Loch Ness
| Loch Ness | |
|---|---|
pohled na jezero
|
|
| Rozměry | |
| Typ | tektonicko-ledovcový |
| Rozloha | 56,6 km² |
| Délka | 34 km |
| Šířka | 1,5 km |
| Max. hloubka | 230 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 16 m |
| Přítok vody | Oich |
| Odtok vody | Ness |
| Sídla | Fort Augustus, Drumnadrochit |
| Správní oblast | Highland |
| Země | |
| Státy | |
| Souřadnice: | 57° 17′ 35″ s. š., 4° 26′ 14″ z. d. |
| Světadíl | Evropa |
Loch Ness (skotskou gaelštinou Loch Nis, loch znamená ve staré gaelštině jezero) je druhé největší jezero ve Skotsku. Nachází se v ledovcově-tektonické dolině Great Glen ve správní oblasti Highland. Má rozlohu 56,6 km². Je 34 km dlouhé a 1,5 km široké. Dosahuje hloubky 230 m (až 305 m, pokud počítáme bahnité sedimenty). Leží v nadmořské výšce 16 m.
Obsah |
Pobřeží [editovat]
Břehy jezera jsou vysoké a skalnaté.
Vodní režim [editovat]
Největší přítok je řeka Oich, která přitéká z jihu z jezera Loch Oich. Z jezera odtéká řeka Ness, která po asi 5 km ústí u města Inverness do zálivu Moray Firth v Severním moři. Jezero nezamrzá.
Okolí [editovat]
Na jižním konci jezera leží město Fort Augustus. U severního břehu se pak nachází město Drumnadrochit. Od roku 1822 je jezero součástí Kaledonského kanálu, který spojuje západní atlantické pobřeží se Severním mořem.
Příšera [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Lochnesská nestvůra.
Jezero Loch Ness se nejvíce proslavilo díky svému údajnému obyvateli, nejznámějšímu kryptozoologickému zjevení, lochnesské příšeře tzv. Nessie, jež vypadá jako plesiosaurus. První spatření příšery v tomto jezeře se traduje už ze 6. století. Poprvé byla Nessie vyfotografována v roce 1933 Hughem Grayem. Tato dosti nejasná fotografie byla později označena za podvrh. Šlo prý o fotografii labradorského psa.V roce 1933 byla Nessie také poprvé zachycena kamerou Malcoma Irvina, a podruhé o 3 roky později. Nejslavnější záběry Nessie pořídil Tim Dinsdale v roce 1960, po přezkoumání byly prohlášeny za autentické. Tento film vyvolal novou loveckou horečku na Nessie. Při této horečce byl v roce 1966 zaznamenán i první kontakt sonarem i když ne s příliš jednoznačným výsledkem. V roce 1982 zkoumalo jezero sonarem 1500 hodin 150 odborníků. Zaznamenali 40 kontaktů ukazujících na tvory velkých rozměrů.