Somálsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Somálská federativní republika
Jamhuuriyadda Federaalka Soomaaliya
جمهورية الصومال الفدرالية
(Jumhūriyyat aṣ-Ṣūmāl al-Fiderāliyya)
Vlajka Somálska
vlajka
Znak Somálska
znak
Hymna: Qolobaa Calankeed
Geografie

Poloha Somálska

Hlavní město: Mogadišo (Muqdisho, مقديشو, Muqdīshū)
Rozloha: 637 657 km² (41. na světě)
z toho 1,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Shimbiris (2416 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Poloha: 8°19′ s. š., 47°17′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 8 025 190 (87. na světě, 2003)
Hustota zalidnění: 12 ob. / km² (198. na světě)
Jazyk: somálština, arabština
Náboženství: islám
Státní útvar
Státní zřízení: federativní parlamentní republika
Vznik: 1. července 1960 (nezávislost na Velké Británii a Itálii)
Prezident: Hasan Šejk Mohamúd
Předseda vlády: Abdi Farah Shirdon
Měna: somálský šilink (SOS)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 706 SOM SO
MPZ: SP
Telefonní předvolba: +252
Národní TLD: .so
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Somálsko (somálsky: Soomaaliya, arabsky: الصومال aṣ-Ṣūmāl, úředně Somálská federativní republika) je de iure stát, který se nachází na Somálském poloostrově (známém také jako Africký roh) ve Východní Africe. Sousedními státy jsou Etiopie na západě, Džibutsko na severozápadě a Keňa na jihozápadě. Z východu zemi omývá Indický oceán a ze severu Adenský záliv. Somálský stát v současnosti existuje pouze formálně. Země nemá uznávanou vládu a je rozdělená na několik regionů, které jsou v rukou vlád mezinárodně neuznaných republik.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období před kolonizací[editovat | editovat zdroj]

Somálsko bylo obýváno různými etnickými skupinami, z nichž nejpočetnější byly Somálské kmeny, které se v oblasti usadily již před 3500 lety. Kolem roku 800 n. l. pronikl do oblasti islám. V pozdním středověku vznikaly ze somálských měst městské státy a království, z nichž nejvýznamnějším byl Adalský sultanát. Etiopsko-somálské války z 15. století značně otočily vývoj Somálska ve Východní Africe. Etiopané byli poraženi somálským sultánem Ahmadem Gureyem z Adalu, a skončila tak etiopská okupace Somálska, která trvala celé století a začala krátká okupace Etiopie. Etiopii přišla na pomoc portugalská vojska, která zničila téměř celou armádu Adalského sultanátu (v bojích zemřel i sultán Ahmad Gurey). Krátce po smrti svého sultána se Adalský sultanát zhroutil. V pozdější době vznikaly další sultanáty, následníci městských států, jako sultanát Geledi a sultanát Hobyo.

Po získání nezávislosti[editovat | editovat zdroj]

Aden Abdullah Osman Daar, první prezident nezávislého státu.
Vrtulník U.S. Army 3. října 1993 nad Mogadišem během bitvy o Mogadišo.

Somálsko získalo nezávislost v  roce 1961; předtím bylo rozděleno do dvou kolonií, britské a italské. V  roce 1969 se vojenským převratem dostal k moci diktátor Muhammad Siad Barre, který pak zůstal u moci dalších 22 let, do roku 1992. Po válce s Etiopií v roce 1978 se začaly objevovat první opoziční skupiny. V čele jedné z nich, Hnutí za spásu Somálska (SSDF), stál pozdější prozatímní prezident, Abdullahi Yusuf Ahmed.

Barre byl svržen v  roce 1991, vítězní polní velitelé se pak ale pustili do sebe navzájem a začala občanská válka, která dodnes neskončila. Situaci se snažila uklidnit OSN vysláním mezinárodních sil koncem roku 1993. Situace však zůstala nestabilní, síly byly během roku 1995 kompletně staženy za pomoci americké armády (která byla součástí těchto sil).

V  letech 19972000 byl prezidentem Přechodné národní vlády Somálska Abdiqasim Salad Hassan. Přechodná vláda měla pod kontrolou jen části hlavního města Mogadišo, zbytek země zůstával v  rukách polních velitelů. 15. října 1999 Xasana vystřídal Cabdullaahi Yuusuf Axmed, zvolený přechodným exilovým parlamentem v  keňském  Nairobi. I jeho vláda zůstala slabá a nepodařilo se jí získat skutečnou kontrolu nad Somálskem.

