Lan-čou
| Lan-čou 兰州市 |
|
|---|---|
Lan-čou |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 36° 2′ s. š., 103° 47′ v. d. |
| nadmořská výška: | 1572 m n. m. |
| stát: | |
| provincie: | Kan-su |
|
Lan-čou
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 13 100 km² |
| počet obyvatel: | 1 420 000[1] (2005) |
| hustota zalidnění: | 252,7 obyv. / km² |
| etnické složení: | Chanové, Chuejové, Tibeťané, Paoanové |
| správa | |
| starosta: | Čang Ťin-liang |
| oficiální web: | www.lz.gansu.gov.cn |
| telefonní předvolba: | 931 |
| PSČ: | 730000 |
| označení vozidel: | 甘A |
Lan-čou (čínsky: 兰州; pinyin: Lánzhōu) je městská prefektura a hlavní město provincie Kan-su Čínské lidové republiky.
Obsah |
Poloha a přírodní podmínky [editovat]
Lan-čou leží v centrální části Číny podél horního toku Žluté řeky, což způsobilo jeho protáhlý tvar. Město je obklopené vysokými horami – Čchi-lien-šan, pokrytými lesy. Lan-čou má strategicky velmi významnou polohu na začátku tzv. Kansuského koridoru, pásu měst a oáz mezi centrální Čínou a střední Asií, kudy vedla Hedvábná stezka.
Městský strom je jerlín japonský a městská květina je růže svraskalá.
Historie [editovat]
Na území dnešního města od starověku existovalo obchodní středisko. V r. 81 př. n. l., pod názvem „Zlaté město“, se Lan-čou stalo sídlem okresu (sien; 縣), a později dokonce komandérie (ťün; 郡). V roce 763 byla oblast dobyta Tibeťany, zpět pod správu čínské dynastie Tchang se dostala v r. 843. Později se město dostalo do rukou Tangutské říše, v Číně známé jako Západní Sia. Lan-čou bylo dobyto zpět Sungy r. 1041. Dále se město ocitlo pod nadvládou Džürčenů z dynastie Ťin (1127) a Mongolů (1235). Když se r. 1663 od provincie Šen-si odtrhla provincie Kan-su (název „Kan-su“ se ale začal používat až roku 1666), stalo se Lan-čou jejím hlavním městem. Za povstání kansuských muslimů v letech 1864 – 1875 bylo Lan-čou těžce poškozeno.
Ve 20. a 30. letech 20. století bylo město střediskem sovětského vlivu v severozápadní Číně. V roce 1935 bylo Lan-čou propojeno silnicí se Si-anem a během čínsko-japonské války zde končila 3200 km dlouhá čínsko-sovětská silnice, sloužící pro přepravu sovětského materiálu do oblasti v okolí Si-anu. Za čínsko-japonské války bylo město samotné těžce bombardováno japonským letectvem. Po roce 1949 však Lan-čou zaznamenalo bouřlivý rozvoj, území vlastního města se zvětšilo z 16 km² v r. 1953 až na dnešních více než 2000 km².
Galerie [editovat]
-
Satelitní snímek Lan-čou.
-
Lan-čou a Žlutá řeka od Bílé pagody.