Mauritánie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mauritánská islámská republika
الجمهورية الإسلامية الموريتانية
(Al-Jumhūriyah al-Islāmiyah al-Mūrītāniyah)
Vlajka Mauritánie
vlajka
Znak Mauritánie
znak
Hymna: Hymna Mauritánie
Geografie

Poloha Mauritánie

Hlavní město: Nuakšott
Rozloha: 1 030 700 km² (28. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Kediet Ijill (915 m n. m.)
Časové pásmo: +0
Poloha: 19°34′ s. š., 10°39′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 086 859 (129. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 3 ob. / km² (220. na světě)
HDI: 0,557 (střední) (140. na světě, 2007)
Jazyk: arabština
Náboženství: islám
Státní útvar
Státní zřízení: islámská republika
Vznik: 28. listopadu 1960 (Nezávislost na Francii)
Prezident: Mohamed Ould Abdel Aziz
Předseda vlády: Moulaye Ould Mohamed Laghdaf
Měna: mauritánská ukíjá (MRO)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 478 MRT MR
MPZ: RIM
Telefonní předvolba: +222
Národní TLD: .mr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Mauritánie nebo též Mauretánie je islámská prezidentská republika, která se nachází na západním pobřeží Afriky. Na ploše 1 mil. km² žijí 3 miliony lidí. Prezident Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá, který stál v čele státu od roku 1982, byl 3. srpna 2005 sesazen vojenským převratem. Po přechodném období vlády plukovníka Alího Uld Mohammeda Fála jej nahradil demokraticky zvolený prezident Sídí Uld Abdalláh, který byl zajat při vojenském převratu dne 6. srpna 2008[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 8. století byla součástí Ghanské říše. Tu v roce 1076 dobyli Almorávidé a založili zde rozsáhlou říši, zasahující až do Španělska. Almoravidovská říše se rozpadla v roce 1147 a jih se stal součástí říše Mali. Sever byl pod silným vlivem arabského Maroka. Ve válce Šar Bubu (1644 až 1677) získali Arabové zbytek území. Od 15. století byla Mauritánie častým cílem evropských obchodníků (Portugalci, Španělé, Britové, Nizozemci a hlavně Francouzi). Od 18. století probíhala francouzská kolonizace, 1904 až 1958 součást Francouzské západní Afriky. 28. listopadu 1960 byla vyhlášena nezávislost. Zároveň bylo založeno dnešní hlavní město Nuakšott na místě vesnice Ksar.

Prezident Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá, který stál v čele státu od roku 1982, byl 3. srpna 2005 sesazen vojenským převratem. Po přechodném období vlády plukovníka Alího Uld Mohammeda Fála jej nahradil demokraticky zvolený prezident Sídí Uld Abdalláh.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mauritánská republika leží v západní části Afriky na pobřeží Atlantského oceánu. Na severozápadě sousedí s Marokem okupovanou Západní Saharou, na severovýchodě s Alžírskem, na východě a jihu s Mali, na jihozápadě se Senegalem. Asi tři čtvrtiny území tvoří poušť a polopoušť. Nejvyšší horou je Kediet Ijill poblíž západosaharské hranice s nadmořskou výškou 915 metrů. Území je z poloviny poušť Sahara, na jihu se nachází málo úrodná oblast Sahelu. V zemi jsou dva národní parky. V roce 1976 byl na severní částí mauritánského atlantského pobřeží vyhlášen Nationalpark Banc d’Arguin[2] a v roce 1990 vznikl Parc national du Diawling v jihozápadní části země v deltě řeky Senegal.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Mapa země

Mauritánie byla do roku 2010 jednou ze tří arabských zemí uznávajících Izrael. Tato diplomatická vazba je dědictvím režimu Maaúja Uld Sídí Ahmada Táji, který v 90. letech nejprve podporoval Irák při válce v Perském zálivu, v obavách z mezinárodní izolace i domácího odporu se však brzy začal sbližovat se Spojenými státy a Izraelem.

