Maputo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maputo
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: středoafrický čas (UTC+2)
stát: Mosambik Mosambik
provincie: Maputo
Maputo
Red pog.png
Maputo
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 1 244 227 (2006)
správa
status: hlavní město
oficiální web: http://www.cmmaputo.gov.mz/
telefonní předvolba: +258 / 21 xx xx xx
Maputo

Maputo (do roku 1975 Lourenço Marques, 1975–1976 Cam Phumo) je hlavní město Mosambiku. Je situováno u pobřeží Indického oceánu v zálivu Delagoa v nejjižnější z mozambických provincií, která se též jmenuje Maputo. V roce 2004 žilo ve městě přibližně 1 114 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním Evropanem, který v zálivu zakotvil, byl roku 1498 Vasco da Gama během objevitelské plavby do Indie. Velmi příhodnou polohu tohoto přístavu docenil ale až portugalský obchodník Lourenço Marques. Ten nazval zátoku, ve které vládl náčelník Maputa, Baia de Lagoa (Lagunová zátoka). Lourenço Marques zde doslova pár tretek vyměnil za náklad slonoviny. Od té doby se sem portugalské galéry vracely, aby tu nakládaly slonovinu, nosorožčí rohy a otroky. O sto let později se zájem Portugalců přesunul severeněji spíše do Sofaly a Ilha de Moçambique a Zátoka Delagoa jimi byla navštěvována spíše sporadicky. Roku 1721 zde postavila malou pevnost Holandská východoindická společnost, ale po pár letech se odsud posádka stáhla. O mnoho lépe se později nevedlo ani Britům. A tak jedinými obyvateli byli až do roku 1781 domorodí Rongové. V tomto roce vystavěli portugalci malá kasárna na ostrově Ilha Inhaca a pevnůstku na pobřeží, ta brzy poté vyhořela. Roku 1784 je vystavěn přístav a usadili se zde první portugalští kolonisté a osadu nazvali Lourenço Marques. 1796 museli Portugalci hledat úkryt ve vnitrozemí, do zálivu vpluly totiž francouzské válečné lodě a na další čtyři roky se zde staly pány Francouzi. Pak se Portugalci opět vrátili, aby zde žili v napětí s domorodci a sužováni malárií.

Vlakové nádraží v Maputu

Počátek 19.stol byl v jižní a jihovýchodní Africe krutým obdobím zvaným difaqane. Kmeny se přelévaly z jedné strany na druhou, všichni bojovali se všemi, země byla sužována hladomory. Ani Zátoka Delagoa nebyla ušetřena. Nejdříve do ní vpadli ngonijští Zuluové, které pak vytlačili z vnitrozemí útočící Búrové, které pak Portugalci zatlačili zpět. V 60. letech 19. stol. osada Lourenço Marques povyrostla v město. Po objevení diamantů v Kimberley potřebovali Búrové nutně přístup k moři a zvažovali anexi Lourenço Marques, Britové proto pomohli Portugalcům vystavět železnici do vnitrozemí. Portugalci pak zvolili Lourenço Marques za hlavní město kolonie místo Ilha de Moçambik, aby demonstrovali vůli a připravenost v zálivu zůstat. LM, jak město bylo zkráceně nazýváno se stalo díky železnici místem obchodu, financí, luxusu a zábavy. V 50. a 60. letech 20. stol. se stává odpočinkovým rezortem bělochů z JAR a Rhodesie. V roce 1974 získal Mozambik nezávislost a prezident Samora Machel město přejmenoval na Maputo. Po vypuknutí občanské války v 70. letech nebylo Maputo nijak poškozeno, protože po celou dobu války zůstalo pod kontrolou vládních jednotek Frelimo. Po válce se stala z Maputa oáza pokroku celé země. Válkou zanedbaná infrastruktura je přebudovávána a Maputo spojila moderní dálnice s jihoafrickým Johannesburgem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější architektonickou památkou je bezesporu vlakové nádraží, které časopis Newsweek v roce 2009 hodnotil jako 7. nejkrásnější nádraží na světě.[1]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerským městem je portugalský Lisabon.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Maputo ve Wikimedia Commons

HUPE, Ilona et VACHAL, Manfred: Mosambik, Ilona Hupe Verlag, München 2008, ISBN 3-932084-27-6

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Lidové noviny: Devět nejkrásnějších nádraží světa. [s.l.] : [s.n.], 10.3.2009.