Kryptozoologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kryptozoologie (z řeckého κρυπτός, kryptos- skrytý) je obor zoologie zkoumající živočichy, o kterých neexistují nezvratné důkazy, ale jejichž existenci naznačují zprávy domorodců, pozorování cestovatelů, historické záznamy, legendy, apod. Samotní zoologové kryptozoologii v převážné většině jako vědu neuznávají. Někteří skeptici ji dokonce označují za pseudovědu.

Živočichové, jimiž se kryptozoologie zabývá, jsou označováni jako kryptidy.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele kryptozoologie je považován francouzský zoolog Bernard Heuvelmans, jehož kniha Na stopě ignorovaných zvířat (1955) upozornila světovou veřejnost na mnohé záhady zoologického světa.

V roce 1982 byla založena organizace International Society of Cryptozoology, místopředsedou byl zvolen Roy P. Mackal. Tato organizace vydávala čtyřikrát ročně publikace, ve kterých se snažila zmapovat záhadné tvory této planety. Roku 1998 ale z finančních důvodů ukončila činnost.

V České republice se touto problematikou zaobírají mimo jiných Jaroslav Mareš, Ivan Mackerle a Vojtěch Sláma.

Rozdělení kryptidů[editovat | editovat zdroj]

Kryptidy lze rámcově rozdělit do následujících kategorií:[2]

  • kryptid je zaměňován s jiným, již prokázaným živočišným druhem – např. šimpanz bonobo dlouho nebyl považován za samostatný druh;
  • kryptid není v dané oblasti vědecky prokázán, ale mimo tuto oblast jde o běžně známého tvora – např. svědectví o pozorování velkých kočkovitých šelem mimo jejich oblast rozšíření (na Britských ostrovech apod.);
  • kryptid je v dané oblasti považován za vyhynulého, ale přesto se stále objevují zprávy o jeho spatření – např. latimérie byla považována za vyhynulou, neověřená pozorování vakovlka v Austrálii a Tasmánii;
  • kryptid je neprokázaný, dosud neobjevený živočišný druh, zmiňovaný v místních pověstech, vyprávěních, svědectvích domorodců apod. – např. okapi byl dlouho považován za fiktivního tvora, dnes do této kategorie spadají např. tajemný pouštní „červ“ olgoj chorchoj, himalájský opočlověk yetti apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREŠ, Jaroslav. Legendární příšery a skutečná zvířata. Praha : Práce, 1993. ISBN 80-208-0270-3. S. 9.  
  2. Podle MAREŠ, Jaroslav. Legendární příšery a skutečná zvířata. Praha : Práce, 1993. ISBN 80-208-0270-3. S. 9-11.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]