Rozlehlé pouštní oblasti sahelských států se díky malé hustotě osídlení a absolutní propustnosti hranic staly vítaným útočištěm pro teroristické organizace. Na území Mauritánie a sousedního Mali tak operuje Saláfistická skupina pro kázání a boj, jež údajně disponuje stovkami bojovníků. Bezpečnostní hrozby spojené s tímto regionem nezůstaly nepovšimnuty ani v rámci boje proti světovému terorismu. Mauritánie byla od roku 2002 zapojena do tzv. Pansahelské iniciativy, v rámci které Spojené státy pomáhaly budovat místní vojenské jednotky určené k boji s teroristickými skupinami. Tento program byl v roce 2005 nahrazen Transsaharskou protiteroristickou iniciativou, která kromě citelného navýšení dostupných finančních prostředků (roční rozpočet dosahuje 100 milionů USD) zahrnuje větší počet zúčastněných zemí a rozšiřuje spolupráci o nové dimenze (vzdělání, zabezpečení letišť, kontrola podezřelých finančních toků).

Mauritánie byla, na rozdíl od svých severnějších sousedů, doposud ušetřena významnějších teroristických úderů. Veřejné mínění zatím nejvíce rozvášnil útok islamistů na vojenskou posádku na severovýchodě země v roce 2005, při kterém bylo zabito 15 vojáků. Nuakšott kromě toho mluví o několika připravovaných atentátech a únosech, které se místním bezpečnostním složkám podařilo zhatit. Vojenská pomoc ze strany Washingtonu je tudíž místní vládou více než vítána. O její existenci svědčí překvapivě dobrá výzbroj mauritánské armády.

Vztahy se Senegalem byly v minulosti poškozeny hraničními spory i pogromy na černošské obyvatele jižní Mauritánie. Nuakšott navíc vystoupil z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). Severní hranici se Západní Saharou po obou stranách lemuje minové pole.

Přehled hlav státu[editovat | editovat zdroj]

Generál Mohamed Ould Abdel Aziz (2009)
  • 28.11.1960 – 20.8.1961 – Moktar Ould Daddah – úřadující prezident; PRM
  • 20.8.1961 – 10.7.1978 – Moktar Ould Daddah – prezident; PPM
  • 10.7.1978 – 20.3.1979 – Mustafa Ould Salek – předseda Vojenského výboru národní obnovy; voj.
  • 20.3.1979 – 6.4.1979 – Mustafa Ould Salek – předseda Vojenského výboru národní obnovy a hlava státu; voj.
  • 6.4.1979 – 3.7.1979 – Mustafa Ould Salek – předseda Vojenského výboru národní spásy a hlava státu; voj.
  • 3.7.1979 – 4.1.1980 – Mohamed Mahmoud Ould Louly– předseda Vojenského výboru národní spásy a hlava státu; voj.
  • 4.1.1980 – 12.12.1984 – Mohamed Khouna Ould Haidalla – předseda Vojenského výboru národní spásy a hlava státu; voj.
  • 12.12.1984 – 18.4.1992 – Maaouya Ould Sid'Ahmed Taya – předseda Vojenského výboru národní spásy a hlava státu; voj.
  • 18.4.1992 – 3.8.2005 – Maaouya Ould Sid'Ahmed Taya – prezident; PRDS
  • 3.8.2005 – 19.4.2007 – Ely Ould Mohamed Vall – předseda Vojenské rady pro právo a demokracii; voj.
  • 19.4.2007 – 6.8.2008 – Sidi Mohamed Ould Cheikh Abdellahi – prezident; bezp.
  • 6.8.2008 – 15.4.2009 – Mohammed Ould Abdel Aziz – předseda Vysoké státní rady; voj.
  • 15.4.2009 – 5.8.2009 – Ba Mamadou dit M'Baré – prozatímní prezident; bezp.
  • od 5.8.2009 – Mohamed Ould Abdel Aziz – prezident; UPR[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Krajina v Mauritánii