Na severozápadě se mezitím odtrhlo území zvané Somaliland, které vyhlásilo nezávislost a udržuje si politickou stabilitu, nezávislost však nebyla mezinárodně uznána. Další území, Puntland, na samé špičce Afrického rohu, vyhlásilo „dočasnou nezávislost“ s  úmyslem vrátit se jako autonomní území, až bude fungovat centrální vláda. Na jihozápadě Somálska byl ustaven stát Jubaland, který rovněž vyhlásil nezávislost, vzápětí byl však pohlcen větším celkem Jihozápadní Somálsko, který se později dostal pod kontrolu Přechodné vlády.

Vlna tsunami v  roce 2004 zasáhla i Somálsko a pravděpodobně způsobila šíření nebezpečného toxického odpadu zde umístěného, což pravděpodobně způsobuje zdravotní problémy obyvatel. Celkový rozsah katastrofy nebylo vzhledem k nestabilní situaci možné zjistit

V  roce 2006 začal posilovat Svaz islámských soudů, který ovládl většinu jihozápadu země včetně Mogadiša a začal vést rozhovory s Přechodnou vládou o budoucím uspořádání země. Ty skončily neúspěšně a mezi oběma stranami se rozhořel vojenský konflikt. V konfliktu se na straně Přechodné vlády začala aktivně angažovat armáda Etiopie, což znamenalo zvrat v konfliktu. Svaz opustil Mogadišo a postupně byl donucen k ústupu ze všech větších měst na jihu země a přešel na partyzánský boj. Od 8. ledna 2007 se bojů proti Svazu účastní i americká armáda, která svaz podezřívá ze spolupráce s teroristickou sítí Al-Kájda.

Problém politického členění[editovat | editovat zdroj]

Průběžně aktualizovaná politická mapa Somálska

Dlouholetá občanská válka vyústila ve faktické rozdělení země na několik samosprávných regionů. Na severu se nachází separatistický Somaliland, který svou budoucnost vidí mimo Somálsko. Zbytek zabírají také defakto nezávislé státy a klanová území, které ovšem svou budoucnost vidí jako součást federalizovaného Somálska. Nutno dodat, že každé z území chce mít v budoucí federaci roli hegemona, tudíž dospět k nějaké dohodě bude velmi obtížné, ne-li nemožné.

Nicméně v roce 2004 vznikla tzv. Přechodná federální vláda, která má pod svou přímou kontrolou jenom zlomek území.

S vládou s výhradami spolupracuje Puntland a někteří vůdci milice.

Území spolupracující s vládou:

  • Puntland - spolupracuje s výhradami.
  • Území Ahlu Sunna Waljama'a (ASWJ). Toto islámské hnutí praktikuje súfismus a tudíž stojí v opozici k milicím Al-Šabáb, před kterými jim aliance s vládou poskytuje ochranu.
  • Galmudug - toto území vzniklo z vůle polních velitelů, jedná se o dvě spojené provincie, které poskytovaly logistickou podporu v bojích o Mogadišo. Některá sídla jsou ovládány milicí Al Šabáb, pobřeží pak somálskými piráty.
  • Jubaland - ke složitosti celé situace přispívá to, že území, které v březnu 2011 od Al Šabába osvobodily vládě loajální jednotky se začalo nazývat Jubaland, který ovšem nesouvisí s Jubalandem, který se nyní nazývá Azania. Tyto dvě teritoria mají pouze společné to, že jimi protéká řeka Juba.
  • TFG - území označené v mapce touto zkratkou je jediné území pod přímou vládou Přechodné vlády, jedná se o několik čtvrtí Mogadiša.

Nepřátelská území

  • Prakticky celý jih Somálska je pod kontrolou milicí Al-Šabáb, kteří odmítají jakýkoliv pluralismus a federalismus a chtějí celé Somálsko dostat pod svou islamistickou kontrolu.

Neutrální území

  • Azania - toto území vzniklo za podpory Keni, která si přála nárazníkovou zónu mezi svým územím a milice Al Šabáb . Území má vlastní vlajku a přeje si somálskou federaci. Dříve se území nazývalo Jubaland (neplést s nynějším Jubalandem), v dubnu 2011 vláda tohoto území ohlásila, že Jubaland bude přejmenován na Azania. Prakticky se řídí keňskými instrukcemi, je tak keňským loutkovým státem.
  • Ximan a Xeeb je území pod kontrolou "vlády Ximanu a Xeebu".
  • Ogadenia je území pod vládou Etiopie, kde také žije somálské etnikum. Neustálé intervence etiopské centrální vlády neumožňují jakoukoliv politickou emancipaci těchto Somálců a tak do bojů o moc nemohou zasahovat.

