Nuakšott
| Nuakšott نواكشوط Nawākšūṭ |
|
|---|---|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| časové pásmo: | UTC |
| stát: |  Mauritánie |
| region: | Nuakšott |
 Nuakšott
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| počet obyvatel: | 881 00 (1999) |
| správa | |
| status: | hlavní město |
Nuakšott (arabsky: نواكشوط či انواكشوط; francouzsky Nouakchott) je hlavní město Mauritánie. Jeho název pochází z berberštiny a znamená „větrné místo“. Nuakšott je největším saharským městem, nepočítáme-li Káhiru.
Město se nachází na pobřeží Atlantského oceánu. Jeho přímořská část nicméně zahrnuje pouze rybářský a malý nákladní přístav, střed města se nachází cca. 5 km ve vnitrozemí. Poměrně malé centrum zahrnující vládní budovy, prezidentský palác, několik výškových budov předních mauritánských podniků a několik hlavních tříd obklopuje rozlehlá nižší zástavba.
Obsah |
[editovat] Obyvatelstvo
Původně bylo hlavní město dimenzované pro 15 000 obyvatel. Dnešní populace čítá přibližně 800 000 osob, což je důsledek silného přistěhovalectví původně kočovných Mauritánců v období sucha v 70. letech. Nuakšott kvůli tomu postupně vyčerpává dříve bohaté zásoby podzemní vody.
[editovat] Dějiny
V roce 1903 zde byla zbudována pevnost a až do roku 1958 bylo stálé obyvatelstvo soustředěno do menší rybářské vesnice. V té době byla dnešní Mauritánie součástí Francouzské západní Afriky a její administrativní centrum se tudíž nacházelo v Saint-Louis (v dnešním Senegalu. V roce 1957 bylo rozhodnuto o výstavbě hlavního města na tomto místě (země získala nezávislost v roce 1960).
[editovat] Hospodářství
Nuakšott je jedno z mála průmyslových středisek Mauritánie. Je zde soustředěn potravinářský, chemický, strojírenský průmysl a hutnictví železa.
[editovat] Doprava
Nouakšott má dobré silniční spojení s Nuadhibú, Atarem, Nemou a Rosso. Od roku 1986 je v provozu nákladní přístav, sloužící hlavně k dovozu. Funguje zde také mezinárodní letiště. V srpnu 2007 podepsalo konsorcium súdánské firmy Danfodio Holding čínské Transtech Engineering s mauritánskou vládou dohodu o výstavbě železnice do naleziště fosfátů v Bofaru. Výstavba 460 km dlouhé trati by měla stát přibližně 12 miliard Kč.
