankofonie. Tato organizace sdružuje země spíše z politického a ekonomického hlediska. V těchto zemích navíc nemusí být francouzština oficiálním, často ani běžně užívaným jazykem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Termín frankofonie byl používán zeměpisci od roku 1871 pro čistě technické účely. Teprve po 2. světové válce ve zvláštním vydání časopisu Esprit (1962) byl poprvé rozvinut termín „frankofonní uvědomělosti“ (conscience francophone). Z této doby pochází dnes již zřejmě nejuznávanější vysvětlení slova frankofonie, ve které jde spíše o uvědomění si společné kultury a jazyka než o způsob, jakým jsou vedena politická nebo ekonomická rozhodnutí.

Francouzští mluvčí se v té době cítili ohroženi všudypřítomností angličtiny a celosvětového vlivu anglo-americké kultury, jež se rozmohla výrazněji po konci druhé světové války. Teprve v té době se probudilo pravé „frankofonní vědomí“ spojené s vůlí po spojení za účelem obrany francouzského jazyka.

Obrana individuality jazyka je tendencí všech kultur. Frankofonie tvoří svou rozlehlostí a vlivem výjimečnou celosvětovou snahu mnoha lidí a mnoha kultur o rozvoj francouzštiny a nejrůznějších aspektů frankofonní kultury.

20. březen je Mezinárodním dnem frankofonie

Členové frankofonie podle kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Mapa členů Mezinárodní organizace frankofonie, přidružených členů a pozorovatelů (zobrazeny jsou i kandidátské země a regionální vlády (v Belgii a Kanadě).

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Přidružení členové:

Pozorovatelské země:

Severní Amerika a Karibik[editovat | editovat zdroj]

Afrika[editovat | editovat zdroj]

Asie a Oceánie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]