Kibla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Muslimové při modlitbě v Damašské mešitě směrem k Mekce
Islámu Kibla
Bahá’í Kibli

Kibla (arabsky قبلة, směr) je směr, kterým se muslimové a přeneseně i příslušníci některých jiných náboženství, obracejí při modlitbě.

V islámu[editovat | editovat zdroj]

Mohamed ustanovil jako směr muslimské modlitby (صلاة salát) po vzoru židů Jeruzalém. Po roztržce s židy, kteří ho jako proroka nepřijali, kiblu otočil směrem k Mekce. Svatyně Ka'ba v Mekce v Saúdské Arábii se tak stala centrem islámské víry, k níž od té doby směřují modlitby muslimů.

V bahá’í[editovat | editovat zdroj]

Kibla existuje rovněž i v náboženství Bahá’í, kdy se při vykonávání povinné modlitby نماز (persky namáz) věřící obracejí k místu posledního Bahá’u’lláhova pozemského spočinutí v Bahdží v Izraeli.[1][2]

V ostatních náboženstvích[editovat | editovat zdroj]

Někdy se o kible hovoří i v souvislosti s judaismem, jehož „kiblou“ je Chrámová hora v Jeruzalémě, nebo s křesťanstvím, kde jsou kostely vždy orientovány na východ. Hovořit ale o kible v tomto případě není přesné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bahá’u’lláh: The Kitáb-i-Aqdas, The Most Holy Book, Bahá’í Publishing Trust, Wilmette, Illinois 60091, first pocket-size edition, 1993, str. 144, 170-171,
  2. first hard-cover edition, Bahá’í World Centre, Haifa, Israel, 1992

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

.