Přehled nejvyšších představitelů[editovat | editovat zdroj]

1. 7. 1960–6. 7. 1961 – Aden Abdullah Osman Daar – úřadující prezident; SYL

6. 7. 1961–10. 6. 1967 – Aden Abdullah Osman Daar – prezident; SYL

10. 6. 1967–15. 10. 1969 – Abdirashid Ali Shermarke – prezident; SYL

15. 10. 1969–21. 10. 1969 – Sheikh Moktar Muhammad Husayn – úřadující prezident; SYL

21. 10. 1969–1. 7. 1976 – Muhammad Siad Barre – předseda Nejvyšší revoluční rady; SRSP

1. 7. 1976–27. 1. 1991 – Muhammad Siad Barre – prezident; SRSP

29. 1. 1991–21. 7. 1991 – Ali Mahdi Muhammad – prozatímní prezident; USC/SSA

21. 7. 1991–3. 1. 1997 – Ali Mahdi Muhammad – prezident; USC/SSA

15. 7. 1995–1. 8. 1996 – Muhammad Farah Hassan Aydid – prozatímní prezident; vzbouřenecký; USC/SNA

4. 8. 1996–20. 3. 1998 Hussein Muhammad Farah Aydid – prozatímní prezident; vzbouřenecký; USC/SNA

3. 1. 1997–? ?? – Ali Mahdi Muhammad (USC/SSA), Osman Hassan Ali „Ato“ (USC/SNA), Abdulkadir Muhammad Aden „Zopo“ (SDM), Abdullahi Yussuf Ahmad (SSDF), Aden Abdullahi Nur „Gabiyo“ (SPM) – spolupředsedající Rady národní záchrany

22. 8. 2000–27. 8. 2000 – Abdallah Derow Isaq – mluvčí prozatímního Národního shromáždění; v exilu v Džibutsku; bezp.

27. 8. 2000–14. 10. 2004 – Abdiqasim Salad Hassan – prezident; do 14. 10. 2000 v exilu v Džibutsku, poté na omezeném území okolo hlavního města; bezp.

5. 6. 2003–5. 6. 2006 – Abdinur Ahmed Darman – prezident; části hlavního města a jižního Somálska; USRP

14. 10. 2004–29. 12. 2008 – Abdullahi Yusuf Ahmed – prezident; do 13. 6. 2005 v exilu v Keni, od 26. 7. 2005 v Jowharu, od 26. 2. 2006 v Baidoe, od 8. 1. 2007 v hlavním městě; SSDF

5. 6. 2006–29. 6. 2006 – Sheikh Sharif Sheikh Ahmed – předseda Svazu islámských soudů; hlavní město a části jižního Somálska; ICU

29. 6. 2006–28. 12. 2006 – Sheikh Hassan Dahir Aweys – předseda Nejvyšší somálské islámské rady; v hlavním městě (do 27. 12. 2006) a části jižního Somálska; SSIC

29. 12. 2008–31. 1. 2009 – Sheikh Adan Mohamed Nuur „Madobe“ – úřadující prezident; v Baidoe, od ledna 2009 v exilu v Džibutsku

od 31. 1. 2009 – Sheikh Sharif Sheikh Ahmed – prezident; ARS

Somaliland[editovat | editovat zdroj]

Republika Somaliland vyhlášena 24. 5. 1991, mezinárodně neuznána.

28. 5. 1991–16. 5. 1993 – Abdurahman Ahmad Ali „Tuur“ – prezident; SNM

16. 5. 1993–3. 5. 2002 – Muhammad Haji Ibrahim Egal – prezident; SNM, UDUB

od 3. 5. 2002 – Dahir Riyale Kahin – prezident; UDUB

Jubaland[editovat | editovat zdroj]

1998 – 2001 a 2013 – současnost

3. 9. 1998–11. 6. 1999 – Muhammad Siyad Hersi „Morgan“ – vůdce; voj. /SPM

11. 6. 1999–18. 6. 2001 – Ahmed Warsame – vůdce; ASM/JVA

15. 5. 2013– současnost – Ahmed Mohamed Islam – prezident

Puntland[editovat | editovat zdroj]

23. 7. 1998 vyhlášen autonomní stát Puntland, neuznán.

23. 7. 1998–30. 6. 2001 – Abdullahi Yusuf Ahmed – prezident; SSDF, bezp.

30. 6. 2001–8. 5. 2002 – Abdullahi Yusuf Ahmed – prezident; vzbouřenecký

1. 7. 2001–14. 11. 2001 – Yusuf Haji Nur – úřadující prezident; bezp.

14. 11. 2001–8. 5. 2002 – Jama Ali Jama – prezident; bezp.

8. 5. 2002–17. 5. 2003 – Jama Ali Jama – prezident; vzbouřenecký

8. 5. 2002-říjen 2004 – Abdullahi Yusuf Ahmed – prezident; bezp.

říjen 2004–8. 1. 2005 – Mohamed Abdi Hashi – prezident; bezp.