70 % obyvatelstva Mauritánie jsou Maurové, stejný národ, který v 10. století okupoval jižní Španělsko. Mauři v Mauritánii jsou arabsko-černošského původu. Mauři jsou rozděleni do mnoha etno-lingvistických skupin a dále rozlišováni rasově na Bílé Maury nebo Černé Maury, ačkoli je někdy obtížné rozlišit tyto dvě skupiny podle barvy pleti. Bílí Mauři kontrolují obchod a vládu v zemi. Černí Mauři (nazývaní také jako Haratinové nebo osvobození otroci) zůstávají politicky a ekonomicky slabší než Bílí Mauři.[4]

Další skupinou v zemi jsou černí Afričané, tzv. Afro-Mauritánci, kterých je 30%. Afro-mauritánské kmeny jako např. Halpulaar, Wolof a Soninke, zůstávají soustředěny na jihu a v městských oblastech. Černí Mauři a Afro-Mauritánci jsou početně mnohem méně zastoupeni ve veřejném a soukromém sektoru a mají podřazené postavení. V současnosti je členem mauritánského parlamentu pouze jeden Černý Maur.[5]

Francouzi tvoří 1% obyvatel. 99 % Mauritánců jsou muslimové, Islám je základem zákonodárství a arabština je zde úředním jazykem, přesto i zde existuje mizivá křesťanská menšina. Gramotnost dosahuje asi 34 %.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Rybáři ve městě Nouackchott

Problémem dnešní Mauritánie jsou rostoucí slumy, protože pastevci jsou díky rozšiřování pouští vyhnáni ze svých pastev. Na vývoz jde železná ruda (ta tvoří asi polovinu veškerého vývozu) a rybolov, odběrateli jsou EU a Asie. Ačkoliv má země nadměrně bohaté pobřežní vody, nadměrný lov v posledních letech ohrožuje tento významný generátor vývozních příjmů i zdroj obživy obyvatelstva.

V roce 2001 byla potvrzena existence ložisek ropy v pobřežních vodách. Podle odhadů měly příjmy z těžby ropy dosáhnout v roce 2006 47 miliard ukíjá, což by představovalo asi třetinu státního rozpočtu. Těžba ropy je nicméně spojena s úplatkářským skandálem, do nějž je údajně zapojena australská firma Woodside.

Dovážejí se stroje a spotřební zboží. HDP na 1 obyvatele dosahuje asi 500 USD. Měnou je mauritánská ukíjá.

Města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Puč v Mauritánii: Moc v zemi převzali vojáci — článek na serveru Aktuálně.cz; 6.8.2008
  2. DESMIER, Xavier. Imragenové – páni rybí zátoky. Koktejl [online]. 2005-09-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.  (česky) 
  3. Prezidentské volby v Mauritánii vyhrál někdejší pučista Abdal Azíz. iDNES.cz [online]. 2009-06-19 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.  (česky) 
  4. V železech otroctví zůstává 800 tisíc Mauritánců. A nechtějí to měnit. iDNES.cz [online]. 2012-09-03 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.  (česky) 
  5. http://www.cidcm.umd.edu/mar/assessment.asp?groupId=43502

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Mauritania ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Mauritánie ve Wikislovníku
  • Kategorie Mauritánie ve Wikizprávách
  • KOMERS, Petr. Mauritánie – země v dunách. Koktejl [online]. 2005-08-31 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.  (česky) 
  • Mauritania - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Mauritania (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Mauritania Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Mauritania [online]. U.S. Department of State, 2011-07-05, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Mauritania [online]. REV. 2011-07-08, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Rabatu. Souhrnná teritoriální informace: Mauritánie [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-24, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (česky) 
  • DESCHAMPS, Hubert Jules, a kol. Mauritania [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)