8. 12005–8. 1. 2009 – Mohamud Muse Hersi „Adde“ – prezident; bezp.

od 8. 1. 2009 – Abdirahman Mohamed „Farole“ – prezident; bezp.

Jihozápadní Somálsko[editovat | editovat zdroj]

Stát Jihozápadní Somálsko vyhlášen 1. 4. 2002 Rahanweinskou armádou odporu; neuznán.

1. 4. 2002–200? – Hassan Mohammad Nur „Shatigadud“ – prezident; 3. 10. 2002 ztratil kontrolu nad hlavním městem Baidoou.

Galmudug[editovat | editovat zdroj]

14. 8. 2006 části středního Somálska vyhlásily autonomii jako Stát Galmudug.

od 14. 8. 2006 – Mohammed Warsame Ali „Kiimiko“

Maakhir[editovat | editovat zdroj]

1. 7. 2007 část severovýchodního Somálska vyhlásila autonomní Stát Maakhir. 11. 1. 2009 území připojeno k Puntlandu.

1. 7. 2007–11. 1. 2009 – Jibrell Ali Salad – prezident; v exilu od 2008 (? )

duben 2008–11. 1. 2009 – Abdullahi Ahmed Jama „Ilkajir“ – prezident; de facto; voj.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Somálské regiony

18 regionů (jednotné číslo gobolka)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Přístav Bosaso

Počet obyvatel je těžké odhadovat, poslední sčítání proběhlo v roce 1975. CIA Factbook odhaduje 8 863 338, jiné odhady udávají až 15 miliónů. Asi 60 % obyvatel není trvale usazeno a kočuje. Dalších 25 % jsou usedlí zemědělci žijící hlavně v jižní části země v okolí řek Džuba a Šebeli. Zbylých 15 % žije ve městech, hlavně v Mogadišu. Občanská válka vyhnala do okolních států i celého světa asi 1 milion obyvatel.

Zdravotní péče je na nízké úrovni, kojenecká úmrtnost dosahuje 10 %, 5 let se nedožije 25 % dětí. Průměrná délka života je asi 48 let. Naopak v porovnání s okolními státy je velmi nízká rozšířenost viru HIV (asi 2 % populace).

Soukromé školství nahradilo předválečné nekvalitní státní školství, 80 % obyvatel zůstává negramotných.

Většina obyvatel jsou sunnitští muslimové.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Vliv neexistence centrální vlády na hospodářství je nejasný, země stále patří mezi nejchudší státy světa s odhadovaným HDP 600 $ ročně na obyvatele. Nejvýznamnějším sektorem hospodářství zůstává zemědělství. Zásoby ropy v Puntlandu zůstávají kvůli nestabilní situaci nevyužité, nerozvíjí se silniční infrastruktura. Elektřinu dodávají jednotliví majitelé naftových generátorů. Prudký rozvoj zaznamenávají telekomunikace, letecká doprava či bankovnictví. Z nelegálních aktivit je nejdůležitější pirátství.[1][2][3] Mořští lupiči se už několikrát snažili přesvědčit svět, že jejich nájezdy jsou jen „odpovědí“ na vylupování tamních rybných lovišť flotilami z celého světa a na aktivity „odpadkové mafie“ z Evropy, která shazuje nebezpečný odpad do nechráněných somálských vod. Od léta 2013 začali somálští piráti chránit lodě, které nelegálně loví v somálských vodách.[4] Piráti, kteří operují u břehů afrického Somálska, v letech 2005 až 2012 na výkupném za zajaté posádky a lodi získali 413 milionů amerických dolarů.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.finmag.cz/clanek/17366/ Somálsko: Kalašnikov místo prutu
  2. http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009040701 Pirátství v Somálsku
  3. http://zahranicni.ihned.cz/c1-36709500-jak-na-somalske-piraty-britove-odkazuji-na-plan-z-19-stoleti Jak na somálské piráty: Britové odkazují na plán z 19. století
  4. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/236012-pirati-museli-na-rekvalifikaci-okradani-lodi-prestalo-vynaset/ Piráti museli na rekvalifikaci. Okrádání lodí přestalo vynášet
  5. http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/somalsti-pirati-za-sedm-let-ziskali-na-vykupnem-osm-miliard-1034716 Somálští piráti za sedm let získali na výkupném osm miliard

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo Somálsko ve Wikislovníku
  • Country of Origin Information Report - Somalia [online]. UK Border Agency, 2011-005-27, rev. 2011-06-03, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Somalia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Somalia (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Somalia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Somalia [online]. U.S. Department of State, 2011-05-17, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Somalia [online]. REV. 2011-07-12, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Nairobi. Souhrnná teritoriální informace: Somálsko [online]. Businessinfo.cz, 2009-07-06, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  • JANZEN, Jörg H.A; LEWIS, Ioan M., a kol. Somalia [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)